Skip to main content

Konec utrpení v rodinách a vztazích (Ukázka, strana 99)

Page 1

KONEC UTRPENÍ V RODINÁCH A VZTAZÍCH

Naprostá většina gynekologických potíží je z psychosomatického pohledu spojena s tématem matky. Výjimku tvoří opakující se výtoky, které psychosomatika interpretuje jako pláč v důsledku mála pozornosti a láskyplných projevů v partnerském vztahu. Specifický příklad pak tvoří onemocnění vnějšího pohlavního ústrojí, které bývá psychosomaticky spojováno také s prožíváním sexuality. Opět je důležité připomenout, že ke gynekologickým potížím je zapotřebí přistupovat komplexně, tedy zohlednit i onemocnění bakteriemi nebo viry. I zde se však ukazuje, že stav, odolnost a zdraví ženského pohlavního ústrojí odráží také emoční prožívání ženy (zpětnovazebné propojení psychiky a těla) a to, jak se o sebe stará. Vivien (40) pocházela z rodiny, kde se v každé generaci objevoval osud zatvrzelých žen, které byly citově uzavřené, nespokojené a nesly na bedrech velkou zátěž. Rodových informací z minulosti měla výjimečně mnoho, a tak si byla vědoma diagnózy své prababičky z matčiny strany, která zemřela na rakovinu vaječníků. Její dceři bylo tehdy 11 let a měla dva bratry. Její matka se starala o vše – o statek, děti, o manžela i domácnost. Po její smrti připadlo vše automaticky na Vivieninu babičku. Všem ostatním z rodiny to připadalo naprosto samozřejmé. A tak se babička Vivien dřela už od dětských let. Nikoho asi nepřekvapí, že se provdala, jakmile dovršila 18 let. Chtěla pryč. Ale nikdy nedokázala rodinu opustit úplně. Tak dřela dvojnásobně – v původní rodině, která jí neváhala citově manipulovat, i v rodině nové, přičemž se jí v 19 letech narodila dcera. Když jí bylo pouhých 34 let, musela pro vleklé závažné potíže podstoupit operaci, při níž jí byla odejmuta děloha. Zemřela ve věku 60 let na zástavu srdce. Její dcera, Vivienina máma, si ji pamatuje jako udřenou a nešťastnou ženu. Dědeček Vivien byl podobný jako otec její babičky – nepomáhal, neangažoval se. Měli spolu ještě o 6 let mladšího syna, strýce Vivien. Ve věku 20 let zemřel při autonehodě. 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506325


GYNEKOLOGICKÉ POTÍŽE

Vivien vzpomínala také na dny, kdy její máma menstruovala – bylo to každý měsíc týdenní období, kdy s ní její matka přestala mluvit. Z její tváře bylo patrné, že prožívá intenzivní bolest. Celý týden nemluvila. Vivien si dodnes pamatovala svíravý pocit strachu ze dvou věcí: že máma umře a že udělala snad něco špatně, že se na ni matka zlobí a nemá ji ráda. Dělo se tak od jejích raných dětských let. Ani dny, kdy matka nemenstruovala, nebyly lepší. Máma s ní příliš nemluvila, a to byla Vivien jedináček. Během menstruace jí bylo fyzicky zle, trpěla na silné migrény a silné krvácení. Vivien si pamatuje, že máma vždy na dva, tři dny ulehla s mokrým hadrem na hlavě a jen spala a spala. Když bylo Vivienině mámě 45 let, přišla o dělohu, stejně jako její matka. Máma jí vždy připadala citově vzdálená, neuměla ji obejmout, neuměla mluvit o hlubších tématech, natož o citech. Vivien si pamatuje pocit bezmoci až zoufalství, že se ke své mámě nedokáže přiblížit. I Vivien trápila silná a bolestivá menstruace. V době, kdy ke mně přišla, měla nález na děložním čípku. Neměla děti a v partnerském vztahu se necítila šťastná. Díky pochopení rodového přenosu, v němž vůči všem ženám pocítila pochopení a soucit a poslala jim alespoň v duchu mnoho lásky. Pochopení a první zárodek lásky poslala poprvé v životě také sama sobě. Od té doby pravidelně prováděla speciální meditační a vizualizační cvičení. Po čase došlo k plnému ústupu jejích potíží. Kontrolní nález na čípku byl negativní a v řádu měsíců se zmírnilo také krvácení a ustoupily bolesti během menstruace. Vivien také pochopila, že za spokojenost v partnerství je zodpovědná i ona sama a že její vidění partnera ovlivňovalo podobu vztahu. Uvědomila si, že měla tendence stěžovat si uvnitř sebe na totéž jako její babička (velmi pravděpodobně i prababička) a posléze i její máma. Ačkoli ženy v jejím rodě své potíže spíše potlačovaly, kdežto ona byla první, která je ventilovala na partnera. Pochopila, 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506325


KONEC UTRPENÍ V RODINÁCH A VZTAZÍCH

že má největší strach z toho, že zůstane na vše sama a že právě proto děti zatím nemá, a také to, odkud její strach pochází. A protože i tady znám pokračování příběhu, mohu vám prozradit, že Vivien o dva roky později přivedla císařským řezem na svět syna Ludvíka. Místo aby si stěžovala, se naučila žádat partnera o pomoc a on jí pomáhal v rámci svých možností rád. Ne vždy mají příběhy šťastný konec, zejména v generacích předcházejících. Petra (51) za mnou přišla jako roztřesená, nesebevědomá žena, která měla pocit, že nemá nejmenší právo na štěstí. Neměla povědomí o tom, že by snad mohla mít nějaké potřeby a že by se mohla snažit o to, aby byly naplněny. Byla odevzdanou obětí ve svém životě. Její příběh by zapadal hned do několika témat, zmíním zde pouze tu část, která souvisí právě s gynekologií. Petra pocházela podobně jako Vivien z rodu žen, u nichž se vyskytovaly gynekologické potíže tak závažné, že byly ženám odňaty ženské pohlavní orgány. Petra bohužel takovou operaci podstoupila deset let předtím, než jsme se poznaly. V rodě žen se opakovala stejná témata – citová uzavřenost matek vůči dcerám, nízká až nulová sebe­ důvěra žen, v důsledku níž si přitahovaly do života zážitky fyzického ubližování ze strany partnerů nebo i sexuálního zneužití. Petra měla jednu jedinou dceru a moc si přála, aby ji nepotkal stejný osud. Obě nás stálo hodně úsilí, aby se Petra dostala na úroveň alespoň bazální sebedůvěry a začala si v životě uvědomovat, že má své potřeby, a přemýšlet, jak by chtěla žít. Povedlo se jí mít se alespoň částečně ráda a začala se pokoušet aktivně měnit to, co jí nevyhovovalo. Ne vše se jí dařilo. Neměla dost silnou vůli a vrátila se k partnerovi, který nežil příliš odpovědně, opíjel se do němoty a dotovala ho penězi. Kromě dcery už neměla nikoho. Bála se samoty. Dokázala už ale nebýt jen odevzdanou loutkou, ale stávala se ženou, která se uměla ozvat, říct si, jak by co chtěla a nechtěla. Začala se zajímat o jógu, chodit více mezi lidi. Její vnitřní orgány jí už ale nikdo nevrátí. 100

Ukázka elektronické knihy


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Konec utrpení v rodinách a vztazích (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu