Nelze tvrdit, že bilingvismus hraje roli v rekognici neznámého cizojazyčného materiálu. Přijímáme tedy nulovou hypotézu, že mezi žáky monolingvními a bilingvními ve věku 12–14 let neexistuje statisticky průkazný rozdíl v rekognici neznámého cizojazyčného materiálu. Fakt, že cílené hudební vzdělávání sehrává podstatnou roli při úspěšnosti v rekognici cizojazyčného materiálu, jsme postavili na teoriích A. S. Patela (2008) a L. Jänckeho (2012), kteří se oba zabývají vztahem hudby a jazyka. Zároveň operují s neurologickou podstatou vnímání hudby a jazyka, při němž musí být aktivní nervové sítě obou mozkových hemisfér. V našem kvaziexperimentu jsme si ověřili a přijali hypotézu, že žáci s cíleným hudebním vzděláváním (ZU + GU = 31,8 %) vykazují vyšší úspěšnost v rekognici neznámého cizojazyčného materiálu než žáci bez cíleného hudebního vzdělávání (Z + G = 18,6 %). Řada výzkumů (Patel, Jäncke, Koelsch) potvrdila, že při vnímání jazyka a hudby jsou využívány stejné funkční modely, a v naší paměťové studii Sp jsme prokázali, že cílené hudební vzdělávání napomáhá při rozlišování jemných cizojazyčných rozdílů na suprasegmentální úrovni. Vnímání charakteristické melodie daného cizího jazyka patří mezi důležité aspekty, které by neměly být opomíjeny při učení (se) cizím jazykům, protože melodie sehrává důležitou roli při dorozumívání v konkrétním cizím jazyce; my se jí budeme blíže zabývat v následující kapitole. Nedílnou součástí závěru a shrnutí této hypotézy je fakt, že existuje celá řada podobností a rozdílů mezi hudbou a jazykem, jejichž další konkrétní zkoumání může prohloubit porozumění jejich mechanismům a následnou implementaci do aktivní výuky cizích jazyků. I v tomto případě je zřejmé, že trénování bezprostřední krátkodobé paměti je pro výuku cizích jazyků důležité, že je podobné při cíleném hudebním vzdělávání a že může vést k oboustrannému ovlivňování a pozitivnímu transferu, kdy hudební zkušenost usnadňuje učení (se) cizím jazykům. Výsledek testování úspěšnosti v rekognici neznámého cizojazyčného materiálu mezi dívkami (N = 25,1 %) a chlapci (N = 21,7 %) potvrdil naši hypotézu (Hp4), že rozdíl mezi těmito dvěma skupinami nebude 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509633
Studie 1: Role paměti při rekognici neznámého jazykového materiálu
v ýznamný. Domníváme se, že předpoklady jak paměťové, tak i předpoklady pro vnímání a učení (se) cizím jazyků neupřednostňují žádné z pohlaví. Koukolík (2019) sice tvrdí, že neurobiologické a genderové rozdíly mezi ženami a muži se projevují ve strukturální a funkční konektivitě mozku, v průběhu životních fází od dětství do stárnutí, v paměti, jazyce, emotivitě atd. Avšak nemluví o učení se cizímu jazyku v období dospívání, jež v našem výzkumu představuje skupina respondentů ve věku 12–14 let. Souhlasíme s Koukolíkovým tvrzením, že jazyková reprezentace je u žen lepší než u mužů a že i slovní paměť mají ženy lepší než muži. Tato skutečnost ale nemá žádnou přímou vazbu s naší paměťovou studií Sp, která je založena na rekognici, tj. pasivní paměti. Při stanovování hypotéz jsme tudíž předpokládali, že pohlavní rozdíly v jazykovém paměťovém testu, který je založen na rekognici neznámého cizojazyčného materiálu, nebudou statisticky signifikantní, což se nám i při testování potvrdilo. Domníváme se tedy, že paměťové procesy ve vztahu k cizím jazykům a věku (12–14 let) nediskvalifikují žádné z pohlaví. Zvolený postup při testování úspěšnosti v rekognici cizojazyčného materiálu je informačně nosný. L. Jäncke (2012, s. 315) tvrdí, že se paměť uplatňuje jak při provozování hudby, tak i při učení se cizím jazykům, neboť při učení a vyvolávání hudebních informací je koncový mozek stejně aktivní jako při učení a vyvolávání verbálních informací. Během paměťové studie Sp jsme aktivně pracovali s krátkodobou auditivní pamětí, ve které jsou informace zpracovávány podle Atkinsona a Shifrina (1968) předtím, než jsou dále poslány a uloženy v paměti dlouhodobé. Krátkodobá auditivní paměť je jednou ze složek krátkodobé paměti, kterou ještě doplňuje krátkodobá paměť vizuální, jak je zřejmé z obrázku 21. Krátkodobá auditivní i vizuální paměť mají omezenou kapacitu a i doba jejich trvání je omezena maximálně několika minutami. Auditivní paměť hraje nezbytnou roli při učení se cizím jazykům a v hudebním procesu, kdy lze tušit jisté paralely auditivního pamětního učení v cizojazyčném i hudebním edukačním procesu, na což jsme se snažili poukázat v této paměťové studii Sp. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509633
krátkodobá paměť
sluchová / slovní paměť
vizuálně-prostorová paměť
Obr. 21 Model krátkodobé paměti Pomocí kvaziexperimentu se nám potvrdilo, že respondenti s cíleným hudebním vzděláváním mají vyšší procento úspěšnosti v rekognici neznámého cizojazyčného materiálu než jedinci, kteří nejsou cíleně hudebně vzděláváni. Můžeme tedy odpovědět na naši výzkumnou otázku: „Jaká je úspěšnost v rekognici nového jazykového materiálu u žáků ve věku 12–14 let, tj. 7., 8., 9. třída základních škol, sekunda, tercie a kvarta víceletých gymnázií?“ Úspěšnost žáků ve věku 12–14 let závisí na faktu, zda jedinec navštěvuje instituce s cíleným hudebním vzděláváním či nikoliv. Shrneme-li naše poznatky a výsledky paměťové studie Sp, pro výuku cizích jazyků z nich vyplývá následující. Hlavní závěr vidíme v posílení hudební složky jednak v učebních materiálech cizích jazyků a jednak v přímých didaktických aktivitách hodin cizích jazyků, čímž bude podpořen nenásilnou formou trénink auditivní paměti. Hudba a učení (se) cizím jazykům vykazují řadu styčných analogií, které je třeba v cizojazyčné výuce podporovat a posilovat. I v dílčí paměťové studii Sp jsme potvrdili, že jedinci s cíleným hudebním vzděláváním mají vyšší úspěšnost v rekognici neznámého cizojazyčného materiálu než jedinci bez tohoto vzdělávání. V posilování tréninku paměti pomocí hudby lze spatřovat řadu výhod pro výuku cizích jazyků.
100 Ukázka elektronické knihy