si tedy uvědomit svou dokonalost? Asi to souvisí i s tou odpovědí ohledně „dobrého“ a „špatného“. Ve chvíli, kdy přijímám sebe sama i to, co je, že to prostě „je“ a nemám potřebu „to“ nebo „sebe“ hodnotit, nastává klid a přijetí jedinečnosti a dokonalost je obsažena v jedinečnosti. A jak se přenést přes tu potřebu sebe hodnotit? Jak s tím přestat, se stále soudit? Stačí se opravdu pouze “smířit” s tím, že to tak prostě “je”, anebo je zapotřebí “něčeho” více? Proč by ses soudila a hledala na sobě chyby? Nebo je nacházela na druhých? Stačí si uvědomit a přijmout, že vždy děláš „to nejlepší“, co v danou chvíli můžeš, dokážeš, umíš. Proč se zlobit na tříleté dítě a hodnotit ho, že ještě neumí počítat zlomky anebo vyjmenovaná slova? Prostě ještě to k němu nedošlo, ještě ho to nezaujalo nebo mu to ještě nikdo nepředložil k učení. Ale tohle dítě je úžasné takové, jaké ve svých
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507178
třech letech je. A možná vnímá samo sebe i svět kolem sebe moudřeji, než jeho „dospělé“ okolí…
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507178
Nezdržuj se kdejakým JAK, žij s radostí a vášní a dovol si být zvláštní, jiná a originální, A pochop prosím: „to, co bylo, už tu není!“ Je to, co je. A to, co je, je to pravé, je jen na Tobě, zda Tvé bytí je hravé, nebo máš chuť se mučit a stále se jen něco učit. Život je tím, co si stvoříš, jen je škoda, když to právě TY nevíš, to se pak mnohdy podivíš, co všechno ve svém životě uvidíš.
Ukázka elektronické knihy