„Je to fantastický objev,“ říká Maiken Nedergaard, neurovědec z University of Rochester, který vedl studii z roku 2013, která nejprve popsala, jak může spánek u myší odstranit toxiny. „Nemyslím si, že by někdo ve své nejdivočejší fantazii skutečně přemýšlel, že elektrická aktivita mozku se pohybuje tekutinou.“ Takže to je opravdu vzrušující. Velkým přínosem článku je, že pomáhá ukázat, že systémy, které Nedergaard studoval na myších, jsou přítomny a nesmírně důležité i pro člověka. „Říká vám, že spánek není jen odpočinek,“ hodnotí Nedergaard. „Spánek má ve skutečnosti velmi odlišnou funkci.“ Neurony se nikdy nevypínají současně, když jsme vzhůru. Hladiny krve v mozku tak neklesají natolik, aby umožnily cirkulaci podstatných velkých vln mozkomíšního moku v mozku. Studie by také mohla mít klinické aplikace pro léčbu Alzheimerovy choroby. Namísto pokusu o působení na jednu konkrétní molekulu by se nové intervence mohly zaměřit na zvýšení množství mozkomíšního moku, který rytmicky čistí mozek. To by pomohlo vyčistit beta amyloid, ale také by to mohlo působit na jiné molekuly, např. tau, protein, který se zamotává do mozků pacientů s Alzheimerovou chorobou a poškozuje spojení mezi neurony.
ZÁZRAKY KRANIOSAKRÁLNÍ JÓGY Zázrak je něco, co je za zrakem. Skryto. Co je, co existuje, jen není na první pohled zřejmé. Něco, co má velkou moc měnit životy lidí. Ve svých 45 letech jsem poprvé držela v ruce luk. Tohle tělesně meditativní cvičení se ukázalo jako skvělé prověření správnosti kraniosakrálního přístupu v praxi. O rok později přišlo první vítězství a první medaile. V roce 2019 se stal Radek Novák, na základě kraniosakrálního přístupu, mistrem republiky v halové lukostřelbě. Od té doby pomohl tento přístup mnoha sportovcům i meditujícím nebo jogínům.
Nikdy není pozdě objevit své talenty. Nikdy není pozdě začít s málem a uskutečnit trvalou změnu.
100
LUCIE UHLÍŘOVÁ
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506903
MÉNĚ JE VÍCE Aby bylo možné dosáhnout trvalé změny, je třeba učit nervový systém pomalu, ale opakovaně. V plné pozornosti. Má lukostřelecká cesta začala pravidelným, ale opravdu malým úsilím. Po endoprotéze kyčle jsem nedokázala stát bez bolesti déle než 10 minut. Svaly středu těla byly slabé a napnout luk bylo těžké. Snažila jsem se o technicky správné výstřely s uvědoměním středu těla. Každý den o trochu déle, jak to tělo dovolovalo. Byly ale i dny úplného odpočinku a také dny, kdy to vůbec nešlo a šípy míjely střed. V těchto případech jsem vždy trénink ukončila. Něco bylo špatně, tělo nebylo schopné se v tu chvíli učit, a upevňovaly by se tak špatné vzory. Když se něco učíte, je vždy dobré udržovat bdělost a koncentraci. V této chvíli se začínají vytvářet vzory, engramy. Mozek se učí. Když tato bdělost ochabne, začnete pohyby kazit. Přichází únava a vzory se zašpiní, zmatní. Tělo zahltí kyselina mléčná. I když se zdá, že je úsilí malé, na počátku je někdy až nepatrné, třeba přejít z vozíku k posteli nebo jen popoběhnout pár metrů. Nebo zaujmout snadnější ásanu, ve které je možné si udělat pohodlí. Proto i kraniosakrální jóga udržuje díky pumpování dechu života bdělost potřebnou k učení a koncentraci zaměřenou na zlepšení propriorecepce. Engram neboli paměťová stopa je neurologický mechanismus, který používá sítě neuronů ke kódování paměti a ukazuje na jejich specifičnost v konkrétních sadách neuronů. Lidé běžně začínají hodinou v posilovně. Tím však zahltí tělo a to ještě deset dní po této aktivitě likviduje překyselení a škody z toho plynoucí. Běžné pocity jsou třesoucí se svaly a bolest na druhý den. Každý nový pohyb je pro tělo výzvou. Když dáte kulturistovi možnost si zalézt na umělé stěně nebo na skalách, uvidíte, jak velký problém v koordinaci i síle to pro něj bude. Tělo se zde zapojuje zcela odlišným způsobem. To platí i obráceně. A za vše je odpovědná hlavní složka – centrální nervová soustava a to, co se s vámi naučila. Z hlediska efektivity je vždy, když se něco učíte, lepší méně a s plnou pozorností než více a špatně, se špatnými následky. Také běhání s muzikou, která odvádí pozornost, je neefektivní. Místo plného vnímání pocitů z pohybů a jejich použití pro uvolnění a zdokonalení pohybu je pozornost odvedena a tělo ponecháno stereotypnímu, nikam se nevyvíjejícímu pohybu.
