stavují hlavně druhy přidávaných mikroorganismů v podobě bakterií a kvasinek, obsah tuků, konzistence a množství laktózy. Na rozdíl od kysaného zelí, pickles, kichmi či dalších fermentovaných potravin jsou do kysaných mléčných výrobků přidány na začátku procesu startovací kultury důležité pro fermentaci. V rostlinných potravinách způsobují proces kysání mikroorganismy původní. Všechny zmíněné výrobky jsou ceněny pro svůj obsah kvalitních a v organismu dobře využitelných bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Mléčné produkty spadají mezi plnohodnotné bílkovinné potraviny, takže obsahují všech osm esenciálních aminokyselin v požadovaných množstvích. Z vitaminů nás obohatí o vitamin A, D, E a vitaminy skupiny B. Z minerálních látek obsahují především vápník, fosfor a hořčík. Pro trávení vápníku jsou v kysaných výrobcích velmi dobré podmínky. Jeho vstřebávání zlepšuje laktóza (mléčný cukr), některé z obsažených aminokyselin a minerálních látek, ale také kyselé prostředí, o které není ve výrobcích nouze. Využitelnost vápníku z mléčných výrobků se pohybuje okolo 70–75 %. Velkým přínosem je obsah probiotických živých kultur, které významně zlepšují zastoupení střevních bakterií, vstřebávání živin, a tím se podílejí na zvýšení obranyschopnosti a imunitní odezvy organismu. Výzkumy uvádějí, že pravidelná konzumace kysaných mléčných výrobků, díky jejich působení v některých oblastech mozku, zmírňuje projevy úzkosti a zlepšuje sociální fobie. U těchto onemocnění je však vždy vhodné přidat také pravidelnou pohybovou aktivitu, která pozitivní účinek ještě umocní. Kysané mléčné výrobky snižují výskyt diabetu 2. typu, metabolického syndromu či srdečně-cévních onemocnění. Pokud využijeme jejich přírodních variant, tedy zbytečně nedoslazovaných, jsme mimo jiné schopni lépe kontrolovat svou hmotnost. Jejich benefity pocítíme u léčby infekčních průjmů, kdy se podílí na zkrácení doby jejich trvání. Stejné účinky poskytují při infekcích dýchacích cest. Po kapitolách o putování potravin naším tělem by si člověk mohl myslet, že minimálně žaludek vytváří tak nehostinné prostředí, které obsažené živé kultury usmrtí. Avšak studie prokázaly, že mnohé bakterie projdou všemi nástrahami zažívacího traktu a dostanou se do jeho různých částí. Velkou výhodou kysaných mléčných výrobků je fakt, že část mléčného cukru (cca 30 %) laktózy je přeměněna už v „kelímku“ bakteriemi mléčného kvašení. Tělo již nemusí trávit obsažené množství laktózy samo. Výsledkem jsou produkty s lepší stravitelností a s přirozeně prodlouženou trvanlivostí v důsledku kvašení.
SUPERPOTRAVINY
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508428
SUPERPOTRAVINY
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508428
ZAJÍMAVOST: V dnešní době hraje čím dál více lidí hru s názvem: „Vadí mi mléčné výrobky. Mám nebo nemám alergii?“ Není alergie jako alergie. Pokud nám mléčné výrobky způsobují zažívací problémy, obvyklou reakcí velké části lidí je jejich celkové vyloučení ze svého stravování. Avšak často to není to jediné a správné řešení a nevědomky se připravíme o bohatý zdroj živin. Zdravotní problémy mohou totiž pramenit nejčastěji z laktózové intolerance nebo alergie na bílkovinu kravského mléka. Rozdíl mezi nimi je veliký. U prvního problému je nedostatečné množství enzymu laktázy ukrytého ve střevní stěně a obsažený mléčný cukr se kvůli tomu nedokáže všechen využít a v nestrávené podobě prochází dále do tlustého střeva. Vedlejším projevem je bolest břicha, nadýmání, křeče, průjem apod. V tomto případě se nejedná o alergii, protože za tuto reakci není zodpovědný imunitní systém. Pokud však omezíme příjem laktózy konzumací produktů s jejím omezeným množstvím nebo konzumací kysaných výrobků, můžeme i nadále čerpat jejich výhody. Alergie bývá vyvolána reakcí organismu na bílkoviny obsažené v mléce, kterými jsou kasein, laktalbumin a laktoglobulin. Kasein je nejčastěji zastoupenou bílkovinou a v případě alergie je určitě na místě mléčné zdroje z jídelníčku vynechat, avšak adekvátně nahradit jinými potravinami.
Pro dospělé i děti je ideální zařadit jeden kysaný mléčný výrobek denně. Kysané výrobky je velmi vhodné konzumovat také v těhotenství a v průběhu kojení. Do jídelníčku dětí zavádíme nejprve kvalitní neochucený bílý jogurt, a to okolo 8. až 9. měsíce věku.
Johannčino trápení Píše se rok 1750 a arcivévodkyni rakouské, královně uherské a jediné vládnoucí ženě na českém trůnu Marii Terezii se právě narodil její v pořadí jedenáctý potomek, kterým byla dcera Marie Johanna Gabriela. Jako mnoho současných dětí tak ani ona nenašla v pozdějším věku dostatečné zalíbení v konzumaci ryb a rybích pokrmů kvůli jejich vůni a chuti a několikrát po nich zvracela. Jelikož však na císařském dvoře panoval přísný řád a byla vyžadována naprostá poslušnost, tak jídlo, které bylo přineseno na stůl, se muselo také sníst. Z toho důvodu chodila malá Johannka se svou matkou na radu dvorního lékaře na exkurze do rybářství, která se specializovala na chov pstruhů. Dále pak přihlížela přípravě rybích pokrmů v dvorní kuchyni a ryby nebyly opomíjeny ani v jejím učivu, ve kterém byla často znázorňována jejich anatomie. Lékařův experiment nakonec slavil úspěch a Johanna si skutečně cestu k rybím pokrmům postupem času našla a zbavila se tak své nechuti. A jak jste na tom s konzumací ryb vy?
SUPERPOTRAVINY
100
Ukázka elektronické knihy