CAITLIN CREWSOVÁ
měl před ní spíš padnout na kolena a prosit o odpuštění.“ To se ale v moderní době jaksi nenosí, dodal pro sebe. „On už jiný nebude,“ odvětila Anya smutně. Během týdne přijížděli kromě dalších svatebních hostí i obyčejní lidé, kteří se chtěli pouze připojit k všeobecnému veselí, když si po turbulentním roce mohli konečně vydechnout. Nejen v královském paláci a v hlavním městě, ale po celé zemi oslavovali lidé nadcházející královskou svatbu jako začátek nové éry. Tárík si toho byl velmi dobře vědom. Slíbil jim světlé zítřky a na rozdíl od svých předchůdců na trůnu hodlal slib dodržet. Jeho bratr byl ve vězení, povstání bylo poraženo a on zanedlouho pojme za manželku tuhle nádhernou ženu, již jako by mu seslalo samo nebe a která bude po jeho boku zářit jako paprsek naděje. Láska kvete nejen v každém věku, ale v každém prostředí, psaly noviny od Londýna po Sydney. Z vězenkyně královnou hlásaly bulvárnější titulky. Jeho výběr nevěsty, americké lékařky, vyvolal po celém světě velmi příznivou reakci, z čehož by mohl mít radost, kdyby ho netrápilo zjištění, že jeho původní plán sňatku čistě jen z rozumu pomalu bere za své. Oslavy pokračovaly, večírek stíhal večírek, Tárík po Anye toužil pořád víc a víc, jen ho mrzelo, že její otec si vstupu do královské rodiny vůbec neváží. „Říkala jsem ti to,“ sdělila mu Anya jednou večer, když ji v náruči odnášel z terasy do její ložnice. Stále ještě ji nepřestěhoval k sobě, aby zachoval tradici, 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509287
SVÁZÁNI TOUHOU
ale zároveň neměl vůbec v úmyslu ji, jak bylo v jeho zemi zvykem, umístit do harému. Chtěl ji mít k sobě mnohem blíž. „Můj otec je přesvědčený, že nějací králové a královny nesahají nejlepšímu neurochirurgovi na světě ani po kotníky.“ Tárík ji uložil do postele a ulehl vedle ní. „Tváří se jako mučedník.“ Anya jen pokrčila rameny, jako by jí to bylo úplně jedno. „On už je prostě takový. Pokud není sám středem pozornosti, považuje to za urážku.“ „I na svatbě vlastní dcery?“ „Myslím, že kdybych si brala kohokoli jiného, byl by zřejmě středem pozornosti opravdu on. Protože u nás hraje otec nevěsty při svatbě dcery mnohem významnější úlohu než u vás. Se svými přáteli a spolupracovníky by vybral takové hosty, kteří budou náležitě obdivovat jeho a ne nějakou královskou sebranku.“ „Víš, co nechápu, Anyo? Že pořád bereš takové ohledy na člověka, který ti rozhodně neoplácí stejnou mincí.“ Políbila ho. Hm, taky odpověď, pomyslel si Tárík. Měli za sebou další velmi náročný den, zakončený rodinnou večeří. Vzhledem k počtu Táríkových příbuzných, včetně jeho nevlastních sourozenců, jejich matek, partnerů a partnerek, byla podávána v jedné z větších palácových jídelen. Ve srovnání s ostatními setkáními se ovšem přece jen jednalo spíš o komornější prostředí. Tárík se těšil, že nevěstu představí všem svým sestrám a bratrům, kromě toho jediného, jehož jméno se nikdo neodvažoval ani vyslovit. Radost mu ale opět zkazil Anyin otec. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509287
CAITLIN CREWSOVÁ
„Je mi velkým potěšením přivítat vaši dceru v naší rodině,“ oslovila nerudného neurochirurga Táríkova nejstarší nevlastní sestra Núr s úsměvem na rtech. Táríka nepřekvapilo, že byla s jeho výběrem nevěsty nadmíru spokojena. Sama se nevydala tradiční cestou ostatních alzalamských princezen, tedy jeho nevlastních sester, ale měla doktorát z Cambridge a její manžel, pocházející z jedné významné alzalamské rodiny, byl rovněž vědec. Původně plánovaná nevěsta Nabíha, která mezitím zmizela kdesi v Kanadě, ji nikdy nijak zvlášť nezaujala. „Konečně máme v královském paláci skutečnou doktorku. Já jsem jen doktorka filozofie,“ obrátila se k Anye. „To je od vás milé,“ culila se Anya. Její otec si jen podrážděně odfrkl. Tárík se podíval na Anyu. Sklopila oči a sepjala ruce v klíně, jako by se chtěla uklidnit. Jako by se její otec neztrapnil jen sám, ale ztrapnil i ji. „Do skutečné doktorky má Anya daleko,“ reagoval Preston Turner s neskrývaným despektem. „Vystudovala sice medicínu, ale nedokáže nic víc než se předvádět v blyštivých róbách a hrát si na Popelku.“ Núr zalapala po dechu a Anya sevřela ruce v klíně ještě pevněji. „To jste přehnal,“ ozval se Tárík v čele slavnostní tabule. Nemusel ani zvýšit hlas, přesto ho všichni slyšeli a okamžitě zmlkli. „No dovolte!“ opáčil Anyin otec. „Rád bych vás upozornil, že tady jste na půdě alzalamského království, mého království, které jsem ubránil proti přesile s nasazením vlastního života.“ Kolem stolu to souhlasně zašumělo, což doktora Turnera zaskočilo. 100 Ukázka elektronické knihy