98
Udržitelné podnikání v praxi Aktivita Zpracování dřeva
Proces
Energie/Materiál
Manipulace s dřevem
Nafta
Řezání dřeva
Nafta, elektřina
Sušení dřeva
Dřevo, elektřina
Zdroj: Kubová et al. (2018) Rozsah a hranice emisí uhlíku je zásadní pro identifikaci a měření přímých a nepřímých emisí uhlíku. V případě potřeby jsou vstupní aktivitní data převedena na potřebnou jednotku a řád. Výpočet je proveden zvlášť pro emise jednotlivých skleníkových plynů. Tabulka 2.4 Emisní faktory Položka
Emisní faktor
Jednotka
Reference
Motorová nafta
0,00273
t CO2e / l
(NIR, 2017)
Motorový benzín
0,00238
t CO2e / l
(NIR, 2017)
541
t CO2e / GWh
(NIR, 2017)
0,0045
t CO2e / l
(Envimat, 2017)
0,87
t CO2e / t
(Envimat, 2017)
Elektřina Chemické prostředky (ošetření sazenic, stromů) Oplocenky (ocel)
Zdroj: Třebický a Kubová (2017); Kubová et al. (2018) Emisní faktory vyjadřují v tabulce 2.4 množství skleníkových plynů v tunách oxidu uhličitého vztažených na jednotku energie nebo objemového množství produktu. Do emisní bilance vstupují tři (ze sedmi) skleníkových plynů – oxid uhličitý CO2, metan CH4 a oxid dusný N2O, které jsou podle svého příspěvku ke globální klimatické změně (GWP, viz tabulku 2.5) přepočteny na ekvivalentní emise oxidu uhličitého (CO2e). Tento parametr představuje výslednou jednotku uhlíkové stopy podniku. Pro potřeby benchmarkingu je výsledný indikátor vztažen na výnosy podniku, počet zaměstnanců a obhospodařovanou plochu. Výpočet je naznačen v uvedených vzorcích (7) a (8):
kde: ADix EFix CFix GWPx CF CO2e
AD ix EFix CFix
(7)
CFx GWPx CF CO2 e
(8)
jsou aktivitní data pro položku i a skleníkový plyn x, je emisní faktor pro položku i a skleníkový plyn x, je uhlíková stopa (emise skleníkových plynů) pro položku i a skleníkový plyn x, je příspěvek ke klimatické změně skleníkového plynu x, je uhlíková stopa (emise skleníkových plynů) vyjádřená v ekvivalentech oxidu uhličitého.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505079
Metodika výzkumu
99
Pro přepočet t CO2e se používá GWP, který postihuje příspěvek daného plynu ke globálnímu oteplování, což ukazuje tabulka 2.5. Potenciál globálního oteplování je věrohodným měřítkem toho, kolik tepla v atmosféře zachytí GHG v určitém časovém horizontu (obvykle 100 let) ve vztahu k CO2. Tabulka 2.5 GWP pro započítané skleníkové plyny Skleníkový plyn
GWP
Reference
oxid uhličitý (CO2)
1
IPCC (2014); Stocker et al. (2013)
metan (CH4)
28 34 (se zahrnutím zpětné vazby klima-uhlíkový cyklus)
IPCC (2014); Stocker et al. (2013)
oxid dusný (N2O)
265 298 (se zahrnutím zpětné vazby klima-uhlíkový cyklus)
IPCC (2014); Stocker et al. (2013)
Zdroj: Třebický a Kubová (2017); Kubová et al. (2018) Podle tabulky 2.5 lze tedy konstatovat, že oxid dusný (N2O) má větší skleníkový potenciál než oxid uhličitý nebo metan. Například 2 tuny oxidu dusného způsobí během 100 let, kdy setrvá v atmosféře, stejné oteplení jako 596 tun CO2. Oxid dusný v současnosti představuje pro ozónovou vrstvu Země největší nebezpečí. Emise jsou rozděleny podle svého typu do tří oblastí (tzv. Scopes). Scope 1 jsou přímé emise do ovzduší z aktivit, které spadají pod daný subjekt (například emise z kotlů, vlastněných automobilů či odpadů likvidovaných v rámci podniku). Scope 2 jsou nepřímé emise z nakupované energie, které nevznikají přímo v budovách a provozech, ale jsou důsledkem aktivit (například nákup elektřiny, tepla, páry). Scope 3 jsou další nepřímé emise, které jsou následkem aktivit podniku, ale nejsou klasifikovány jako Scope 2 (například nákup zboží a služeb, služební cesty, ukládání odpadu na skládku atp.). Bez úplné znalosti uhlíkové stopy ve všech úrovních nebudou organizace schopny pokračovat v nákladově efektivních strategiích směřující ke zmírňování emisí uhlíku a nebudou tak ignorovat velké zdroje vlivů na životní prostředí napříč dodavatelskými řetězci. Pro potřeby této studie jsou definovány dvě úrovně systémových hranic. První je vymezena hranicemi ŠLP, tedy středisky, které přímo řídí. Z celkového počtu devíti středisek jsou z důvodu dosažitelnosti dat zahrnuta tři střediska podniku – Lesní školka Louňovice, Středisko dopravně manipulační a Středisko dřevařské výroby. Aktivity pojímají produkci sazenic, manipulaci s těmito sazenicemi a jejich výsadbu, péči o lesní porost, těžbu a zpracování dřeva. Prodej dřeva a jeho další využití nejsou v rámci výpočtů zahrnuty, stejně tak uhlíková stopa výroby, údržby a likvidace strojů a další techniky, tedy nepřímá uhlíková stopa. Druhá úroveň systémových hranic souvisí s mezním kritériem, které spočívá ve vyloučení všech složek systému a procesů s nižším materiálovým součtem než 5 % vzhledem k tuně vstupů. Tyto informace mohou v rámci případové studie pomoci realizovat projekty ke snižování emisí GHG nejen v rámci jejich vlastních závodů, ale také napříč celým dodavatelským řetězcem. Manažeři ŠLP tak mohou stanovit hranice, aby zajistily, že nebudou ignorovat velké zdroje vlivů na životní prostředí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505079
Ukázka elektronické knihy