Fyziologie oběhu krve
-
6
OBSAH METABOLITŮ VE TKÁNI
HLADKÝ SVAL REZISTENČNÍCH CÉV
oxid dusnatý
ENDOTEL
vzestup metabolické ak�vity tkáně
-
zvýšené hromadění metabolitů ve tkáni
chemoreceptory ve stěně endotelu
ENDOTEL
zvýšení produkce NO
lokální vazodilatace
vzestup metabolické ak�vity tkáně
množství metabolitů ve tkáni
chemoreceptor
NO
vazodilatace
NO
ENDOTELIE
Obr. 101 Metabolická regulace průtoku krve 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504849
6
Regulace v lékařské fyziologii
-
HLADKÝ SVAL REZISTENČNÍCH CÉV
PRŮTOK KRVE TKÁNÍ
bradykinin
ŽLÁZA
ŽLÁZA
-
vzestup sekrece
zvýšená produkce kallikreinu
zvýšené nároky na průtok krve
štěpení kininogenu – vznik kallidinu
vznik bradykininu
lokální vazodilatace
Obr. 102 Enzymatická regulace průtoku krve
6.2.2
Celkové regulační mechanismy
Nejdůležitějším úkolem celkové regulace krevního oběhu je řízení celkového periferního odporu a minutového srdečního výdeje tak, aby byl neustále udržován tlakový gradient nutný pro udržení toku krve v cévách. Mezi těmito mechanismy převažují nervové regulace, patří sem však i některé hormonální řídící okruhy. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504849
Fyziologie oběhu krve
ARTERIÁLNÍ TLAK KRVE výkon levé komory
přítok krve do tepen
odtok krve z tepen
vzestup
průsvit rezistenčních cév
Důležitými nervovými mechanismy, které řídí hodnotu arteriálního tlaku krve, jsou cévní reflexy. Četné receptory neustále monitorují aktuální stav oběhu a aferentními drahami podávají informace do vazomotorických center v prodloužené míše. Odtud jdou eferentními drahami pokyny do srdce a hladkých svalů cév. Nejznámější a nejlépe prostudované jsou baroreceptorové reflexy (obr. 103). Baroreceptory, které monitorují arteriální krevní tlak, jsou umístěny ve velkých tepnách, nejvíce v oblouku aorty a v karotickém sinu. Informace o zvýšené stimulaci baroreceptorů při zvýšení tlaku je prostřednictvím aferentních vláken předána do vazomotorických, kardioexcitačních a kardioinhibičních center v mozkovém kmeni, která utlumí vliv sympatiku a v centrech pro řízení srdeční činnosti také aktivuje vliv parasympatiku. Výsledkem je pokles minutového srdečního výdeje i celkového periferního odporu a tedy i normalizace tlaku krve (obr. 104). Zajímavé je, že baroreceptory reagují více na rychlost změny tlaku krve než na jeho absolutní hodnotu, tím lze vysvětlit jejich rychlou adaptabilitu. Celý oběh funguje jako celek, takže na realizaci baroreceptorových reflexů při řízení arteriálního tlaku se podílí celá řada součástí oběhu – srdce (převodní systém i pracovní myokard), arterioly (rezistenční cévy) i žíly (obr. 105). Pokles tonu sympatiku totiž znamená také snížený tonus hladké svaloviny žil a v důsledku toho i snížený žilní návrat. Frankovým‑Starlingovým mechanismem se tak snižuje i tepový objem. Z hormonů působících na periferní cévy jsou bezesporu nejdůležitější hormony dřeně nadledvin adrenalin a noradrenalin. Odpověď hladkého svalstva cév na katecholaminy není jednotná a je určována typem přítomných receptorů; ty rozeznáváme
baroreceptory
snížení srdečního výdeje
snížení periferního odporu
centra řízení krevního oběhu
Obr. 103 Schéma baroreceptorových reflexů 99
Ukázka elektronické knihy
6