pumpují svou drogu do zjizvených tepen Země. Pod ním se po Západních svazích vypínají topoly, jako by se natahovaly k té vyduté tváři, gravitaci navzdory, marně. A protože zemská orbita je nepřítel, topoly jsou zrádci. Smutný, leč nevyhnutelný závěr. Kovboj smutně zakroutí hlavou a obrátí do sebe další meskal. Okolní scenérie mu připomíná zemskou podřízenost a on je z toho rozmrzelý. Pivo a meskal míchá na terase baru v Coloradu, s roztroušenými zbytky účastníků oslavy. Ještě předchozí noci byl bar plný, ale dnes se společnost smrskla na tři. Cathy je dnes na procházce s Arnoldou, svou novou kamarádkou. Kovboj zůstal v baru, aby si promyslel odpovědi na pár otázek, které kladl ve vší tichosti několik posledních týdnů, zatímco společnost bouřila po celých Skaliskách, zatímco se tvářil, že odpovědi nic neznamenají. Jimi Gutierrez je osmnáctiletá vycházející hvězda se zbrusu novou sadou zdířek v hlavě, které mu voperovali tak nedávno, že porcelánová hrdla pořád obklopuje vyholená kůže. Mladík v širokém úsměvu cení zuby plné rovnátek a pozoruje svět očima horečnatýma rychlostí. Povídá se, že je jako blesk, ale zatím asi příliš nevyrovnaný, než aby mu šíbráci mohli svěřit nějaký důležitější náklad. Druhý pancéřák je Chapel. Hřmotný muž, který začíná pomalu tloustnout. Táhne mu na třicet. Pije nenápadně a moc toho nenamluví. Na opasku mu visí černá krabička a z ní se mu do hlavy táhne kabel. Nějaký feťák. Bez elektronického rauše už asi nemůže být. Ze bzučáků je Kovboj nervózní; nevěří feťákům obecně a téhle sortě zvlášť. Vždyť je to skoro znesvěcení, říká si, zneužití rozhraní. To má přece člověku rozšířit dosah, aby mohl ovládat periferie zevnitř, vstupovat do světa elektronů… cítit, jak se pohybuje rychlostí světla! Jízda přes Čáru je jediná závislost, kterou Kovboj potřebuje, a navíc je opravdová, a ne elektronická stimulace plazích center rozkoše. Ale Chapela on toleruje. Zavalitý chlápek jezdí téměř výhradně pro Arkadije a nezávislý je jen formálně, ale třeba z něj aspoň vypadnou nějaké informace. 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509208
„Konvoj,“ prohodí Kovboj. „Sobota, Florida. Nic velkého, ale Flink říká, že klient dobře platí.“ „Když jsem začínal, jezdil jsem konvoje přes Utah,“ odpoví Jimi. „Obrněné náklaďáky. Vedle na sedadle vždycky seděl nějaký řízek bez krku.“ Zakroutí hlavou a šplíchne si trochu meskalu do štamprle. „Ale už to nedělám. Nemusím.“ Kovboj mu podá limetku. „Můj panzer je stejně na východě, tak proč ne?“ nedá se odradit. „Nerad bych, aby lelkoval moc dlouho. Nebo já. Jeden den v terénu a máme vyděláno.“ „Aha, já zapomněl, že jezdíš v panzeru. Tak to jo.“ Jimi olízne sůl, vypije meskal, kousne do limetky. Oči se mu rozzáří ještě jasněji. „Já samozřejmě začínal rovnou na deltách,“ povídá Kovboj. „Konvoje jsem jezdit nemusel. Ale měls vidět tenkrát tu distribuční síť. Startoval jsem ze slepých kaňonů v indiánských rezervacích. A konvoje se plazily potmě po starých kusech státních dálnic. Tenkrát náklad neunášela konkurence, ale uprchlíci. Ale nikdo se jim nedivil. Kolikrát jsem po půlnoci seděl na ranveji, čekal na zásilku a nedočkal se. Celá akce se pak musela zrušit.