JOANNE ROCKOVÁ
kteří znali pravdu a mohli naše podezření potvrdit či vyvrátit, jsou již mrtví.“ Zachmuřeně se na něj podívala. „Takže nevěříš, že to je Zachův skicák?“ „To věřím. A nejen proto, že si to myslí i Chiara, která jeho kresby znala ze všech nejvíc a pamatuje si, co kreslil.“ „Tak proč tedy váháš?“ Vzala svůj mobil a strčila si ho zpátky do kabelky. „Protože i kdyby byl skutečně Zachův, což nejspíš bude, pořád to nedokazuje, že Zach je skutečně Matthewův otec. A to je to, o co ti skutečně jde.“ Zůstala bez pohnutí sedět. „Už někdo kontaktoval Aleca, aby se ho zeptal na obrázky postav, které používá ve svých hrách?“ zeptala se zvedla se z místa. Sukní se mu zlehka otřela o koleno. Touha stáhnout ji zpátky dolů byla téměř nesnesitelná. Musel si zastrčit ruce do kapes, aby nepodlehl pokušení, a také se postavil. „Zkoušeli jsme to,“ pronesl stručně a do toho dalšího se mu opravdu nechtělo. Nicole však měla právo to vědět. „Měl mi teď dohlížet na kasino, ale najednou zmizel a od včerejška už ho tam nikdo neviděl.“ „Cože?“ otázala se téměř v šoku. „Chceš mi tvrdit, že zmizel, jakmile ho jeden z tvých kamarádů upozornil, že si přivlastnil mnohem víc ze Zachovy práce, než kolik mu ve svých hrách přiznal?“ Znechuceně se obrátila, a aniž by čekala na odpověď, zamířila ke dveřím. „Ne.“ Vrhl se vpřed, aby jí zabránil v odchodu. „Takhle to určitě nebylo.“ „Opravdu?“ Zastavila jen pár centimetrů od něj. Dost blízko na to, aby se ho mohla dotknout. „Včera večer jsme u Milese všichni viděli důkazy, které jasně naznačují, že Alec Jacobsen je obyčejný zloděj. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504928
HLEDÁ SE OTEC
A hned druhý den se vypaří. To ti nepřijde divné? Kdo z vás ho varoval?“ Dýchala ztěžka a přerývavě a z očí ji sršel hněv. „Nikdo ho nevaroval,“ zopakoval jí znovu a podíval se jí zpříma do očí, ze kterých šlehaly blesky. „Jak to můžeš vědět?“ dožadovala se. Neucouvla ani o krok. Ještě štěstí, že měl ruce stále v kapsách, protože touha sevřít ji v objetí ho stále neopouštěla. „Protože jsem požádal svého soukromého detektiva, toho stejného, který tě vystopoval na Ostrově prince Eduarda, aby sledoval i Aleca.“ Důvěřuje mu natolik, aby jeho slovům věřila? Přitažlivost, která ji k němu vábila, jí zatemňovala mozek a bránila jí vidět fakta taková, jaká skutečně byla. Když se s ním vyspala, obraz, který si o něm vytvořila, se rozpadl na tisíce kousků, které již nedokázala poskládat dohromady. Rychle od něj odstoupila v naději, že s větší vzdáleností dostane své emoce pod kontrolu. „A jestliže jsi ho nechal sledovat, jak to že nevíš, kde teď je?“ Bojovně si založila ruce na prsou. „Nic takového jsem přece netvrdil. Řekl jsem, že zmizel z kasina, na které měl místo mě dohlížet, a že už ho tam od té doby nikdo neviděl.“ Nakrčila obočí a vyčkávala. „Je v New Yorku,“ pokračoval, „a já pořád doufám, že má zatraceně dobrý důvod tam být, i když ve mně jeho poslední kroky probouzejí podezření, že se chystá odjet ze země.“ Upřel na ni pohled a ukázal jí na pohovku. „Nechceš se ještě posadit, abychom si o tom mohli promluvit?“ Nebyla si jistá, jestli si může věřit natolik, aby se znovu ocitla v jeho těsné blízkosti. Ať se snažila sebevíc, vzpomínky na jejich milování ji stále držely ve své moci a kreslily jí před očima smyslné obrazy plné 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504928
JOANNE ROCKOVÁ
touhy. Když se před chvílí dívala, jak listuje v Zachově skicáku, představovala si stejné ruce klouzající po jejím nahém, rozpáleném těle. Mimoděk se zachvěla. „Klidně postojím,“ pronesla upjatě. „Proč si myslíš, že se chystá utéct?“ „Můj detektiv mě informoval, že si nechal vystavit nový pas a že měl dnes schůzku se svým finančním poradcem.“ „Proč jsi ho vlastně nechal sledovat?“ zajímala se. „Protože stejně jako já věříš, že tvůj přítel profitoval ze Zachovy práce, aniž mu za ni přiznal jeho oprávněný podíl?“ Včera večer před spaním si o Alecových hrách našla všechno, co mohla. Jednu dokonce koupila pro Matthewa. „Přečetla jsem si všechna poděkování na titulní stránce a Zachovo jméno jsem tam nikde nenašla,“ seznámila ho se svým zjištěním. „Nechal jsem ho sledovat, protože si nejsem úplně jistý, že Vivian Fraserová vyhrožovala Chiaře jen tak sama od sebe, jak tvrdí Alecova asistentka.“ Zdálo se, že mu tohle podezření dělá opravdu starosti. „A pokud jde o to přiznání Zachova podílu na vzniku hry, Alec ho veřejně přiznal na videu –“ „To jsem viděla. Jen tam zmínil, že měl zdroj, který ho inspiroval, jméno nikdy nepadlo.“ Nicole cítila oprávněné dotčení. To si s ní Desmond hraje? O Zachovi se sice dozvěděla před pár dny, ale odmítala přihlížet, jak ho někdo zneužívá ke svému prospěchu. „Myslím, že se tím dobře pojistil před nároky jakéhokoli potenciálního dědice, pokud by se nějaký objevil. A je docela možné, že tušil, že takový den jednou přijde.“ Desmond si ji pozorně prohlížel. Zdálo se, že Nicole má jasno. Všechny důkazy ukazovaly jediným možným směrem. S jistotou věděla, že se Zach s Lanou seznámili již předtím, než začala učit na jejich škole. Výmluvná byla i skutečnost, že si Lana 100 Ukázka elektronické knihy