PŘEHLED HISTORIE 1. ČS. JÍZDNÍHO PLUKU
6
1. rusko-český dobrovolnický pluk vznikl koncem srpna 1918 v Samaře – původně v rámci snahy o obnovení protiněmecké fronty v Povolží. Prvním (prozatímním) velitelem byl jmenován štábní kapitán Mejstřík. V listopadu převzal funkci velitele major Hajda. Příslušníky pluku byli pochopitelně jak Rusové, tak Čechoslováci. Podle původního plánu mělo být v útvaru organizováno ruské mužstvo pod vedením československých instruktorů. Celý pluk měl být poté podřízen československému velení. Útvar byl po krátkém působení na frontě v únoru 1919 oficiálně rozpuštěn.
z vesnice Vjazovaja. Druhého dne byla na místě vystřídána kozáckou jednotkou a vrátila se ke zbytku eskadrony. Další dny konali kavaleristé povětšinou hlídkovou a rozvědčickou činnost, při které docházelo pouze k menším potyčkám. Následně 26. října odeslal generál Gajda eskadronu do Šamar, odkud odjela druhého dne ráno na odpočinek do Jekatěrinburgu. Ve městě byla nejprve krátce ubytována na Senném náměstí, odkud se brzy přesunula do Uktusu. Na odpočinku pobývala 3. eskadrona až do 23. listopadu, kdy byla znovu odeslána do pole. Jejím bojištěm byla určena samarská fronta, kam se vydala pod velením mladšího důstojníka strážmistra Havliny vystřídat 2. eskadronu. Ke dni 25. listopadu dorazila vlakem do Ufy, odkud se druhého dne přesunula do stanice Aksenovo. Odtamtud vyjela koňmo k obsazení vesnice Vasilijevka. Úkol byl splněn ještě téhož večera. V následujících dnech se jezdci eskadrony účastnili např. obrany vesnice Kistenli, výzvědné služby či společných úkolů spolu s kozáky esaula Čerepanova. Tyto operace však nezaznamenaly výraznějších vojenských úspěchů. Eskadronu navíc stály tři nezvěstné jezdce (dva z nic se nicméně později vrátili k čs. částem). Dne 7. prosince se podařilo jezdcům v součinnosti s jedním ruským praporem, kozáky a čs. dělostřeleckou baterií obsadit bez boje vesnici Sadjak-Baš. Na pozici byly zahájeny přípravy k obraně, přičemž byla eskadrona umístěna na levé křídlo. V nadešlém boji se vyznamenal zejména její kulometný oddíl. Celkově byly odraženy tři bolševické útoky na vesnici. Po boji se eskadrona stáhla do Michajlovky. V následujících dnech byla prováděna zejména strážní služba, a to i na Štědrý den. Toho dne jezdci spolu s kozáky obsadili vesnice Šamalu a Termu. Pozdě večer pak odjeli kavaleristé do Čišmy. Z té odjela eskadrona 27. prosince spolu s rusko-českým plukem 6 do vesnice Salachova, kde oddíly přenocovaly. Výzvědná činnost po okolí odhalila velké bolševické síly, a tak bylo rozhodnuto o ústupu. Čechoslováci byli však napadeni a 3. eskadrona musela celou noc z 29. na 30. prosince svádět těžké ústupové boje, kterými kryla rusko-český pluk. Další boj prodělali jezdci hned druhého dne v blízkosti Ufy. Na odpočinek byla eskadrona odeslána až 7. ledna, kdy byla ubytována v Berezovském závodě 12 verst od Jekatěrinburgu.
