Pražské vilové čtvrti
Boční ulice Na Průseku se svažuje k ulici Na Dračkách, kde hned ve druhém domě po pravé straně (č. 25) žil malíř a ilustrátor Václav Fiala. Vilu ve tvaru krychle vyprojektoval v roce 1934 ruský emigrant, architekt Pavel Simonov. O tři sta metrů dále v téže ulici stojí dvě funkcionalistické vily, nápadné svým neomítnutým cihelným, tzv. režným zdivem na fasádě. Tento stavební prvek s jedinečným architektonickým výrazem se na Ořechovce opakuje, a tím je tato část Střešovic nezaměnitelná. První vila č. 7 (na mapě: 2) patřila významnému malíři a grafikovi Alfrédu Justitzovi a v roce 1931 ji navrhl nám už známý architekt František Albert Libra. Justitz byl rovněž aktivním svobodným zednářem, členem lóže Sibi et Posteris v Praze. Náhrobek na hřbitově v Nové Cerekvi, jeho rodišti, byl věnován právě jeho lóží a nese zednářskou symboliku. Sousední, památkově chráněnou vilu s ateliérem č. 5 (na mapě: 3) si nechal v roce 1931 postavit další přední malíř Václav Špála podle projektu architekta Otakara Novotného (1880-1959), který navrhl kubistické domy na náměstí Miloše Formana na Starém Městě či unikátní vodojem s majákem na letišti ve Kbelích. O několik zahrad dál, na křižovatce Střešovické a Na Pěkné vyhlídce, stojí puristický rodinný dům z roku 1931, který pravděpodobně navrhl velmi plodný architekt a bravurní kreslíř Bohumír Kozák (1885-1978). Seznámili jsme se s ním už na Vinohradech. Dům Střešovická 687/36 (na mapě: 4) s velkoryse proskleným nejvyšším patrem, které je však novodobé, si pořídil evangelický teolog a církevní historik profesor Ferdinand Hrejsa pro sebe a svou početnou rodinu. Šikmo přes ulici se pak ve svahu vypíná klenot české i evropské funkcionalistické architektury, jedna z nejluxusnějších zdejších vil, kterou si na adrese Nad Hradním vodojemem č. 14 (na mapě: 5) nechal v roce 1930 postavit stavitel a spolumajitel inženýrské firmy František Müller. Rodinný dům vyprojektovali významný rakouský architekt Adolf Loos (1870-1933) a architekt Karel Lhota (1894-1947), kteří mimo jiné vytvořili také
65 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506309
Pavel Švec
pozoruhodnou Winternitzovu vilu na Smíchově. Müllerova vila odkazuje k takzvanému raumplanu, kdy prostor domu není členěn do pater, ale jakýchsi kubusů, a jednotlivé místnosti se prolínají v různých výškových úrovních. Stejné je to i u zmiňované Winternitzovy vily. Ulicí Pod Vyhlídkou lze sestoupit do Cukrovarnické, kde hned na rohu zaujme vilka č. 39 (na mapě: 6), jež je rozpoznatelná díky zaoblenému štítu a poměrně jednoduché fasádě, tvořené obklady. V roce 1931 ji navrhl architekt Josef Kalous (1889-1958), jehož nejznámějším dílem je Pavilon A na brněnském výstavišti nebo rozlehlá plynárna v Michli. V nenápadném domě v sousední zahradě č. 41 (na mapě: 7) žil známý básník a prozaik, spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu Josef Svatopluk Machar (1864-1942) a o kus dál, ve funkcionalistické vile č. 51, přebýval významný sochař Břetislav Benda. Následují domy dalších slavných umělců. V Cukrovarnické, ale opačným směrem, si nechal postavit dům č. 24 (na mapě: 8) další slavný umělec, malíř Vincenc Beneš. Vilu v „holandském“ stylu s režným zdivem z roku 1923 vyprojektoval vynikající architekt a vůdčí teoretik českého kubismu Pavel Janák (18821956), autor paláce Adria v rondokubistickém slohu na Jungmannově náměstí, kubistického Libeňského mostu nebo funkcionalistického Husova sboru na Vinohradech v Praze… a také skvostného krematoria ve stylu art deco v Pardubicích. Na sousední parcele je další Janákova realizace ve stejném stylu (Lomená č. 12 / na mapě: 9), dvojdům z roku 1924, postavený pro kubistického malíře Emila Fillu a jeho švagra, zakladatele moderní české psychologie Františka Krejčího. A do třetice následuje vila (Na Ořechovce č. 41 / na mapě: 10) s nepřehlédnutelným ateliérem, kterou Pavel Janák v roce 1924 navrhl pro sochaře Bohumila Kafku, jenž je podepsán například pod gigantickou jezdeckou sochou Jana Žižky na Vítkově. Lomená zde překonává ulici Na Ořechovce a v následném oblouku nabízí řadové hrázděné domy s trojúhelníkovými štíty
66 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506309
Pražské vilové čtvrti
(na mapě: 11), úzkými obdélnými okny či vysokými komíny, které jsou typické pro anglická zahradní města. Takzvaný styl cottage vtiskli domkům v roce 1922 architekti Jaroslav Vondrák (1881-1937) a Jan Šenkýř. Vondrák rovněž navrhl přilehlou ústřední budovu s podloubím, tentokrát ve stylu art deco (na mapě: 12). V domě z roku 1923 bývaly obchody, restaurace, kavárna a vinárna, ordinace lékařů, knihovna, pošta, spolková místnost či kino. Půvabná podlouhlá stavba s průjezdem uprostřed je centrem Ořechovky. Za ní je pak v ulici Dělostřelecká k vidění pozoruhodná pestrobarevná kolonie typizovaných rondokubistických řadových domků. Architekt Vondrák si v protilehlé Západní ulici za pomoci Jana Šenkýře navrhl vlastní vilu č. 21 (na mapě: 14) specifického expresivního výrazu, který v sobě kombinuje prvky moderny a rondokubismu. Ještě před ní stojí rodinný dům ve stylu art deco (Na Ořechovce č. 35 / na mapě: 13), který si pořídil významný sochař, medailér a řezbář Otakar Španiel. Vilu vyprojektoval architekt Ladislav Machoň (1888-1973), představitel nejen art deca, ale i funkcionalistické architektury, pokračovatel zakladatele moderní české architektury Jana Kotěry a autor dvojdomu bratří Čapků na pražských Vinohradech či tvarově unikátní budovy reálky v Pardubicích. Západní ulicí se vraťme do Cukrovarnické, lemované vzrostlými platany, a tou pak dojdeme až k ulici U Laboratoře. Poblíž této křižovatky si v roce 1927 postavil vlastní vilu (U Laboratoře č. 4 / na mapě: 15) architekt Bohumil Hübschmann (psán rovněž Hypšman, 1879-1961), mj. spoluautor vyhlášeného secesního Grandhotelu Evropa na Václavském náměstí, a především areálu ministerstev v lokalitě Pod Emauzy. Jeho vila na Ořechovce je puristicky čistá, střídmá, nicméně ve své jednoduchosti neobyčejně působivá. V rovnoběžné ulici Slunná si v roce 1927 postavila rozměrné reprezentativní sídlo ve stylu pozdní geometrické moderny rodina známého stavebního podnikatele a architekta Maxmiliána Duchoslava. Na pozemek jeho domu z režného zdiva, jež naru-
67 Ukázka elektronické knihy