Infekce dýchacích cest
Pneumonie (virová a bakteriální)
Pleuritida, pleurodynie/ epidemická myalgie
Etiologie
ATB léčba
virus chřipky A a B
terapie chřipky – viz tab. 6.3
6
Alternativa při alergii
RSV (pravděpodobně NENÍ INDIKOVANÁ častější u malých dětí a seniorů), metapneumovirus, viry parainfluenzy a adenoviry (kolektivy dospělých) u imunokompromitovaných aciklovir, ganciklovir, valganciklovir k nim přibývá CMV, HSV, HHV 6, VZV Streptococcus pneumoniae penicilin; aminopenicilin klaritromycin ceftriaxon Haemophilus influenzae amoxicilin; ampicilin; ceftriaxon amoxicilin/kyselina klavulanová; ampicilin/ sulbaktam Moraxella catarrhalis amoxicilin/kyselina klaritromycin klavulanová; ampicilin/ sulbaktam Staphylococcus aureus oxacilin klindamycin enterobakterie (Escherichia konzultace ATB centra coli, Klebsiella spp., Enterobacter spp.) Legionella sp klaritromycin konzultace ATB centra Mycoplasma pneumoniae, klaritromycin, azitromycin konzultace ATB centra Chlamydophila pneumoniae Coxsackie B virus, echovirus NENÍ INDIKOVANÁ
Tab. 6.3 Terapie a profylaxe chřipky Látka Oseltamivir (Tamiflu) Zanamivir (Relenza)
Forma
Léčba
Profylaxe
75mg kapsle; 60 mg / 5 ml suspenze 5 mg pro inhalaci
dospělí > 40 kg: 150 mg/den (vždy > 40 kg: 75 mg/den (vždy rozděleno ve dvou dávkách) jednou denně) děti starší 5 let a dospělí: 2 inhalace děti starší 5 let a dospělí: 10 mg (10 mg dvakrát denně po dobu 5 dnů) jednou denně po dobu 10 dnů
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506877
6
Antibiotika a infekce v těhotenství a laktaci
6.1
Horní dýchací cesty
6.1.1
Akutní rinitida, akutní nazofaryngitida (akutní rýma, běžné nachlazení)
Etiologie: nejčastěji rinoviry (50–85 %) a koronaviry (asi 20 %). Projevy: Více než 80 % rinitid je provázeno změnami na sliznicích dutin, ve většině případů s doprovodným kašlem. Hlenovitá sekrece z nosu se do tří dnů od počátku onemocnění mění v hlenohnisavou; hlen obsahuje deskvamované epiteliální buňky a kolonizující bakterie běžně se vyskytující v nose. Klinicky validní materiál: Běžně se nevyšetřuje. Pomocná vyšetření: Běžně se nevyšetřuje.
6.1.2
Akutní faryngitida, akutní tonzilitida (virová)
Etiologie: Adenoviry (hlavně typ 1, 2, 3, 5 a 7), koronaviry, rinoviry, viry influenzy a parainfluenzy, RSV, enteroviry, EBV, CMV, HSV, HIV. Projevy: Akutní faryngitida je převážně virového původu. Tonzilitidu s klinickými příznaky shodnými s infekcí streptokoky skupiny A mohou vyvolat zejména adenoviry, EBV a vzácně i HSV či HIV. Podezření na určitou etiologii zvyšují doprovodné příznaky a jinak charakteristický obraz – u adenovirů je to současně probíhající konjunktivitida, u EBV prolongovaný průběh onemocnění s charakteristickým nálezem v krevním obrazu, u HSV infekcí se objevují puchýřky či vřídky na sliznici, a konečně u enterovirových infekcí se může vyvinout i syndrom herpangíny (malé puchýřky, rychle ulcerující s okolním erytémem na měkkém patře, příp. i tonzilách a faryngu). Bolest v krku je častá u infekcí respiračními viry, ale obvykle není primární manifestací infekce – navíc virový a bakteriální původ tohoto onemocnění nelze spolehlivě odlišit bez kultivačního vyšetření. Zarudnutí tonzil a krku v přítomnosti rýmy, kašle či konjunktivitidy svědčí však o vysoce pravděpodobné virové etiologii. U nejasných klinických příznaků lze vyčkat výsledku kultivačního vyšetření. Klinicky validní materiál: Obvykle se nevyšetřuje; pokud je třeba, pak výtěr z krku a nosu, výplach, exsudát, u suspektní herpangíny stolice, moč, krev na sérologii u podezření na EBV, CMV, HSV. Pomocná vyšetření: CRP, FW, jaterní testy, KO.