98
A_Semerad_CV_2022_9_2.indd 98
08.03.2022 10:33 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506980
Reorganizační práce v pluku a pobyt v zápolí Krátce po odjezdu prvních dvou eskadron na frontu začaly u pluku přípravné práce k odjezdu do nového sídelního města – Jekatěrinburgu. Mezi 7. a 12. zářím se poté na dvě etapy většina útvaru přesídlila. Významným krokem po příjezdu útvaru do Jekatěrinburgu bylo započetí výstavby záložní (náhradní) eskadrony. Jejím hlavním úkolem byl výcvik nově příchozích kavaleristů a následné doplňování eskadron v poli. Do čela záložní eskadrony byli dosazeni na krátkou dobu praporčík Stýblo (jako velitel) a podpraporčík Svatoň (jako mladší důstojník). Oba byli však poměrně brzy převeleni k 1. eskadroně. Početní stav u pluku byl na přelomu září a října natolik uspokojivý, že se 6. října přikročilo ke tvorbě 4. eskadrony. Tímto úkolem byl (spolu s výcvikem jezdců) pověřen poručík Fišera. Organizační práce a výcvik zabraly zhruba měsíc. Dne 7. listopadu vedl poručík Fišera spolu s praporčíkem Drdou eskadronu do pole. Přidělena byla na kungurskou frontu. Kromě výzvědné činnosti a ochrany dodávky munice se stal jedinou významnější akcí pokus o dostihnutí prchajícího nepřátelského dělostřelectva dne 12. listopadu. I tak ovšem kavaleristům nelze upřít statečnost, za kterou byla např. 2. četa eskadrony výslovně pochválena. Již 4. prosince byla však vystřídána 1. eskadronou 2. čs. jízdního pluku 7 a vrátila se do Jekatěrinburgu. Ubytována byla spolu s 1. eskadronou v Uktusu. Období stažení z bojů umožnilo pluku zřizovat další oddíly – např. plukovní hudbu.8 Zároveň došlo k povyšování, shánění dostatečného množství koní či personálním změnám u jednotlivých eskadron – 3. eskadrona byla svěřena strážmistru Havlinovi, 4. poté strážmistru Perknovskému. V rámci reorganizační práce došlo k rozdělení pluku na dva divisiony – I. division (1. až 3. eskadrona) pod velením poručíka Matvějeva a II. division (4., záložní a kulometná eskadrona) pod velením poručíka Fišery. Od 28. listopadu 1918 byl dle rozkazu č. 126 Čs. armádnímu sboru 1. čs. jízdní pluk podřízen přímo štábu československého vojska. Původně byl pluk totiž oficiálně ve stavu I. čs. střelecké divize. Dne 1. února 1919 došlo rozkazem č. 10 Československému vojsku na Rusi k potvrzení podřízení 1. čs. jízdního pluku přímo štábu vojska. Od ledna 1919 byla zahájena výuka v zákopnické a telefonní škole, nově vzniklých při štábu pluku. Zřízena byla rovněž škola důstojnická. Kromě již dříve vzniklých částí (např. hospodářské části) byly také vytvořeny další plukovní instituce – vzdělávací (osvětový) odbor, hospodářská komise či plukovní soud. V roce 1919 se rovněž začal měnit stejnokroj 1. čs. jízdního pluku. Od ledna se začaly modré kalhoty měnit za červené. Důvodem byl nedostatek
PŘEHLED HISTORIE 1. ČS. JÍZDNÍHO PLUKU
7
2. čs. jízdní pluk „Sibiřský“ vznikl v říjnu 1918. Jeho posádkovým městem se stala Ťumeň. Velitelem 2. čs. jízdního pluku byl jmenován plukovník Jaroslav Červinka mladší. Útvar se zapojil do bojů především v roce 1919. Do vlasti byl evakuován na lodi USAT Sherman v květnu 1920. 8
Samotná plukovní hudba 1. čs. jízdního pluku vznikla ovšem již o něco dříve – během bojového nasazení eskadron (viz kapitola Českoslovenští legionáři v Rusku a hudba).
99
A_Semerad_CV_2022_9_2.indd 99
08.03.2022 10:33 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506980
PŘEHLED HISTORIE 1. ČS. JÍZDNÍHO PLUKU
Štáb 1. čs. jízdního pluku. Na největším koni uprostřed sedí velitel pluku Linsbauer-Kosovský. Jekatěrinburg, začátek roku 1919. SBÍRKA ALEXANDERA HEJLA
Podplukovník Linsbauer-Kosovský těsně předtím, než předal velení nad plukem. Jekatěrinburg, únor 1919. SBÍRKA TOMÁŠE DRÁBKA
Bývalý velitel pluku podplukovník Linsbauer-Kosovský (vpravo) před evakuací do vlasti. Vlevo fotograf Václav Ruml, uprostřed praporčík Emanuel Prüll (Pryl). Před budovou Východního oddílu týlového intendantstva ve Vladivostoku, 16. dubna 1919. SBÍRKA ALEXANDERA HEJLA
100
A_Semerad_CV_2022_9_2.indd 100
08.03.2022 10:33
Ukázka elektronické knihy