Vědomé je efektivní a evoluční, nevědomé je stereotypní a mrtvé.
KRANIOSAKRÁLNÍ JÓGA
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506903
RYTMUS VESMÍRU JE DECH ŽIVOTA V TKÁNÍCH Jsme součástí mohutných sil vesmíru, které nás oživují, oddělenost je pouhá iluze. Příliv a odliv není způsoben jen tlakem vody, ale mohutnými silami přitažlivosti. Dech života je vlnou, která se šíří tkáněmi těla jako vlna v oceánu. Když jsme v harmonii, nejde naše tělo proti silám přírody, ale souzní s nimi. Tkáně jsou volné a podporují toto proudění. Tvoří dynamickou strukturu, která má tvar a tekutý obsah. Proudění v tkáních je nejzákladnějším projevem života a zdraví. Tělo složené z množství jednotlivých buněk, ke kterým systémově proudí výživa a od nichž je odváděn odpad, je jádrem živé infrastruktury, v níž probíhá jemný a rytmický pohyb. Ten v průběhu života slábne ve své síle i rytmičnosti, a to i přesto, že se tělo obnovuje buňku za buňkou stále znova, a mělo by proto být stále svěží a životaschopné. S největší pravděpodobností za to může hned několik faktorů. Slábnutí kolagenu v pojivech, který tvoří strukturu cest, jimiž se šíří dech života, a díky tomu znesnadňuje a brzdí tok. Také fascie pojiv je nejlepším vodičem elektřiny, a to díky viskozitě tkáně, i ta s věkem klesá. Proto nelze omezit dech života pouze na jevy organické, ale také elektrické a elektromagnetické. Jako další je tu rytmus mozkomíšního moku, který jako bubeník rytmicky udává tělu tyto přílivy a odlivy a je přímým projevem života a kondice. Dr. Sutherland nazval tuto provázanou životní sílu „dechem života“ – pojmem z biblické knihy Genesis.
Představte si tělo jako elektrickou baterii. Elektřina má schopnost štěpit a distribuovat molekuly kyslíku, které nám poskytují životně důležitý náboj. Když tato elektřina volně proudí tělem, cítíte se zdraví. Zkuste ji ale v nějaké části zablokovat a ihned dojde k jejímu městnání. DR. A. T. STILL*
Život potřebuje prostor a volnost k projevu pohybu Moudrost našeho těla tkví v napojení na cykly přírody. I příroda má své vlny ve vlnách – rok má svou vlnu čtyř ročních období, v ní je vlna lunárního cyklu, v ní denního atd. Tak funguje i tělo, stejně jako je vlna ve vlně, existuje i rytmus v rytmu.
* Kern, Michael. Dech života: moudrost skrytá v těle. Olomouc: Fontána, 2011.
102
LUCIE UHLÍŘOVÁ
Ukázka elektronické knihy