98
4. Ženy v Národním shromáždění po roce 1948
rozpuštění komunistické strany zbaveny poslaneckého mandátu 413 a obě vzápětí odešly do zahraničního exilu – Anežka Hodinová s manželem do londýnského414 a Božena Machačová s manželem do moskevského, kde se podílela na československém vysílání sovětského rozhlasu.415 Během této životní epizody se Machačová-Dostálová osobně spřátelila s generálem Ludvíkem Svobodou, budoucím československým prezidentem, což využila, jak uvidíme dále, o mnoho let později, v roce 1968 při jednáních, v nichž zastupovala legitimní československou vládu poté, co její vůdčí představitelé byli odvlečeni do Moskvy. Předválečnou členkou KSČ byla i popřevratová poslankyně Matylda Synková, která se za války účastnila odboje a vydávání letáků, za což byla vězněna a její manžel Gestapem popraven.416 U založení Komunistické strany Československa v roce 1921 byly i Barbora Škrlantová a Marie Švermová, Marie Trojanová vstoupila do strany o rok později, v roce 1922.417
4.2 PŘEDSEDNICTVO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ, VÝBORY A POSLANECKÉ KLUBY (1948–1954) O rozdělení pozic v předsednictvu Národního shromáždění, které čítalo dvacet čtyři členů,418 rozhodovalo předsednictvo ÚV KSČ (včetně jeho členky Marie Švermové) 4. června 1948. Jednání se účastnila i Anežka Hodinová-Spurná. Ta byla při výběru vhodných kandidátů jasnou volbou, navázala na svoji práci v předsednictvu z roku 1946. Byla tak jednou z nejvýše postavených žen v Československu. Hlavní slovo měl však Klement Gottwald, který do předsednictva navrhl i Boženu Machačovou-Dostálovou: Pokud jde o členy předsednictva, nedali jste si s tím mnoho práce. Navrhuji: Machačovou za ženy, Juru z ÚRA,419 Frank jako národohospodář, Smrkovského za zemědělce, Bareše za kulturu, za mládež byl by Hejzlar, za Slováky Čulena. Toho za SSO420 musíme jim škrtnout. Bylo by jich dvacet pět. SD,421 čs. SSO mají v užším předsednictvu.422 Třetí jmenovanou ženou
413 414 415 416 417 418 419 420 421 422
BRANDES, Detlef: Češi pod německým protektorátem. Prostor, Praha 2000, s. 89. Jak jí uložilo vedení komunistické strany, srov. PERNES, Jiří: Komunistky s fanatismem v srdci, s. 16. HOUSKOVÁ, Hana: Ženy v odboji, s. 24. Viz http://www.psp.cz/eknih/1948ns/stenprot/035schuz/s035001.htm (citováno k 15. 2. 2021). Marie Trojanová. Rudé právo, 22. 5. 1946, s. 8. Viz http://www.psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0326_01.htm (citováno k 15. 2. 2021). ÚRO = Ústřední rada odborů. SSO = Strana slovenské obrody. SD = sociální demokracie (československá sociální demokracie). NA Praha, f. 02/1, sv. 2, a. j. 122.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509255
4. Ženy v Národním shromáždění po roce 1948
99
byla JUDr. Viera Mouralová-Úlehlová423 a roku 1952 přibyla ještě čtvrtá, Julie Prokopová. V průběhu volebního období 1948–1954 (v srpnu 1949) byl přijat nový zákon o jednacím řádu Národního shromáždění,424 jehož prostřednictvím KSČ prakticky mohla ovlivňovat a řídit činnost Národního shromáždění podle svých potřeb. Činnost Národního shromáždění fakticky řídilo „užší předsednictvo“, mezi jehož pravomoci patřilo přikazovat výborům vládní návrhy, projednávat podněty, rezoluce, petice, návrhy a podobně, o nichž rozhodlo, že se nestanou předmětem jednání Národního shromáždění, připravovat návrh rozpočtu NS, určovat termíny jednání NS i rozhodovat kárné záležitosti poslanců a další. Do předsednictev jednotlivých poslaneckých klubů se dostaly další ženy, v předsednictvu poslaneckého klubu KSS zasedla již zmíněná JUDr. Viera Mouralová-Úlehlová a také poslankyně Emília Janečková-Muríňová. U sociálních demokratů se do předsednictva poslaneckého klubu dostala Anna Jungwirthová, jednou z místopředsedkyň poslaneckého klubu národních socialistů byla JUDr. Božena Pátková.425 Pouze strana lidová neměla v předsednictvu žádnou ženu, což odpovídalo tradičně konzervativnějším postojům této strany. Na schůzi 10. června 1948 bylo ustanoveno osm poslaneckých výborů a jejich členové: výbor iniciativní (12 členů), výbor rozpočtový (24 členů), výbor ověřovací (12 členů), výbor inkompatibilní (20 členů a 2 náhradníci za každého člena), výbor imunitní (12 členů), výbor pro kontrolu provádění dvouletého plánu (36 členů), parlamentní a úsporná komise (16 členů) a výbor ústavně právní o 24 členech.426 Poslanec zvolený do výboru byl povinen volbu přijmout a pravidelně se účastnit schůzí.427 Do výboru iniciativního se dostaly Ladislava Kleňhová-Besserová, mimo jiné tajemnice ÚV NF, právnička Zdenka Patschová a Jolana Durná.428 Do výboru ověřovacího byla zvolena Jaroslava Krafková. Ve výboru inkompatibilním bylo zastoupeno více žen: šest poslankyň bylo řádnými členkami (Ida Ertingerová, Marie Hrušková-Rozsypalová, Stella Gaďurková, Marie 423 JUDr. Viera Mouralová-Úlehlová (*12. 