„Na tvé otázky jsme odpověděli, nyní je řada na tobě, abys nám vyprávěl. Historii přístaviště známe, ovšem zajímá nás i to, co se dělo tady. Alespoň budeme vědět, na co se tu máme připravit,“ řekla Koré. „Máte naprostou pravdu, nějaké odpovědi vám skutečně dlužím. Tak tedy poslouchejte,“ řekl na úvod Gormachus a začal s vyprávěním. „Jak už asi víte, po zhroucení centrální vlády Darak Helmu došlo k jeho rozdělení na pět částí. První část, nad kterou převzali vládu bývalí otroci, se nacházela v okolí přístavu. To, co se zde po uzavření Darak Helmu stalo, už víte. Nad druhou částí Darak Helmu převzal kontrolu bývalý vládce Dar-ra-Helm. Tato oblast se nachází v severním jezerním komplexu. Tento komplex se podařilo Dar-ra-Helmovi a jeho potomkům natolik izolovat, že o něm nemám žádné zprávy. Vím však jistě, že v něm stále tito potomci a jejich služebníci přežívají. Nad třetí oblastí převzal vládu sarkoní vůdce, na jehož jméno si bohužel nevzpomenu. Tato oblast se rozprostírala na východ od centrální jeskyně a zahrnuje nepřehlednou síť chodeb a menších jeskyní, které vznikly dlouhodobou těžbou kovových rud. Do dnešních dnů zde přežívají sarkoni, kteří tu stále těží rudu, kterou s ostatními vládci podzemí vyměňují za jídlo a další potřebné věci. Teoreticky podléhají vládcům centrální jeskyně, ovšem fakticky si udržují nezávislost. O tom, co se v těchto spletitých chodbách stalo, mnoho nevím, ovšem nekromanté, kteří tu vládli, si uvědomovali, že sarkony potřebují, a proto je nikdy zcela nevyhubili a starali se o to, aby pokud možno prosperovali. Místem, kde zůstávala situace chaotická, bylo centrální město. To však už jistě víte. Z tohoto chaosu pak povstali 3 nekromanté, služebníci Nyxatora, kteří začali s přeměnou obyvatel na nemrtvé a s jejich pomocí si začali upevňovat své pozice. Nejdříve v centrální oblasti, později, když ovládli centrální město, začali podnikat útoky na okrajové oblasti. Jižní jeskynní komplex dlouhou dobu těmto útokům odolával. Jeho obrana byla vystavěna na brutalitě a vojenskému géniu San-chu-Barna, bývalého admirála Darra-Helma a vládce jižního jeskynního komplexu. Roky naplněné neúspěšnými útoky nemrtvých ubíhaly. Pak se konečně nekromanté rozhodli ke změně taktiky. Vytvořili nehmotné nemrtvé, s jejichž pomocí se snažili skrze skálu proniknout do dosud neobsazených oblastí. Zatímco v přístavu a v jezerní jeskyni neuspěli (díky mocným ochranám proti nemrtvým), v západních dolech zaznamenali částečný, dočasný úspěch. K velkému překvapení samotných nekromantů však zaznamenali absolutní úspěch v jižním jeskynním komplexu. Duchové do něho pronikli skrze skálu. Tou jižní komplex obešli a pronikli do něj z málo chráněné jižní strany. Následně pak zaměstnaly obranu oblasti natolik, že se podařilo ostatním silám nekromantů proniknout přes opevnění spojovací chodby. Nekromanté následně ovládli celý jižní komplex jeskyní. Vítězství to bylo absolutní. Navíc se jednomu z nekromantů podařilo získat i neporušenou mrtvolu San-chu-Barna. Tuto mrtvolu hodlal použít k vytvoření upíra, který mu měl zajistit výhodu nad zbylými nekromanty. Jak plánoval, tak skutečně vykonal a San-chuBarna vyvolal v podobě upíra. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506911
V dalších letech pak došlo k mocenskému boji mezi nekromanty. San-chuBarn v něm svého pána zradil a napomohl k jeho pádu. Sám za to od zbylých dvou nekromantů získal jižní komplex za své léno. Když ho získal, začal okamžitě s jeho přestavbou. Zároveň se zapojil do bojů v dolech, odkud si přivlekl sarkoní otroky, kteří pro něj začali v jižním komplexu pracovat a na kterých se také živil. S pomocí sarkonů obnovil San-chu-Barn v jižním komplexu produkci potravin. Těmi začal zásobovat samotné nekromanty, ti ho na oplátku začali učit nekromancii. Navíc mu do začátků pomohli s tím, že mu věnovali několik desítek nemrtvých. Nekromanté neučili San-chu-Barna nezištně, činili tak z víry, že až zemřou, tak je San-chu-Barn vyvolá jako upíry a oni budou moci pokračovat ve svém konání. Když pak po letech skutečně zemřel první z nekromantů Byrhas, narafičil to TellSarah (druhý z nekromantů) tak, že se společně s mrtvolou Byrhase dostala k Sanchu-Barnovi i informace o skonu Tell-Saraha. San-chu-Barn skočil na vějičku a neváhal. Ucítil, jak z něho okovy poslušenství padají, a mstivě z Byrhase udělal fexta, svého sluhu. V jeho doprovodu se pak vítězoslavně odebral k příbytku Tell-Saraha. Když tam odhalil Tell-Sarahovu lest, bylo už pozdě a v Darak Helmu vypukla nová válka, ve které byl San-chu-Barn vytlačen z centrálního města do jižního komplexu, kde se opevnil. Od té doby zde vyčkává, neb ví, že čas pracuje pro něj. Co se zde stalo dál, už nevím. Tell-Sarah po válce se San-chu-Barnem odhalil mou zradu a já zůstal uvězněn zde. Od doby svého uvěznění jsem Tell-Saraha nespatřil,“ dodal Gormachus. „Příběh o tom, co se stalo v Darak Helmu, jsem vám řekl, můžete mi na oplátku říct něco o tom, jak to vypadá v současnosti za magickou bariérou?