„Tetičko Lizzy!“ vykřikla sedmiletá Wren a rozběhla se k ní. Měla chrpově modré oči po Tomovi, medově plavé vlasy jako Monica s Elizou a k tomu jí v puse chybělo plno zubů. Eliza holčičku zvedla a sevřela v náručí. „Ahoj, broučku,“ za šeptala jí do vlasů. Zaplavila ji vlna lásky a něhy. Nejradši by ji už nikdy nepustila. „Řekl jsem policii všechno, co jsem věděl,“ prohlásil Tom. „Měli milion otázek o těch čtyřech děvčatech, o ostatních účastnicích výpravy, o časovém sledu událostí, vyptávali se, jestli se ty holky nechovaly divně… jestli ses ty nechovala divně.“ „Já?“ zeptala se Eliza a postavila na zem Wren, která už se jí netrpělivě kroutila v náručí. „Co chtěli vědět?“ „Půjdu udělat něco k obědu,“ přerušila ji Monica rychle. Tom zvedl ruku. „Už jsem začal chystat sendviče. Račte se usadit, dámy.“ Monica zaváhala, ale Tom ji popadl za ramena a nasměroval ji k velkému obývacímu pokoji, kde jeden kout zabírala břidlico vě šedá pohovka natočená k obří televizi. „Prosím.“ Pak všechny tři — Moniku, Wren i Elizu — políbil na tvář a odešel do kuchyně. Z chodby se přihnal Sarge, Tomův kříženec boxera s rotvaj lerem, drápy mu cvakaly o podlahu. Byl celý od zaschlého bláta. Přitiskl se Elize k lýtku a oddaně ji pozoroval. „Pojď se se mnou dívat na Strakaté strážce,“ žadonila Wren a ta hala Elizu za rukáv. „Ne, zlato,“ prohlásila Monica, „musíme sledovat zprávy.“ Ob rátila se k Elize. „Na Sunrise vysílají celodenní speciál s přímým přenosem z pátrání. Vzpomínáš, jak to dělali v případě těch hor níků v Beaconsfieldu?“ „Myslím, že Strakatí strážci jsou přesně to, co zrovna teď potře buju.“ Eliza pohladila Sarge po hlavě a nechala se od Wren odvést do obýváku a usadit na pohovku. „Nevím, jestli bych dokázala poslouchat řeči o učitelce, které se během školního výletu ztra tily čtyři studentky.“ „To přece nikdo netvrdí!“ prohlásila Monica. Posadila se k Wren z druhé strany, držela dcerčinu ruku na klíně a sevřela ji pevněji,
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506096
když se jí Wren snažila vymanit. „Maminka je dneska dopoled ne trochu smutná. Můžu se tě držet za ruku?“ Wren neochotně souhlasila. Sarge vyskočil na pohovku vedle Elizy, položil jí hlavu do klí na a plnou vahou se k ní přitiskl. Zanedlouho už hlasitě chrápal. Společně se dívaly, jak hrdinové kresleného seriálu na svých mluvících koních zachraňují město před zemětřesením. Ze záře televize a blikajících obrázků Elizu rozbolely oči. Lékař ji varoval, že k tomu může dojít — následky otřesu mozku. Pokud by se po tíže zhoršovaly, měla se vrátit do nemocnice na pozorování, ale to rozhodně neměla v úmyslu. Zůstane tady, v kruhu rodiny. Zavřela oči a užívala si přítomnosti svých nejbližších. Po chvíli se objevil Tom se čtyřmi talíři šunkových sendvičů se salátem. „Wren, potřebujeme si pustit zprávy, zlato,“ řekl, když se na obrazovce objevily titulky kresleného filmu. „Ještě ne,“ zažadonila Eliza, dřív než mohla Wren začít protes tovat. „Smíme se podívat ještě na jeden díl?“ Tom se vmáčkl na pohovku, vzal si Wren na klín a pobízel ji k jídlu. Eliza cítila, jak se k ní pevně tiskne stehnem. Sarge zavětřil, probudil se, zívl, slezl z gauče a zamířil k psím dvířkům vedoucím na dvorek. Eliza v blaženém poklidu poslouchala, jak strakatí strážci úspěš ně řeší rozmíšky mezi kamarády. Když skončila další epizoda, Tom vrhl pohled směrem k Elize a pak beze slova nechal přehrát ještě jeden díl. Všichni čtyři už dojedli a teď mlčky seděli a sledovali, jak strakatí strážci znovu zachraňují město. Eliza se v myšlenkách zatoulala hodně daleko. Zazvonil zvonek a Sarge se přiřítil zvenku, letěl přímo ke dveřím. „To je dobrý, to je jen Tomova máma,“ vysvětlovala Monica. „Po prosila jsem ji, jestli by si na nějakou dobu nevzala Wren k sobě… jestli přijede policie, tak já…“ Odmlčela se a začala popotahovat. „Ne, ne, dolů, ty čokle jeden pitomej,“ ozval se z předsíně hlas paní Northové. „Hodnej kluk.“ Vtrhla do obýváku. „Elizo, ty chu dinko moje malá!“
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506096
Eliza vstala a Tomova matka ji objala. „Jak jsi na tom? Jsi v pořádku? Taková hrůza. Kdybys něco po třebovala, cokoli…“ Wren nechápala ten náhlý projev emocí a rozplakala se. Paní Northová holčičku rychle zvedla do náruče. „To nic není, zlato, ne boj se. Všechno je v pořádku. Nic se neděje. Tak honem, rozluč se s maminkou a tatínkem a tetičkou Lizzy.“ Paní Northová počkala, až všichni Wren políbí, a pak si brečící dívenku odvedla. „Můžu…?“ zeptala se uslzená Monica a natáhla se po dálko vém ovládání. Eliza přikývla. Obrazovku okamžitě zaplnily záběry Cierry, Jasmine a Georgie. Pocházely ze školního autobusu ráno před výpravou. Musela to být nahrávka z Madisonina kanálu na YouTube. Bree tam nebyla. Nepatřila do takzvané Super čtyřky. Eliza sledovala záznam a otírala si slzy, naštvaná sama na sebe. Jasmine, drobná, ale tak divoká. Cierra v modré paruce, celá ner vózní. Georgia se svýma inteligentníma očima. Tom namíchal whisky s colou a oběma sestrám vtiskl skle nice do rukou. Sám se znovu uvelebil mezi nimi a přivinul je k sobě. Eliza se odtáhla. Sarge se pokusil vylézt na gauč, ale Tom ukázal ke dveřím a poručil: „Ven.“ Pes poslechl a chabě přitom vrtěl ocasem. Tom opět obrátil zrak k obrazovce. Sledovali záznam ze záchranné akce, reportéři pod deštníky informovali diváky, že již uplynulo víc než čtyřiadvacet hodin od chvíle, kdy se dívky ztratily. Pak se na obrazovce objevily le tecké záběry Kaskád, kamera přiblížila skaliska a nedostupné vrcholy. Tom televizi ztlumil. „Jestli za to někdo může, tak já,“ prohlásil. „Měl jsem jít vzadu s nima.“ „Nikdo z vás za to nemůže,“ prohlásila Monica. „Neblbni…“ „Jenže kdybych tam byl…“ spustil Tom. Těžce dýchal, zíral na Elizu a položil jí ruku na stehno.
100
Ukázka elektronické knihy