Komunistická strana Číny byla založena a financována přímo Stalinem a vedením Sovětského svazu v Moskvě ve snaze rozšířit jejich vliv. Mao sice zmeškal zakládající sjezd strany, ale protože se pohyboval v bezprostřední blízkosti širší elity straníků, dostal práci provozovatele obchodu s knihami a prodával stranickou literaturu.132 Mao byl extrémně ambiciózní a byl po celá léta schopný manipulovat a útočit na své kolegy a nadřízené, jen aby získal moc. Rychle formoval a zase rozpouštěl spojenectví, ať v rámci komunistické strany, nebo poté v Rudé armádě. Byl jedním z představitelů strany během Dlouhého pochodu Rudé armády napříč Čínou, kdy byli během bojů o moc s vládní Národní revoluční armádou donuceni k ústupu. Aby nemusel pochodovat, nechal se s některými dalšími funkcionáři nosit na nosítkách.133 V lednu 1935 se pochod zastavil, aby se domluvil na dalším vedení ve městě Cun-i poté, co utrpěl vážné vojenské ztráty. Když pochodující vstoupili do Kuej-čou, Mao začal podnikat
všemožné kroky, aby se zmocnil vedení. To vyžadovalo, aby své nepřátele ve straně rozeštval mezi sebou. Začal si
zvlášť hýčkat dva klíčové muže, se kterými v minulosti ne-
vycházel zrovna nejlépe… Mao se s nimi často dostával do
konfliktu, ale teď jim lichotil, protože byli oba zaujatí proti
prvnímu muži strany, Po Kuovi.134 (zvýraznil autor)
Během tohoto setkání vedení strany dokola rozebíralo, kdo je zodpovědný za všechna dosavadní vojenská selhání. Mao a jeho spojenci tvrdě kritizovali klíčové lídry ještě z doby před Dlouhým pochodem. V průběhu zasedání byl Mao zvolen členem sekretariátu, kde se o všem rozhodovalo. Ačkoli to nebyla pravda, rozšířil tvrzení, že se na tomto setkání stal lídrem strany a armády a že byl zvolen většinou mandátů. Ve 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508879
skutečnosti nebyl do žádné z těchto funkcí nikdy zvolen. Byl zvolen, aby se stal jedním z členů sekretariátu.135 Na své cestě k osobní moci neustále agresivně útočil na druhé, obviňoval je a jednal s nimi bez soucitu nebo lítosti. Soudě podle níže uvedeného citátu se zdá, že všichni kolem něho pociťovali zábrany, což Maovi umožnilo je překonat, protože on žádné zábrany neměl. Když se Mao ocitl v úzkých, dokázal se bránit s vervou nahánějící hrůzu a neuvěřitelně zuřivě; Pchenga odsoudil poli-
tickými nálepkami jako „pravicový“ a obvinil ho, že se snaží
vyvolávat hádky s Lin Piaem. Když se Lin snažil argumento-
vat, prostě jen zařval: „Chováš se jako děcko! Jsi úplně vedle!“
V umění překřičet druhého neměl Mao soupeře, a tak byl Lin umlčen. Pchenga zase zradila jeho vlastní slušnost a dobré
způsoby. Na rozdíl od Maa se ostýchal vybojovat si moc pro
sebe, i když bojoval za správnou věc. Ani on se Maovi ne-
mohl vyrovnat v umění házet špínu na druhé a „politicky“ je očerňovat.136
Mao byl velmi obratný v šíření falešných informací o své moci, jak je patrné z jeho tvrzení, že je lídrem strany a armády. Když své jednotky jednou dovedl až na pokraj sebevražedných bojů, kdy ztratil naráz asi 30 000 mužů, „bezostyšně to nazval husarským kouskem“.137 Tato dezinformace posloužila svému účelu, protože když se pak spojil s další, početnější divizí, stal se členem nejužšího vojenského velení. Aby se etabloval jako čelní představitel strany, poslal následně do Moskvy svého zmocněnce; nesprávně si to vyložili tak, že Mao byl na setkání v Cun-i zvolen stranickým předákem. Moskva pak jmenovala Maa předsedou ústředního výboru. Tak se z něj stal předseda Mao, což je titul, pod kterým se stal známým na celém světě. Jinými slovy, Mao nikdy nebyl 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508879
do této vrcholné pozice zvolen. Ve skutečnosti si to vymyslel a tento mýtus udržoval celý život.138
Falešná krize
Mao vládl bezohledně a ke komunismu zaujal stejný postoj jako Stalin: Já jsem vládce, a cokoli udělám, je pro lidi dobré. Kolektivizace se proto stala lékem na všechny neduhy. Jednou z falešných krizí byl Velký skok vpřed. Bylo potřeba dohonit zbytek rozvinutého světa, jinak bude země v ohrožení. V roce 1958 dostal vnuknutí, že by země mohla zdvojnásobit
svou roční produkci oceli, pokud budou rolnické rodiny přispívat do celkové národní produkce zřízením tavicí pece na
svém dvorku… Také přišel na to, že by Čína mohla pěstovat
velké množství pšenice na malých pozemcích a uvolnit tak zbytek půdy pro pastviny a zahrady… rolníci byli nahnáni do
družstev po padesáti tisících, aby začali vizi plnit, a kdokoli
s tím nesouhlasil nebo poukázal na to, co bylo všem zjevné,
byl popraven jako třídní nepřítel.139
Falešní padouchové
Během Velkého skoku vpřed byli všichni, kdo nějak protestovali nebo neplnili kvóty, považováni za nepřátele. Stejně jako Stalin si i Mao z rolníků, kteří nespolupracovali, udělal terče obviňování a důsledky byly strašlivé; zemřely miliony lidí. V další falešné krizi byli padouši skoro všichni, kdo naopak nebyli rolníky. Ani ne deset let po katastrofě Velkého skoku vpřed totiž Mao dostal další nápad: Během kulturní revoluce let 1966 až 1975 Mao podporo-
val nájezdnické bandy rudých gard, aby terorizovaly třídní
nepřátele, včetně učitelů, vedoucích pracovníků a potomků
100 Ukázka elektronické knihy