LUCY KINGOVÁ
roztrpčilo, avšak Georgie si řekla, že to zvládne. Utěšovala se tím, že Finnův návrat bude o to sladší. „To je škoda,“ řekla a své zklamání svedla na premenstruační syndrom. „Proč?“ „Protože mi…,“ Georgie chtěla říct, budeš chybět, ale naštěstí se včas zarazila. Proč by se s tím měla Finnovi svěřovat? Nechtěla být patetická. Byla na něm závislá, to bylo jisté, ale Finn to nemusel vědět. „… bude chybět, co spolu každou noc provádíme,“ dodala rychle. Finnovi zazářily oči. „Ale to přece vůbec nemusí.“ Georgie na něj tázavě pohlédla. Že by sex po telefonu? Pravda, ten ještě nezkusili… „Jak to myslíš?“ „Pojeď se mnou.“ Georgii poskočilo srdce vzrušením a pak začalo bít jako splašené. „To jako vážně?“ „A proč ne? Ber to jako naše opožděné líbánky.“ Georgie to tak brát sice odmítala, protože jejich vztah se romanci v žádném případě nepodobal, ale nápad jet s Finnem do Paříže se jí zamlouval. „Na jak dlouho?“ „Na dva dny, možná na tři. Party je v sobotu a já mám v pondělí a v úterý ještě nějaké jednání. V Londýně bychom měli být nazpátek nejpozději v úterý večer.“ „A co Josh?“ „Může zůstat tady, s paní Gardinerovou.“ Finn měl jako vždy odpovědi na všecko. V jeho podání zněl výlet do Paříže tak, jako by spolu jen na chvíli někam odskočili. Bylo to lákavé. Georgie už sebe s Finnem viděla, jak brouzdají po ulicích, procházejí se v parcích a večeří v luxusních restauracích s bílými ubrusy, křišťálovými sklenkami a měkkými světly svíček… Nebo spíš ne, protože si vzápětí uvědomila, že 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509294
PŘÍBĚH PLNÝ TAJEMSTVÍ
Finn bude jistě trávit většinu času někde na jednáních. Večírek však bude jistě velkolepý, a stejně tak i skoro-sex s přívlastkem pařížský. Strašně po tom všem zatoužila. Sžíral ji však pocit viny kvůli Joshovi. Nebude to znamenat, že je špatná matka, když ho tu na několik dní nechá jen s chůvou? Ona si bude užívat, zatímco chudinka Josh tu zůstane bez ní. Uznala však, že si zaslouží pauzu. S Finnem pomalu nikam nechodili, večery trávili doma. Nemá snad právo na oddych? A pak, Josh to tu bez ní ty tři dny jistě bez problémů vydrží. Možná si toho ani nevšimne… Paní Gardinerová měla Georgiinu plnou důvěru. Pak tu byl také samozřejmě telefon. Kdyby k něčemu došlo, z Paříže jsou v Londýně nazpět cobydup. „Tak co?“ zvedl Finn obočí. Georgii při pohledu na něj zaplavila vlna radosti. Začínala se na výlet příšerně těšit. „Oui, d’accord,“ řekla a usmála se od ucha k uchu. „Moc ráda.“ V sobotu v deset večer francouzského času měla Georgie pocit, že jí snad narostla křídla. S Finnem dorazili do Paříže dřív, protože se jim podařilo chytit v Londýně dřívější vlak. Samozřejmě cestovali první třídou. Z nádraží je vyzvedl vůz, který na ně už čekal před budovou, a zavezl je k nejnovějšímu přírůstku do portfolia obchodní společnosti Calvert. Auto zastavilo přímo před vchodem Hotelu Bellevue na Rue du Faubourg Saint-Honoré a Georgii údivem spadla čelist málem až na chodník. Pískově zbarvená kamenná budova o šesti patrech jasně zářila v odpoledním slunci. Každý pokoj měl balkon s černým tepaným zábradlím s truhlíky, z nichž přímo přetékaly jasně červené muškáty. Některé pokoje 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509294
LUCY KINGOVÁ
měly zatažené červeno-bíle pruhované rolety, u jiných byla okna otevřená, aby dovnitř mohl proudit teplý jarní větřík. Nad prosklenými otáčivými dveřmi ze žlutého kovu byla rozvinutá černá markýza, pod níž po jejích stranách stály kontejnery s vavřínem, zastřiženým do perfektní koule. Vrátný u vchodu měl na sobě černý kabát s ozdobou ze zlatého kovu a naleštěného bronzu. Jakmile k němu Finn s Georgií došli, uctivě zvedl černý klobouk na pozdrav. Stěny v hale byly vymalované měkkým odstínem bílé a jemně zelenomodré barvy. Celá hala se leskla díky naleštěné mramorové podlaze i nablýskaným křišťálovým lustrům. Za recepcí se nacházely velké dveře na terasu, na níž byly rozeseté stoly s jasně bílými slunečníky kolem zářivě zelené travnaté plochy, ohraničené úhledně zastřiženými nízkými keři. „Tak co tomu říkáš?“ zeptal se Finn ve výtahu, který s nimi stoupal k jejich apartmá. „Naprosto úchvatné.“ „Souhlasím,“ odtušil Finn a vrhl na ni žhavý pohled. Novomanželské apartmá, které dostali k dispozici, bylo vymalované stejným měkkým odstínem bílé jako hala. Mělo nádherný starožitný nábytek a jeho výzdoba se nesla v pokojném hnědošedém tónu. Finn v apartmá dlouho nepobyl. Brzy se kamsi ztratil, protože jako majitel hotelu měl k vyřizování plno věcí. Georgie se však nenudila. Nejdřív si prohlédla apartmá i terasu, pak skopla boty a padla jak dlouhá, tak široká na postel, aby snad už podvacáté zavolala paní Gardinerové. Ještě dopoledne si myslela, že z Londýna ani neodjede. Nedovedla si představit, že by měla Joshe nechat samotného, i když jen na pár dní. Dokonce vážně uvažovala o tom, že půjde dolů a sdělí Finnovi, že si to rozmyslela a ať jede do Paříže sám. Paní 100 Ukázka elektronické knihy