6.1.3
Akutní faryngitida, akutní tonzilitida (bakteriální)
Etiologie: Streptococcus pyogenes, vzácněji beta-hemolytické streptokoky skupiny C a G, Arcanobacterium haemolyticum, Corynebacterium diphtheriae, Neisseria gonorr hoeae, Listeria monocytogenes. Projevy: Klinicky nelze spolehlivě odlišit bakteriální a virový původ onemocnění (viz výše), lze event. vyčkat výsledku kultivačního vyšetření. Onemocnění může být provázeno exantémem. Klinicky validní materiál: Výtěr z krku. Pomocná vyšetření: CRP, FW.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506877
Infekce dýchacích cest
6.1.4
Peritonzilární, retrofaryngeální a parafaryngeální absces
Etiologie: Streptococcus pyogenes, Staphylococcus aureus, smíšená anaerobní flóra. Projevy: Narůstající bolest v krku, dysfagie, někdy až nemožnost otevřít ústa, teplota, únava. Klinicky validní materiál: Obsah abscesu. Pomocná vyšetření: FW, CRP, zobrazovací metody.
6.1.5
Akutní sinusitida (virová a bakteriální)
Etiologie: Viry vyvolávající rinitidu a faryngitidu, bakterie – Streptococcus pneumo niae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis. Projevy: Většina virových onemocnění horních cest dýchacích je provázena zánětlivými změnami v dutinách, které obvykle nejsou známkou bakteriálního zánětu, rtg v prvních dnech proto nemá diagnostický význam. Pro diagnózu svědčí některý z následujících příznaků: séropurulentní až purulentní sekrece z nosu trvající déle než 10–14 dnů, horečka a výrazné bolesti v oblasti dutin, bolesti zubů, případně bolesti hlavy zvýrazňující se při předklonu, které trvají nejméně 7 dní. Pro volbu správné léčby je výsledek bakteriologické kultivace výtěru z krku nebo z nosu bezcenný. Klinicky validní materiál: Pouze pro průkaz bakteriálního původce – tekutina z paranazálních dutin. Pomocná vyšetření: CRP, FW, rtg, KO.
6.1.6
Otitis media (virová a bakteriální)
Etiologie: Viry vyvolávající rinitidu a faryngitidu; bakterie – Streptococcus pneumo niae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis, vzácně Streptococcus pyogenes. Projevy: Virová – katarální otitida provází často virový zánět horních dýchacích cest. Pro diagnózu a léčbu otitis media je nutné otoskopické vyšetření, popřípadě s odběrem aspirátu ke kultivaci. Je nutné odlišit otitis media acuta od sekretorické otitidy. Bakteriální – pro akutní bakteriální otitidu svědčí místní (bolest, zarudnutí) a celkové známky zánětu (horečka). Výpotek se vyskytuje při většině akutních zánětů středouší, po určitou dobu perzistuje. Klinicky validní materiál: Tekutina ze středouší, výtěr ze zvukovodu po tympanocentéze. Pomocná vyšetření: Otoskopické vyšetření.
6.1.7
Akutní epiglotitida
Etiologie: Viry – CMV, VZV, HSV, EBV, bakterie – Haemophilus influenzae typ b; neinfekční příčiny (poleptání, popálení). Projevy: Virová – obvykle je součástí klinického obrazu virové laryngitidy. Bakteriální onemocnění postihuje většinou děti, začíná náhle vysokou horečkou a zchváceností a je provázeno silnou bolestí v krku. Při vyšetření dutiny ústní lze za kořenem jazyka vidět oteklou epiglotis. Výtěr z krku je kontraindikován pro nebezpečí obstrukce dýchacích cest! Klinicky validní materiál: Bakteriologie – krev na hemokultivaci. Pomocná vyšetření: CRP, KO. 99 Ukázka elektronické knihy
6