98
se ani v architektuře eurozóny. Ta se tak opírala sice o intenzivní vzájemný obchod mezi členy, ale zároveň země vykazovaly velmi odlišnou ekonomickou strukturu i výkonnost, nedostatečně (dle Mundella) vyváženou pohybem pracovní síly. Stručně ještě do přehledu uveďme výzkumy, které proběhly ještě před vznikem eurozóny a které se zabývaly synchronizací šoků na tehdejších dvanáct zemí EU. Šoky byly rozlišeny na poptávkové (dočasný dopad) a nabídkové (trvalé následky).22 Analýza nabídkových šoků pojmenovala to, co je nyní jasně patrné. Symetrickou reakci vykázaly tyto země: Německo, Francie, Dánsko a země Beneluxu. A překvapivě (?) na druhé straně zemí tzv. periferie stály Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Řecko. Znovu zdůrazněme, že tento výzkum byl publikován v roce 1992!23 Bohužel, nedokonalé nastavení hospodářské a měnové unie se v realitě projevilo nikoliv konvergencí, ale divergencí ekonomik, vnitřní devalvací pro asymetrickým šokem postižené země, kterou odnášejí ti nejslabší. Místo aby euro spojovalo, stalo se nástrojem k oslabování práv pracujících, k trvalým škrtům a v rovině politické místo solidarity a spolupráce uvolnilo stavidla šovinistickým předsudkům a německé dominanci. Hlavní role obětního beránka byla obsazena nejslabším článkem: Řeckem. 3.1 F ungov á n í euroz ó ny
Podívejme se nyní na fungování eurozóny do dluhové krize, tedy až k roku 2008. V níže uvedených grafech jsou pro srovnání uvedeny země tzv. jižního křídla i Irsko, ale také Itálie, Francie a Německo. Pozornost upoutá Německo, které celkově nedosahovalo příliš dobrých ekonomických výsledků – velmi slabý růst HDP, poměrně vysoká nezaměstnanost, která se snižovala až ke konci vybraného období. Inflace byla téměř celou dobu pod cílovými 2 procenty. G raf 01 22 Bayoumi, T., Eichengreen, B.: Shocking aspects of European monetary unification. Adjustment and growth in the European monetary union. Cambridge University Press, 1992. 23 Podrobněji viz Malý, J. Přínosy, náklady a podmínky udržitelnosti jednotné evropské měny ve světle turbulencí v eurozóně. Scientia et Societas, 1/11, str. 14.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506940
%
-4
-2
0
2
4
6
2004
8
Řecko Irsko Španělsko Portugalsko
2005
10
Německo Itálie Kypr Francie
2006
12
Zdroj: MMF databáze, 2015
2008
2007 2003
2002
2001
2000
1999
G R A F 01. R ů st H D P ve vybran ých zem í ch euroz ó ny ( a K ypru )
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506940
100
I když v grafu nejsou všechny členské země, vidíme značné odlišnosti v růstových tempech (vysoké u Irska a Řecka či Kypru24), které značí přehřívání ekonomiky, v kontrastu s velmi slabými tempy Německa. Vidíme i nedostatečnou sladěnost ekonomického cyklu, která – viz dále – vedla k tomu, že politika úrokových sazeb ECB byla naladěna na Německo. Další graf, který ukazuje míru nezaměstnanosti, poskytuje zajímavé údaje o vývoji v eurozóně. Vidíme, že německý slabý růst byl spojen s vysokou nezaměstnaností. Německo tedy rozhodně neprožilo první léta v eurozóně v nějak skvělé kondici. Vidíme dále nízkou nezaměstnanost Irska, Kypru a výchozí u Portugalska, která se však postupně zvyšovala. A nakonec je patrné, že navzdory slibnému růstu, přispívaly strukturální slabosti Řecka a Španělska k vysoké nezaměstnanosti. Hovořit v takovém případě o optimálním měnovém území prostě nelze. Není zde ani sladěnost cyklu, a na povrch vyplouvají strukturální rozdíly, které se odrážejí v různě vysoké přirozené míře nezaměstnanosti. G raf 02 Na tomto místě je vhodné zmínit tzv. Pakt stability a růstu25. Pakt stability a růstu se stal zhmotněním německých obav z fungování eurozóny. Původní idea Helmuta Kohla omezit eurozónu jen na menší jádro podobnějších zemí neuspěla, proto zde byla motivace vytvoření pravidel, která budou závazná nadále i po vstupu do třetí etapy hospodářské a měnové unie. Hlavní důraz Paktu byl na fiskální přísnost, tak typickou pro německou hospodářskou politiku. Jeho fungování ovšem bylo oslabeno hned zpočátku, kdy Německo a Francie odmítly aplikovat sankce za porušení samy na sebe. Německo a Francie přitom porušily Pakt v letech 2002–2005. S Portugalskem a Řeckem se ovšem zacházelo poněkud odlišně, i když ani zde nebyly uplatněny sankce. Pakt byl v reakci na německé a francouzské postoje, kteréžto země Pakt vlastně na konci devadesátých let vytvořily, v roce 2005 dále upraven. G raf 03 Graf ukazující salda rozpočtů přináší řadu překvapení. Nejenže je vidět porušování Paktu stability a růstu Německem (opakovaně), 24 Samozřejmě s vědomím toho, že Kypr vstoupil do eurozóny až v roce 2008. Je uveden jako země, která se následně rovněž dostala do dluhových problémů (bankovní sektor), zčásti přes spojení s Řeckem. 25 Podle německých představ původně pouze Pakt stability. Růst byl dodán na francouzský nátlak.
Ukázka elektronické knihy