Stabenow6-zlom.qxd27.2.202220:11Stránka98
Martha pokrčila rameny. „Běloška, hnědé vlasy až k zadku, dokonalá postava na bikiny, víc mi toho Betty neřekla. Enakenty ji nikdy nepředstavil a ona toho moc nenamluvila.“ Kate přikývla. Nastalo krátké ticho. „Enakentyho jsem identifikovala,“ řekla. „Nemusíš chodit do márnice.“ „Díky, Kate,“ odpověděla Martha. „Chci ho vidět. Musím.“ Přimíchala si do kávy další cukr. „Asi skutečně neuvěřím, že je mrtvý, dokud ho neuvidím.“ Číšník přinesl Jekaterině snídani. Potřela toust marmeládou a podala ho Martě. „Musíš něco sníst.“ Když Jekaterina Moonin Shugaková promluvila tímto tónem, nikdo jí nic neodmítl. Martha toust přijala. Ale očividně ji každé sousto stálo značné úsilí. To poslední zapila kávou a promluvila: „Ale jednu věc nechápu.“ „Jakou?“ „Co vůbec dělal na balkoně?“ „Proč?“ „Enakenty se bál výšek.“ Kate se na ni překvapeně zadívala a Martha přikývla. „Jo, když se během rybářské sezony díval přes okraj mola v Cordově, měl závrať.“ Potřásla hlavou a postavila se. „Na balkon bys ho nedostala, ani kdybys na něj mířila puškou.“ Ale mohl ho tam někdo nalákat, pomyslela si Kate. Všechno závisí na správném stimulu a tom, jakou část jeho anatomie pobízí. Martha odmítla odvoz do Eganova kongresového centra – „Ještě nejsem na lidi připravená.“ –, a tak se Kate s Jekaterinou připojily k Obludě v Jackově autě. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505817
Stabenow6-zlom.qxd27.2.202220:11Stránka99
„Rada Enakentymu cestu na Havaj neplatila,“ řekla babička. Kate čekala, až se uvolní provoz a ona bude moct vjet na Pátou Avenue. Na křižovatce u Cordovy svítila červená a Kate zastavila v pravém pruhu. „Jsi si jistá, emaa? Slyšela jsem, jak členové rady občas nakládají s diskrečními prostředky. A Enakenty by k nim přístup měl.“ „Jsem si jistá,“ potvrdila Jekaterina. „Na šek by potřeboval druhý podpis. A Quinto Boone by mu to musel vyplatit.“ Quinto Boone byl účetní asociace. „Řekl by ti to?“ Jekaterina přikývla. „Finance asociace máš docela pod palcem,“ podotkla Kate. Jestliže doufala v odpověď, byla odsouzena ke zklamání. Na semaforu blikla zelená a pokračovaly v tichosti, zpomalily za městským autobusem s černobílým potiskem, díky kterému vypadal jako kráva, přesněji řečeno aberdeen-anguský skot. Na boku se skvěl nápis „BUUUS“, což překvapivě vykouzlilo Jekaterině na rtech nechtěný úsměv. „Měla bys vidět ten s Bartem Simpsonem,“ pravila Kate. „S kým?“ „To je jedno. Možná je lepší, že ho neznáš.“ Autobus zajel mezi vchody E a F u Eganova kongresového centra. Kate zastavila za ním. „Tady tě vyložím. Musím si ještě něco zařídit.“ Jekaterina se na ni podívala. Ve tváři se jí nepohnul ani sval. Kate si povzdechla. „Nezdržím se dlouho, emaa. Nanejvýš hodinu. Slibuju, že hned potom sem přijedu.“ Jekaterina se nepřestávala na vnučku dívat, vydržela to celou minutu, načež sáhla po klice u dveří. „Emaa,“ řekla Kate. Jekaterina se ohlédla přes rameno. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505817
Stabenow6-zlom.qxd27.2.202220:11Stránka100
„Bylo by zajímavé zjistit, kdo ten výlet na Havaj Enakentymu zaplatil.“ A taky byt v Anchorage, pomyslela si. Následovalo krátké ticho. „Ano,“ odpověděla Jekaterina a otevřela dveře. Měla krátké nohy a nedosáhla na chodník, takže ze sedačky sklouzla a na zem hlasitě žuchla. „To by bylo velice zajímavé.“ Kate okamžitě srazila obočí k sobě. „Emaa? Ty to víš? Emaa! Mluv se mnou, sakra!“ Jekaterinina široká záda už ale zmizela ve dveřích kongresového centra. Kate se opřela a chvilku tiše doutnala vzteky, pak nastartovala a vyrazila. Dvojdomek měl jedno patro, špičatou střechu a dva přístřešky pro auta. Stál na velkém pozemku, což znamenalo, že je starý, protože velké pozemky už v Anchorage nebyly. Toto místo kdysi bývalo domovinou jen losů a komárů. Anchorageská pánev byla vmáčknutá mezi leteckou základnou Elmendorf na severu, Chugachským národním parkem na východě, Cookovým zálivem na západě a vodami Turnagain Arm na jihu. Pozemků se nedostávalo a developeři bojovali se supermarkety Costco, K-Mart, Walmart a několika menšími obchůdky o právo stavět domy na kousku půdy, co tu zbýval. Osmičlenný městský územní výbor sestával ze sedmi realitních agentů, jež všechny jmenoval starosta – sám pojišťovací agent – a kteří si bezstarostně a bez rozmyslu rozdělovali město. To vyústilo ve fiasko typu Arctic Boulevard, kde na jednom místě svářečský podnik vesele vypouštěl acetylen, argon a oxid uhličitý hned vedle základní školy, parcel pro stavbu rodinných domů a hrstky kostelů, nemluvě o několika vytížených železničních 100
Ukázka elektronické knihy