dalo, jako kdyby spolkla velkou a sladkou jahodu. Muž se sesunul k zemi a zůstal ležet. „Do prdele!“ prolétlo jí hlavou. Zděšení nad tím, co se právě stalo, jí pomohlo ovládnout svůj probuzený chtíč. Polapila harpyji a vtáhla ji zpět za ochranné bariéry. Ten zápas ji vyčerpal. Převalila se na záda a oči upřela do tmavé oblohy nad sebou. „Co jsem to udělala? Já ho zabila! Jak je to ale možné, vždyť byl snad půl kilometru daleko,“ přeříkávala si vyděšeně. Byla otřesená, ale snažila se co nejrychleji vzpamatovat. Znovu začala vnímat své okolí, právě když Valérie sestupovala po schodech do sklepení. Rozhodla se prozatím vyčkat na svém místě, aby mohla sledovat, co se bude dole odehrávat. Nedělo se tam naštěstí nic dramatického. Valérie nejdříve přešla k jedné místnosti, odemkla ji nebo odjistila dveře a osvobodila Gabriela. Tak Irena alespoň určila osobu, která v ní byla zavřená. Ve zbylých dvou totiž rozpoznala Alana a Marka, jejichž biopole dobře znala. Oba čekali u dveří svých kobek, ale museli chvilku počkat, protože Valérie se ze všeho nejdříve vrhla Gabrielovi do náruče. „Jestlipak alespoň někdo z těch uvnitř patřil ke Kruhům?“ pomyslela si. Zdálo se jí, že jediným adeptem by mohl být muž ležící v chodbě, který vyběhl ze sklepení. Když mu ubírala životní energii, měla dojem, že je jiná než u ostatních, jakoby hustší, podobná, jakou cítila u divokých zvířat. Valérie s Gabrielem ve sklepení pod ní mezitím vypustili Alana a Marka a Irena se raději otočila a seběhla ke hranici lesa na spodním okraji paseky. Ze svého nového stanoviště nedokázala vnímat podrobnosti toho, co se odehrává uvnitř, ale přesto dokázala kontrolovat pohyb v hájovně. Podle svých nejasných vjemů odhadovala, že všichni čtyři vyšli ze sklepení do velké místnosti v přízemí. Nějakou dobu byli pohromadě a pak se rozdělili na dvě skupinky. Jedna dvojice zamířila zpět do podzemí a druhá vyšla ven. Irena radostí téměř zavýskla. Počkala, až Alan s Markem projdou vrátky a pak vyběhla ze svého úkrytu. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505997
„Alane! Marku!“ zavolala tiše. Oba s sebou trhli a začali se rozhlížet kolem sebe. „Tady. Dole,“ upřesnila svoji polohu. Oba se ohlédli směrem k hájovně a seběhli k ní. „Kde ses tu vzala? Co tu děláš?“ podivil se Alan, když k ní přiběhli. Do Ireny vjel vztek. „Co se divíš? Když se necháte unést jako dva největší debilové a nevím, co s vámi je, tak vás asi budu hledat, ne!?“ vyštěkla na oplátku. „Jací debilové? Překvapili nás. Když jsme se rozloučili, sešli jsme dolů na autobusovou zastávku. Ještě než jsme k ní došli, objevila se modrá dodávka. Zastavila před námi a vystoupili z ní čtyři chlápci. Nebylo nám na nich nic podezřelého. Žádná akční scéna. Prostě v klidu vystoupili, dva si zapálili cigarety, rozhlédli se a najednou na nás vytáhli pistole. Jeden, ten co leží v chodbě, nám řekl, abychom nastoupili, jinak nás bude muset na místě zastřelit. Nemohli jsme nic udělat a tak jsme poslechli. Sedli si k nám, sebrali nám mobily a odvezli nás sem. Tady jsme vystoupili a oni nás odvedli dolů a zamkli. To je všechno. Vůbec nepromluvili, neřekli, co chtějí. Jen nás odvezli a zavřeli,“ odvyprávěl stručně jejich příběh Marek. „To je vážně všechno? Nevyslýchali vás? Nechtěli vědět, co jste zač?