7 tajemství odpovědného vedení lidí
Komu měla ta dívka odpustit? Lidem, kteří byli tak pomýlení a plní nenávisti, že byli schopni zabít její rodinu. Nikoli jen lidem, kteří to skutečně udělali, ale všem se stejnými předsudky. Všem, kteří by byli schopni udělat něco stejně ohavného. Pokud by jim odpustila, nejspíš by si lépe uvědomila, jak velkou chybu dělají. Odpuštění slouží jako prostředek, díky kterému můžeme jít dál. Krůček po krůčku, tváří v tvář realitě se můžete přibližovat pocitu, že daná věc je dořešená. Na sympóziu pro mládež na Wheelocku položil arcibiskupovi jeden mladý muž z centra města (což je zaobalené synonymum pro mladíka, jehož rodina se potýká s finančními problémy a který je obklopen násilím) tuto otázku: „Jak můžete odpustit někomu, kdo na vás byl zlý?“ Vzpomínám si, co mu arcibiskup odpověděl: „Nemusíte mít takové lidi rád, ale musíte k nim cítit lásku.“ A tím účastníkům sympozia poskytl náhled do konceptu ubuntu. V tomto kontextu znamenají slova „cítit lásku“ – a tady to uvádím svými slovy – skutečně projevit uznání významu mezilidských vztahů pro nás jako pro lidské bytosti. Představuje to způsob chování, který takové uznání odráží. Sir Richard Branson si konceptu ubuntu váží natolik, že jeho stránka Virgin.com obsahuje i jeho rozbor: „Jaký pozitivní vliv může mít filozofie ubuntu na vaše podnikání?“3 Pod tímto odkazem je mimo jiné uvedeno i tvrzení, že ubuntu kultivuje smysl pro zodpovědnost. A chtěl by snad někdo zpochybňovat, že odpovědnost představuje pro vaši podnikatelskou činnost pozitivní aspekt? Pokud působíte na trhu tak, že je zřejmé, jak moc si vztahů mezi lidmi vážíte, pak na sebe berete odpovědnost za to, že se bude dařit i ostatním. Stejně jako děti v již zmíněné příhodě o antropologovi, všichni se budete snažit o to, abyste se ke košíku s ovocem dostali společně. Když se vedoucí snaží ukázat, nakolik si cení svých zaměstnanců, správní rady, klientů i dalších lidí kolem sebe, mohou se řídit citem i rozumem. Ovšem u všech sedmi tajemství je klíčové, aby emoce proces neovládly – a to ani v personálních otázkách. Stejně tak je ale důležité mít na paměti přínosy toho, pokud do rozhodovacího procesu zahrneme pozitivní pocity. Jsme lidé, a aby bylo naše vedení zdravé, je potřeba udržet rovnováhu mezi city a rozumem. Pokud to shrnu jinými slovy, vytváření a zavádění postupů a praktik, které kladou důraz na mezilidské vztahy, vyžaduje nejen plánování, ale i péči.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504889
Ta j e m s t v í č í s l o 6 – V a ž t e s i m e z i l i d s k ý c h v z t a h ů
Přínosy mezilidských vztahů Když si musíte vybrat, jestli zaměstnáte pouze extrémně chytré lidi, kteří mají dobré výsledky v samostatné práci, nebo pracanty s průměrnou inteligencí a smyslem pro týmovou práci, koho zvolíte? Pokud jste jako hodně vedoucích pracovníků a pracujete především v oblastech s vysokou mírou konkurence, jako jsou obory technologické nebo lékařský výzkum, zvolíte možná ty první jmenované. Nicméně výzkum Williama Miura z Purdueovy univerzity (Purdue University) v americkém státě Indiana i výzkumníků z Massachusettského technologického institutu (MIT) vás možná přiměje k tomu, abyste to přehodnotili. William Muir je profesorem biologie na Purdueově univerzitě. V devadesátých letech dvacátého století prováděl pokus týkající se evoluce slepic. Jeho cílem bylo zvýšit počet snesených vajec. Do klece dal dohromady vždy devět slepic a potom (když to zjednodušíme) vybral ke šlechtění další generace z každé klece tu slepici, která snášela nejvíc. Pokud by množství snesených vajec bylo dědičnou vlastností slepic, pak by teoreticky z tohoto postupu měl vzejít druh velmi produktivních slepic. To se ale nestalo. Experiment místo toho vyšlechtil velmi agresivní slepice. Přežily jen tři z nich, protože ostatní se navzájem uklovaly k smrti. Netřeba dodávat, že počet snesených vajec klesl. Muir současně se šlechtěním slepic prováděl i další experiment. Vzal úplně všechny slepice z klece, kde bylo v součtu nejvíce vajec, aby z nich vyšlechtil další generaci. Tento postup v několika generacích opakoval. Výsledkem bylo to, že produktivita co do počtu snesených vajec za několik generací vzrostla o sto šedesát procent, což byl „prakticky neslýchaný výsledek na poměry pokusného umělého výběru zaměřeného na šlechtění zvířat“4. Z Muirova výzkumu plyne nejméně dvojí ponaučení. Tím prvním je to, že když vytvoříte společnost nebo firmu pouze z těch nejlepších, soutěživost mezi nimi nabere ničivý směr. Druhým je to, že produktivita skupiny nezávisí jen na výsledku jednotlivých členů. Významným faktorem je sociální prostředí, ve kterém se daný člověk pohybuje. Když nyní přejdeme od slepic k lidem, podívejte se, jak Muirovy experimenty doplňuje výzkum institutu MIT. Stovky dobrovolníků, někteří z nich s neobvykle vysokým IQ, se rozdělily na skupiny a dostaly za úkol řešit velmi obtížné úlohy. Vynikající výsledky neměly ty týmy,
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504889
7 tajemství odpovědného vedení lidí
kde by byl jeden či dva géniové, ani ty s nejvyšším průměrným IQ. Na špičce byly týmy se specifickými rysy, které popisuje Margaret Heffernanová, podnikatelka a bývalá generální ředitelka pěti firem, ve svém příspěvku „Proč je na čase zapomenout na kariérní žebříčky (Forget the pecking order at work)“ v rámci platformy TED Talk:
Především vykazovali vysokou míru sociální vnímavosti k sobě navzájem. To se měří testem sociálních kompetencí, kdy testovaný z výrazu očí na fotografiích odhaduje duševní rozpoložení lidí (Reading the Mind in the Eyes Test). Obecně je tento test považován za test empatie. Skupiny, které v něm dosáhly lepších výsledků, dopadly lépe. A za druhé, v úspěšných týmech dostal každý člen zhruba stejně dlouhou dobu na to, aby se projevil. Takže v nich nebyl nikdo dominantní, ani nikdo, kdo by se jen vezl. … Zajímavé je na experimentu to, že ukázal, jak již víme, že některé týmy pracují lépe než jiné. Zásadní roli v tom hrají sociální vazby mezi jednotlivými členy týmu.5
Popis experimentu institutu MIT tvoří součást zajímavé argumentace Margaret Heffernanové o finanční i inovativní hodnotě budování sociálního kapitálu, což je termín ze sociologie. Vzešel z výzkumu komunit, které prokázaly neobyčejnou odolnost v situacích, kdy byly pod tlakem. Margaret Heffernanová vysvětluje:
Sociální kapitál představuje možnost na někoho se spolehnout a vzájemnou závislost, která vytváří důvěru. … Sociální kapitál pohání firmy vpřed a díky sociálnímu kapitálu jsou také odolné. Co to znamená v praxi? Znamená to, že jde o čas, protože sociální kapitál se násobí v čase. Týmy, které spolu pracují déle, se zlepšují, protože trvá, než se vytvoří důvěra potřebná pro skutečnou upřímnost a otevřenost. A v čase se utváří hodnota.6
100 Ukázka elektronické knihy