9. 1916), slovenské národnosti, vystudovala právnickou fakultu, v mládí se angažovala v levicovém vysokoškolském hnutí, členka ÚV KSS v letech 1946 až 1953, poslankyně NS 1948–1954 za KSS ve volebním kraji Bratislava. Náměstkyně ministra vnitra ve vládě Viliama Širokého. 424 Zákon č. 195/1949 Sb., o jednacím řádu Národního shromáždění. 425 Viz http://www.psp.cz/eknih/1948ns/stenprot/002schuz/s002002.htm (citováno k 15. 2. 2021). 426 Tamtéž. Ze záznamů 2. schůze NS pocházejí i další údaje uvedené v této pasáži. 427 Zákon č. 195/1949 Sb., o jednacím řádu Národního shromáždění, § 82. 428 Jolana Durná-Hercková (*21. 9. 1924), politička slovenské národnosti. V letech 1948–1989 byla členkou ÚV KSS, poslankyní NS v letech 1948–1954 za volební obvod Trenčín, později vedoucí tajemnice MV KSS v Bratislavě.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509255
100
4. Ženy v Národním shromáždění po roce 1948
Syrovátková, Margita Teluchová, Běla Pažoutová) a pět bylo mezi náhradníky (Jaroslava Krafková, Milada Netušilová, Pavla Šimonková, Julie Prokopová, Jolana Durná). Kontrolou provádění dvouletého plánu byly mimo jiné pověřeny poslankyně Milada Netušilová,429 Karla Pfeiferová-Hlávková, Margita Teluchová a Běla Pažoutová. Členkou parlamentní kontrolní a úsporné komise byla jmenována Jiřina Rainerová.430 Většina členů ústavně právního výboru pak byli poslanci a poslankyně s právnickým vzděláním, tedy i JUDr. Patschová431 a JUDr. Pátková, členkou výboru byla ale zvolena i Barbora Škrlantová, která měla zkušenosti již ze své poválečné činnosti, kdy byla spolu s JUDr. Miladou Horákovou členkou komise pro přípravu nové ústavy v Ústavodárném národním shromáždění. Barbora Škrlantová jako zakládající členka KSČ a účastnice odboje po válce zastávala celou řadu významných funkcí a její politická kariéra byla strmá: již v červnu 1945 se stala předsedkyní ONV v Kladně.432 Kromě toho byla – vedle funkce poslankyně – také členkou krajského sekretariátu KSČ. Žádná žena se nepodílela na práci výboru rozpočtového ani imunitního. Jak se z výše uvedeného rozdělení funkcí v Národním shromáždění ukázalo, ženy s vysokoškolským vzděláním či vyšší kvalifikací byly do odborných funkcí jmenovány přednostně, pro práceschopnost jednotlivých výborů i poslaneckých klubů byla kompetence jeho členů důležitější než ideologicky vhodný původ či dělnická profese.
4.3 OSUDY NEKOMUNISTICKÝCH POLITIČEK V NADCHÁZEJÍCÍCH LETECH Předsednictvo NS, poslanecké kluby stran i jednotlivé výbory byly tedy jmenovány a obsazeny vybranými politiky, poslanecká práce mohla začít. Jaký osud však v následujících letech čekal poslankyně ostatních politických stran z předcházejícího volebního období? Ne vždy stačilo vyjádřit souhlas s novým politickým režimem, což byl případ i Antonie Kleinerové ze strany národně socialistické. Nebyla komunisty 429 Milada Netušilová (*29. 12. 1911, Kladno), z hornické rodiny. Obchodní příručí, členka KSČ od roku 1939. Po válce působila v ÚRO, po roce 1948 jako tajemnice krajské odborové rady v Plzni. Poslankyně NS v letech 1948–1954 za KSČ za volební obvod Plzeň. Později předsedkyně ÚV Odborového svazu zaměstnanců ve spotřebním průmyslu a na konci 60. let generální tajemnice mezinárodního odborového sdružení pracujících v textilním, oděvním a kožařském průmyslu. 430 Náhradnicemi pak vedle dalších Marie Hrušková-Rozsypalová, Marie Syrovátková a Margita Teluchová. 431 Jmenovaná i jako členka Rady československých žen. 432 Kandidátní listiny Komunistické strany Československa pro volbu do Ústavodárného národního shromáždění. Rudé právo, 12. 5. 1946, s. 1.
Ukázka elektronické knihy