Šli si lehnout za svítání.
Když se zeptala, jestli u něj může přespat, byl Rasmus příjemně překvapený. Samozřejmě, ale proč? Prostě jen nechce domů k mámě, chce být s ním. Cestou domů vůbec nemluvili. Asi v polovině Rasmus pustil rádio, ale Julia ho vypnula. Promluvila, teprve když odbočili na příjezdovou cestu ke garáži modrošedého přízemního domu v ulici Hagalundsvägen. „Komu dům patří?“ „Tátovi, ale není tu. Je se svou novou přítelkyní.“ „Líbí se ti?“ „Docela ujde.“ Vystoupili a vešli dovnitř. Julia si zula zavázané tenisky a ode dveří nahlížela do obýváku přímo před sebou. Rasmus se vžil do toho, co vidí. Obstarožní, zašlý pokoj s prosezeným nábytkem. „Nic se tu nezměnilo,“ podotkla a potvrdila mu jeho myšlenky, byť svými slovy. „Po Rebečině smrti se toho moc nedělo, a když pak děda spáchal sebevraždu, tak táta neměl sílu něco řešit.“ Vyšli z předsíně, ale Julia k jeho překvapení zamířila doprava do kuchyně. „Dáš si něco?“ „Ne.“ Došla ke stolu a přejela přes něj prsty. Pak se zastavila u několikacentimetrové zelené čáry, kterou už Rasmus ani nevnímal. „To jsem udělala já. Zajímalo mě, jestli se nesmazatelná fixa fakt nedá smazat.“ „Nedá.“ „Bylo to ten večer, jak říkala, že nemůže jet na festival Peace and Love, protože ji družstvo potřebuje ve Skövde.“ Tak to bylo, Rasmus na to už skoro zapomněl. Becca chtěla s házenou skončit. Zabírala jí příliš mnoho času, toužila dělat
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507740
jiné věci, bavit se, chodit ven s Julií a dalšími kamarády. Nikdo z toho nedělal vědu. Když nechce, tak nechce. Ale slíbila, že pojede v létě na turnaj do Skövde a své slovo musela dodržet. Kolem toho, že nesměla jet na festival do Borlänge, už rozruch byl. Spíš málem válka. Spousta slz, nadávek a práskání dveřmi. Ale máma s tátou byli neoblomní: sliby se mají plnit. Rasmus neměl sílu na to ani pomyslet. Neměl sílu na nic. Chtěl jen do postele. „Jsem unavenej,“ řekl, Juliiny jistě bolestné vzpomínky nechal bez komentáře. Celý večer se mu jevil jako nějaký horečnatý sen, který se stoosmdesátkou řítil po cestě od šílenství k ještě většímu šílenství. Potřebuje zpomalit. Potřebuje se vyspat. „Já taky.“ „Můžeš si vzít tátovu postel, povlíknu ti ji. Nebo si můžeš lehnout na gauč, jestli chceš.“ U Rebeky taky zůstalo místo na spaní, ale to jí ani nenabízel. „Chci spát s tebou.“ Když se k němu otočila, pomyslel si, že určitě musí být vidět, jak mu srdce v hrudi poskočilo. „Jasně, když chceš,“ odtušil a ke své radosti seznal, že to znělo přesně tak ležérně, jak doufal. Šli kolem Rebečina pokoje. Dveře byly zavřené, Julia je minula bez zastavení a pokračovala na konec chodby do jeho království. „Tak tady se přece jen nějaká změna udála.“ Kdy tu byla naposledy? Před více než deseti lety. Rasmus si nevybavoval, jak to v pokoji vypadalo tehdy, ale každopádně jinak než teď. Naštěstí. „Potřebuju se osprchovat.“ „Kde je koupelna, víš a ve skřínce jsou kartáčky navíc. Nad umyvadlem. Když budeš chtít. A ručníky jsou pod ním. Teda jako pod umyvadlem…“ Julia se na něj usmála, a když ho cestou do chodby míjela, sklopil oči. V duchu si nadával, že nervózně blábolí jako 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507740
nějaký panic z americké komedie pro teenagery. Když za slechl, jak Julia pouští sprchu, pospíchal do druhé koupelny. Rezervní kartáček tam neměl, ale na umyvadle stála tuba zubní pasty pro návštěvy, které k nim ovšem nechodily. Vymáčkl si jí trochu na prst a zatímco močil, párkrát si ukazovákem přejel zuby. Pak si vypláchl pusu, ošplouchl obličej a vrátil se do pokoje. Julia se ještě sprchovala. Svlékl si kalhoty, mikinu i ponožky. U trička zaváhal. Má si ho nechat, když budou spát v jedné posteli? Nebude jí připadat divné, až vejde a on bude ležet v posteli do půl těla? Nakonec si ho nesvlékl a vlezl si pod deku. Nacpal se těsně ke zdi. Venku u jezera, celou cestu domů a ještě před několika málo minutami měl pocit, že usne, jakmile padne hlavou na polštář, ale najednou ho spánek přešel. Teď byl naopak dokonale vzhůru, jak tam tak ležel a poslouchal, že se otevřely a zavřely dveře koupelny. Julia vstoupila do pokoje v tmavo modré osušce, odhodila oblečení na zem, u postele ze sebe nechala sklouznout i ručník a vlezla si k němu nahá. Rasmus se přitiskl co nejvíc ke stěně, ale stejně se ocitla blízko. Cítil teplo jejího těla, mokré vlasy ho pošimraly na ramenou, nasál vůni šamponu a mýdla. Položila mu hřejivou ruku na břicho. „Nevadí to?“ zeptala se a sjela rukou k jeho tvrdnoucímu penisu, což jako odpověď stačilo samo o sobě. „Mhm,“ vypravil ze sebe přesto a Julia se k němu naklonila a políbila ho. Když bylo po všem, musel se ze všech sil držet vzhůru. Tělo, hlava, všude pusto, prázdno a vyčerpání. Ale chtěl ten oka mžik zachovat napořád. Oni dva. U něj v posteli. Ležela mu na ruce, stehno přitisknuté na jeho, na krku cítil její klidné pravidelné oddechování. Toužil po tom, přál si to tak dlouho a často, že z toho teď nedokázal usnout. Nepotrvá to navěky. 100
Ukázka elektronické knihy