“ „Jo,“ přikývne Jimi a pustí se do brebentivého monologu, samá rapová staccata, o tom, jak distribuce vypadá dnes. Kovboj se usměje a zdviženým prstem objedná další rundu piv. Barman mlčky přikývne, indián kmene Navajo a uprchlík, jemuž za očima stále prosvítá lehká dezorientace muže bez kotvy, bez domova. A na tom žádné tance a popěvky šamanů nic nezmění. Polovinu jeho rezervace proměnily povrchové doly Orbitálů v měsíční krajinu a zbytek je buď jedovatá hlušina, betonové parkoviště nebo vyprahlá Sahara, jelikož všechnu vodu z krajiny vysáli horníci. Zkurvení Texasani, myslí si Kovboj. Zůstávají po nich jen pouště a otisky těch jejich teploušských kozaček, odsud až na Mars. Barman přinese piva a Kovboj upíjí a poslouchá Jimiho příběhy. Občas se na něco doptá, ale většinou nechá kluka mluvit. O půlnočních jízdách do nákladních doků Orbitálů a tamějších podplacených hlídačích, o zradě, o zmařených plánech, o policejních raziích 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509208
v šíbráckých skladištích, které si objednali sami šíbráci, aby zákon navenek vykázal činnost, přičemž zboží se pak potichu vrátilo zpátky. Zpackané akce, prošvihnuté předávky, opravdové razie, proradnost mezi šíbráky. Dva z nich poslali své pancéřáky na stejné místo ve stejnou noc a uvědomili si to, teprve když se oběma klukům nad hlavou rozsvítily radary. „Třeba Arkadij,“ nadhodí Kovboj, „tomu dnes síť šlape jak hodinky. Co, Chapele?“ „To jo,“ přikývne Chapel. „Jediná nezmeškaná předávka, pokud vím.“ Chapel je uzavřenější než Jimi, ale zase toho víc ví. Kovboj si pomalu skládá obrázek. Velké objemy zboží, všechno orbitální kvalita, se převážejí z Kalifornie na východ. Skladiště rozesetá po celém západní pobřeží. Arkadijova mobilní svita pomocníků a asistentů se tu a tam zjeví během akce, poradí, popožene, na všechno dohlédne. Kovboj ví, že pašovat taková kvanta zboží bez vědomí Orbitálů je vyloučeno. Jenže kdo využívá koho? Je možné, že Arkadij zkrátka našel lepší zdroje než ostatní, že odkupuje a přeprodává orbitální přebytky, anebo ho Orbitálové přímo řídí, aby měli černý trh pod kontrolou, aby měli pod palcem jak nabídku, tak poptávku? Kovboj do sebe obrátí dalšího panáka a chvíli medituje, zatímco zastrašuje pohledem nemrkající oko měsíce. Arkadijovo zboží proudí bez ohledu na ceny na spotových trzích, takže nemůže jít o přebytky. A to znamená, že Arkadij upsal duši ďáblu, že za jeho drátky tahají ledové prsty nad gravitační studnou. „Je to byznys,“ prohodí Chapel. „Arkadij to prostě řídí jako byznys.“ Jimi se odvrátí od Chapela se znechuceným výrazem. Kovboj na sobě nedává nic znát. On i Jimi vědí, že jejich branže nezačala jako byznys, ale jako ideál. Hledaly se slabé články v orbitálním distribučním řetězu, slabí nebo podplatitelní zaměstnanci. Ekonomika se krmila tím, co bylo zrovna potřeba, a ne jenom nekonečnou strojovou či chemickou rozkoší, kterou Orbitálové strkají lidem do mozku nebo zavádějí do rozleptaných žil. Samozřejmě se řešily typické problémy černého trhu – teritorialita, proradnost, soutěživost překračující 103
Ukázka elektronické knihy