“ zeptal se nás Gormachus. „Rádi ti to prozradíme, ovšem nejdříve bychom se potřebovali dozvědět, co je napsáno na obelisku,“ odpověděla mu Koré a my odvrátili své zraky od Gormacha a upřeli je na obelisk. Ať jsme se však snažili sebevíc, písmo na obelisku jsme nemohli přečíst. Bylo totiž prapodivně rozmazané. Po chvíli jsme toho nechali a znovu se obrátili na Gormacha. „Vážený Gormachu, můžeš nám prozradit, proč nemůžeme přečíst text na obelisku?“ zeptala se ho Koré. „To je jednoduché, zabraňuje vám v tom magická bariéra, která tvoří stěny mého vězení,“ odpověděl Gormachus. Grult mu ovšem nevěřil a pokusil se proniknout blíž k obelisku. To se mu samozřejmě nepodařilo. Na hraně pentagramu narazil na neviditelnou bariéru, která mu zabránila v dalším postupu. Ač se Grult snažil skrz bariéru proniknout veškerou svou obří silou, nešlo to. Proto toho zanedlouho nechal. Pak pokračovala ve vyjednávání Koré. „Když jsi tuto bariéru vytvořil, jistě ji můžeš také zrušit. Mám pravdu, Gormachu?“ zeptala se ho Koré. „To máš,“ odpověděl jí Gormachus a pokračoval. „Já to však neudělám. Tedy pokud mi nedonesete tři lektvary mládí, z nichž každý bude mít sílu omladit o třicet let. Pokud mi tyto lektvary donesete, zruším magickou bariéru a vy se budete moci Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506911
dostat jak k textu, který je na obelisku, tak k velkému magickému krystalu, který je zavěšený nad ním,“ sdělil nám své podmínky Gormachus. „Jak to tak vypadá, asi nám nic jiného nezbude. Můžeš nám však prozradit, kde tu máme tyto lektvary mládí sehnat?“ zeptal jsem se ho naštvaně. „Není nic jednoduššího. Lektvary mládí je schopen vytvořit schopný theurg. Předpokládám, že to nebude pro Divaka žádný problém,“ odpověděl mi Gormachus. Po jeho slovech se mi dost ulevilo. „Pokud je to tak snadné, tak proč ne. Okamžitě se vrátíme do přístavu a požádáme o ně Divaka. Během jednoho dvou dnů bychom mohli být zpátky,“ řekl jsem a na záda si nasadil tornu, kterou jsem během rozhovoru odložil. Stejně tak učinili i mí přátelé. Gormachus nás mlčky pozoroval. Jeho zamračená tvář prozrazovala, že nad něčím usilovně přemýšlí. Když jsme byli připravení, obrátila se Koré ke Gormachovi a řekla: „Tak tedy platí. Doneseme ti tvé lektvary mládí. Ty nám na oplátku umožníš získat tento velký magický krystal a přečíst text na obelisku. Kdybych mohla, podám ti na potvrzení naší dohody ruku, ovšem chápu, že to nejde.“ Gormachus pokýval hlavou. Než jsme mohli vyrazit, zarazil nás slovy: „Ještě chvilku počkejte. Rozhodl jsem se vám zapůjčit jeden vzácný artefakt, který jsem propašoval do svého vězení.“ Na ta slova sáhnul do bederní roušky a z ní vyndal prsten, který mi hodil. Jakmile se prsten dostal na hranu magické bariéry, zpomalil a pomalu, jakoby neochotně skrz ni proplul. Jakmile magickou bariéru opustil, spadl na zem, kde jsem ho sebral. Prsten byl ze stříbra a měl podobu lebky s černými perlami místo očí. „Dobře tento prsten opatrujte. Jedná se o vzácný artefakt, který umožňuje živým maskovat se za nemrtvé. Pokud je prsten nasazený na prstě nebo umístěn na jiném viditelném místě těla, pak každý živý v okruhu 5 metrů vypadá jako nemrtvý. Podoba tohoto nemrtvého je libovolná, záleží na přání nositele. Je zde však jisté omezení. Maskování není absolutně dokonalé a v žádném případě vás fyzicky nezmění. Proto, i když se zamaskujete třeba za duchy, nebudete schopni procházet hmotnými předměty ani létat. Prsten také změní vnímání pouze nemrtvých a neviděných hrůz. Na živé nepůsobí,“ vysvětlil nám Gormachus a my mu za jeho velký dar srdečně poděkovali.
Měsíční pevnost „Tak v co se proměníme?“ zeptala se Koré, když jsme došli na konec náměstí. „Navrhuji na upíry. Upír je nejmocnější z nemrtvých. Nikdo se neodváží otravovat skupinu upírů,“ navrhl jsem. „To být blbost. Upír být hlavní šéf. Kolik si Jagh myslet, že tu být upír? Moc jich tu nebýt. Když nemrtvák narazit na skupina upír, tak pokud nebýt naprosto vypatlanec, tak mu to muset být divný. My se muset proměnit na nějaký šéf. Ghúl by být dobrý,“ řekl Grult. „Na žádného ghúla se měnit nebudu. Jsou mi naprosto odporní,“ řekla odmítavě Ranka. Ukázka elektronické knihy