Napoleon už se od nich vzdaloval, když se náhle otočil a zavolal: „Přidejte! Je toho ještě hodně co dělat, vidět a dobývat!“ A tak Lulu, Hugo a King přidali do kroku, aby mu stačili.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509612
7. KAPITOLA
Bzářilo. Hugo už dlouho nestrávil tolik času venku.
LÍŽILO SE POLEDNE a žhnoucí slunce prudce
Všichni zrychleně dýchali, aby se ochladili, zvlášť Napo-
leon, jehož oddychování bylo ještě hlasitější a hlubší než ostatních. Hugo si všiml, že buldočkovi z boku z tlamy visí jazyk a že slintá víc než obvykle. Tý jo, jazyk na straně! On i funí jako rebel! říkal si zlatý retrívr, zatímco pod Napoleonovým vedením pokračovali ulicí dál. Pak se náhle jejich vůdce zastavil a otočil se. „Můžeme skočit k někomu z vás domů pro vodu?“ zeptal se. No, ani se tak neptal, jako spíš rozkazoval formou otázky. Hugo, Lulu a King na něj zírali, potom se podívali jeden na druhého a pak znovu na něj. Hugo nechtěl dávat svůj domov všanc takovému nepředvídatelnému rošťákovi, jako byl Napoleon, a zdálo se mu, že to ostatní cítí
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509612
stejně. Napoleon se na všechny postupně upřeně zadíval a čekal, až někdo povolí. To se ale nestalo. „Ale no tak! Co teda musí pes udělat, aby dostal něco k pití?!“ zeptal se jich. „Když zlobím, mám žízeň. Takže mám žízeň furt.“ „No, ke mně domů nemůžeš,“ vymlouvala se Lulu s čumákem vzhůru. „Je tam moc křehkých věcí. Třeba můj mechanický dávkovač dobrot nebo sbírka starožitných porcelánových panenek!“ „A ke mně domů taky nemůžeme…“ řekl King a rychle vymýšlel důvod. „… poněvadž, é… éhm… jsem tam předtím hodil šavli a teď to tam hrozně smrdí.“ Hugo nedokázal určit, jestli King mluví pravdu. Pak se zamyslel nad svým domem. Jeho úžasný, útulný domov, kde většinou vládla pohoda a smích. Teď tam ale řádila ta věc. Ne, k němu nemůžou. To snad každý pochopí. „Promiň, ale ke nemůžeme. Je tam ta věc.“ Napoleon se na něj zvědavě podíval. „Jaká věc?“ zeptal se. Hugo mu to nechtěl říct. Bylo to příliš děsivé! Ale Napoleon se nehodlal nechat odbýt. „Jaká věc?“ zopakoval otázku. „Těžko se to vysvětluje,“ začal Hugo. „Ale ta věc pracuje pro moji rodinu. Je to velký kotouč, co běhá po domě a vysává věci jako špínu, prach a moje chlupy.
100 Ukázka elektronické knihy