“ podivila se. „Ne. Jen nás odvezli sem a zavřeli. Nebavili se s námi,“ potvrdil Alan. „Asi vás chtěli mít i s Gabrielem společně pod zámkem. Odehrává se tu něco podobného jako ve Francii. Marmúk s Kalabé měli pravdu, když vás varovali,“ řekla. „No, jsme z toho venku. Valérie je všechny postřílela jako králíky,“ pochválil si Marek. „Všechny ne. V té dodávce byli ti čtyři, které Valérie skosila a ještě řidič. Ten tady není,“ opravil ho Alan. „Ten je mrtvý. Leží kus odsud. Měl asi hlídku Všimla jsem si ho, jak se plíží za Valérií a oddělala jsem ho. Nervový úder,“ sdělila jim Irena. Po jejím sdělení nastala chvilka ticha. „Jak ti je?“ zeptal se Alan. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505997
„Nevím, neměla jsem čas o tom přemýšlet.“ Alan ale asi z jejího hlasu vycítil něco jiného, protože k ní přistoupil, pohladil ji po vlasech a políbil ji lehce na tvář. Irena mu za to gesto byla vděčná. Cítila, jak z ní náhle vybublávají po celý den potlačované emoce a skoro se rozbrečela. Zabořila tvář do jeho trička a přitiskla se k němu. Alan ji objal a tak tam spolu tiše stáli a Irena se pozvolna uklidňovala. „No, já loni taky zabil člověka. I když to byl ďas. Vím, jak ti asi je,“ vyrušil je Marek. „Jo, není to nic moc,“ souhlasila tiše a vymanila se z Alanova objetí. „Díky, už jsem v pořádku,“ řekla. „Proč jste se nechali odvést? To jste je nemohli v té dodávce vyřídit? Na co jste se učili ten nervový úder?“ dodala už klidným hlasem. „A co jsme podle tebe mohli dělat? Zabít je? Kdybychom je tím nervovým úderem jen omráčili, tak by pak pochopili, že jsme něco víc, než Šedí. Jeden z nich totiž k Šedým patřil, to jsme poznali. Prozradili bychom se. Tak jsme raději vyčkávali,“ ohradil se Marek. „Samozřejmě, že jste je měli zabít! Mysleli jste si, že vás vezou někam na večeři nebo co!? Zapomněli jste, co vám chvíli předtím říkali ti dva o událostech ve Francii?“ pokračovala. „Kdyby nás chtěli zlikvidovat, tak bychom se samozřejmě bránili. Nejsme přece blbí,“ odvětil trochu uraženě Marek. „Mně připadá, že trochu natvrdlí asi budete. Vzali jste to všechno moc na lehkou váhu. Nevíte, co se dneska všechno stalo. Tím vaším únosem to totiž jen začalo. Asi dvacet minut potom, co jste odešli, se u penzionu objevilo auto se třemi zabijáky. Dva odešli nahoru vyřídit Kalabé a toho Marmúka. Jenže se jim povedlo zabít jen Marmúka a oba přitom asi zařvali. Kalabé dokázala utéct, ale vydal se za ní ten třetí a postřelil ji. Vystopovala jsem ji v jedné staré zahradě, kde se ukryla. Byla v bezvědomí a ošklivě postřelená. Měla roztrhanou pravou plíci. Zahojila jsem jí zranění a šla se po vás podívat, protože jste se neozývali. Pochopila jsem, že se vám něco stalo. Našla jsem místo, kde vás unesli a došlo mi, že je s vámi zle. Odjela jsem se domů převléknout a pak jsem zamířila ke Třem kočkám, abych se nějak dostala ke Gabrielovi. Našla jsem uvnitř mrtvé Sandru a Beátu a taky toho 100 Ukázka elektronické knihy