Václav Ryneš: Kosmos, civilizace a křesťanství
a totalitní státnosti. Pokusila se i o prosazení celoevropské a pak globální rovnováhy na celosvětové úrovni. Euroamerická civilizace zavedla křesťanství jako nový ideový podnět na rozmezí starověku v evropském prostředí. Jednalo se o duchovní a nový morální hodnotový systém, který postupně oslovil lidské společenství. Euroamerická civilizace se postupně rozšířila ze Středomoří na všechny světové kontinenty. Tato civilizace převršila starověká civilizační střediska ve svém dvoutisíciletém vývoji a přivedla lidské společenství na pokraj celoplanetární globalizace a multikulturnosti. Euroamerická civilizace ve svých vývojových fázích od starověkých říší a impérií dospěla až k novým formám demokratické, autoritativní a totalitní státnosti, vyvíjela se od roztříštěnosti lidských organizačních struktur až k mezinárodním a celoplanetárním strukturám. Ve svých vývojových fázích prošla mírovými i válečnými obdobími od otrokářského řádu přes feudální, kapitalistické, socialistické a komunistické společenské vztahy, a došla až do období atomového a kosmického věku. Během dvou tisíc let trvání postupně proměňovala sociální, ekonomickou a správní strukturu společenství. Do lidského prostředí přinesla občanská práva, demokracii, parlamenty, ústavnost i demokratickou dělbu státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Euroamerická civilizace se na počátku nové globalizační éry společenství dostává do krize svých morálních hodnot, vyčerpanosti životních zdrojů a ekologických změn na planetě. Lidské společenství se dostalo do období existence atomové energie a kosmických letů a rovněž čelí novým společenským, sociálním a ekonomickým krizím a novým existenčním výzvám.
98
Kosmos, civilizace_KO5.indd 98
23.03.2022 18:28:33 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508856
KAPITOLA ČTVRTÁ Planetární hodnoty a tvůrčí činnost
Cílem státu je svoboda.
Baruch Spinoza (1632–1677)
Bůh neexistuje a můžeme si dělat, co chceme. Bůh existuje, existuje víra, naděje a láska, která překonává strach z neznáma. Neznámo bylo před existencí lidské bytosti a neznámo je před lidskou bytostí. Lidská bytost svou existenci hledala a hledá účel, důvod a příčinu své existence, ale i existenci hmotné posmrtné a duchovní perspektivy. Lidské bytosti také hledají smysl svého života. V miliardách kosmických časoprostorových jednotek je lidská víra určitým osvěžením mezi miliardami kosmických hvězd. Je výrazem touhy poznat, přiblížit se k duchovní tvůrčí síle v kosmickém prostoru, hledání posmrtné perspektivy. Tvůrcem dějin není jen společenství ve svém celku, ale i individualita a osobitost, která je spolutvůrcem ve vývoji společenství na planetě. Nejsou to jen organizátoři lidských osudů, ale i náboženští představitelé, ale též snílci, buřiči a revolucionáři, kteří posouvají lidstvo na planetě k novým perspektivám.
Náboženství a společnost na planetě Náboženství – religie, je pojem, který zahrnuje rozmanitá náboženství, která vznikla v průběhu vývoje lidstva a jeho organizačních forem. Nachází své vyjádření nejen v osobní víře jedinců, ale ve společenském organizování v církevních organizacích, ale i v různých lidských seskupeních. Je 99
Kosmos, civilizace_KO5.indd 99
23.03.2022 18:28:33 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508856
Václav Ryneš: Kosmos, civilizace a křesťanství
spojeno s vývojem lidského společenství na planetě před naším i po našem letopočtu. Do vývoje duchovna, náboženství, vstoupilo křesťanství vizí jednoho a Trojjediného Boha, před kterým existuje rovnost lidí, což se odrazilo i v rovnosti lidí navzájem. Bůh vstoupil do lidského společenství s morálním hodnotovým Desaterem božích přikázání, prostřednictvím Ježíše Krista, ukřižováním, vzkříšením a vznikem Kristovy církve na planetě. Víra v jednoho Boha se stala základem prvotního křesťanství v nemilitantní podobě, nicméně Alláh – jediný Bůh, se stal základem militantního islámu. Zástupy věřících, světců a proroků začaly spínat své ruce mezi zemí a nebem. Víra vztyčila věže katedrál a mešit k nebi. Démoni a peklo byli vyhrazeni pro hříšníky a z antického pekla vedla cesta k očistě a ke kajícnictví. Křesťanství svým životem ve víře a podle víry a svým očistným procesem položilo základy k vývoji evropské kultury. Islám svým militantním vzýváním jednoho Boha dostal militantní podobu a představu pozemského ráje v posmrtném životě. Bible a Korán vstoupily do lidských dějin a zastínily jiná, před naším letopočtem vzniklá náboženství. Biosféra se stala podmínkou pro vznik života a lidstva na planetě. Antropogeneze vedla k polidštění planety a vzniku dějin. Noosféra obklopila planetu na jejím povrchu, což vedlo k prosazení se člověka a jeho společenství.
Duchovní tvořivost na planetě Již v mytologickém období je možno pozorovat něco neviditelného a neznámého, nějakou energii, která prostupuje lidské životy a zároveň i určitou bázeň, strach z neznáma. Neznámo obklopovalo lidské bytosti, ale i životní reality plné nebezpečí pro lidskou existenci. Ve společenství je vývoj duchovna spojen s něčím nadpřirozeným, které vstupuje do lidských životů. Přirozený lidský vývoj – evoluci, však přerušují nenadálé události a situace, zlomové okamžiky různého charakteru, živelné pohromy, nedostatek obživy a vlastní mezilidské osobní a vyvíjející se společenské spory a konflikty. Lidským údělem se stalo rozmanité strádání a zásahy do života z nenadálých příčin přírodou, člověkem a jinými lidmi. Různá náboženství přinášela úlitbu neznámému, které vstoupilo do lidských životů. Obloha a životy lidí se naplnily množstvím bohů a bohyň, jimž bylo třeba se klanět a obdarovávat je, ale i obětovat. Ve vývoji planety se 100
Kosmos, civilizace_KO5.indd 100
Ukázka elektronické knihy
23.03.2022 18:28:33