v z k a z y
o d
p r a s t a r é
c i v i l i z a c e
Jak se postupně ukazuje z archeologických nálezů, Zemi muselo obývat hned několik lidských druhů najednou, jejichž příslušníci se zde pohybovali před přímo neskutečně dlouhou dobou. O tom svědčí objev z oblasti nedaleko Káhiry u El Fayumu. Byla tu vykopána čelist a pozůstatky šestatřicetizubých praopů Apidia a Parapitheka, které byly datovány do doby před 30 – 40 miliony lety. Dalším nálezem ve stejných vrstvách byl Propliopithecus s 32 zuby a pokročilejší stavbou těla a lebkou. Vědci z pensylvánské státní univerzity došli po prostudování všech dostupných materiálů k jednoznačnému závěru: Většina savců, a samozřejmě i člověk, musela žít na naší planetě před nejméně sto miliony lety!
Den, kdy jsme se stali lidmi Myšlenka, že život na naší planetě podle poznatků z poslední doby zřejmě nevznikl cestou pozvolné evoluce, ale že něco mohlo tento inteligentní vývoj urychlit, trápí mnohé vědce současnosti. Před 50 000 lety nastal totiž náhle v lidské inteligenci podstatný zlom. Někteří vědci tento okamžik označují jako velký třesk mozku. Právě tehdy jsme se stali lidmi. Miliony let předtím se lidé pohybovali po naší planetě, jak jsme se učili ve škole, pouze jako nevědomá stvoření, která se zimomřivě choulila kdesi ve studených, a tedy značně neútulných jeskyních a vydávala přitom neartikulované zvuky. Pojednou však došlo ke změně, která měla za následek intelektuálně vyspělého člověka, ničím se neodlišujícího 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504044
v z k a z y
o d
p r a s t a r é
c i v i l i z a c e
od současných obyvatel Země. Otázkou je, kde se asi vzala tato jiskra vědění. Byla vytvořena řeč a objevily se první nástroje. Pro tento fakt zatím neexistuje žádné rozumné vysvětlení. Je ale jisté, že Homo sapiens, který se v té době vyvíjel v Africe, začal pojednou zpracovávat informace tak, jak nikdo nikdy před ním. Napadá nás, proč se tak stalo? V jeho genetické výbavě se totiž objevil gen, který mu umožňoval rozdělávat oheň a používat nástroje – a tím se člověk stal tím, čím jsme my dnes. Tento gen se u lidí objevil před 50 000 lety zcela bez předchozího vývoje, doslova odnikud. U lidského druhu se tak začaly objevovat první primitivní zbraně, první jeskynní malby a také počátky řemesel a hrnčířství. A všechny tyto dovednosti se vynořily odněkud z neznáma, naráz a bez zjevných důvodů. Nikdo, ani zkušení biologové, neumějí dodnes vysvětlit, proč se kapacita lidského mozku za pár tisíc let zvýšila třikrát. Jak je možné, že miliony let předtím se tito lidoopi nenaučili nic – a najednou, pod jakýmsi kouzelným vlivem, zmoudřeli? Chybějící mezičlánek, neboli missing link, po kterém pátráme bezúspěšně již po několik desetiletí, se jaksi dosud nenašel. Archeologové přesto stále hledají odpověď na tuto otázku a snaží se nalézt alespoň nějaké hmotné důkazy, které by mohly svědčit o pozvolném vývoji. Vědci a archeologové se ale kupodivu v této otázce vzácně shodují. Tedy všichni souhlasí s tím, že lidstvo udělalo ve svém vývoji zatím ničím nevysvětlitelný pokrok. Při rychlém rozvoji lidské inteligence se tehdy rozvíjelo ještě další neuvěřitelně složité zařízení, a tím je lidská řeč. Řeč je v živočišné říši něčím naprosto unikátním. Hrtan opic, například lidoopů, je totiž velmi odlišný. Právě díky 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504044
v z k a z y
o d
p r a s t a r é
c i v i l i z a c e
řeči je člověk schopen komunikovat s ostatními lidmi, ale i zpívat a také definovat abstraktní pojmy. Vědci tvrdí, že se první člověk objevil na území Afriky. Postupně se prý naučil zhotovovat si oděvy z kůží, sdružovat se do velkých společenství a začal se domestikovat i v Evropě a východní Asii. Kdo asi byly tyto první inteligentní bytosti? Podle výsledků genetických výzkumů z roku 1987 vznikl člověk na jediném území: z Afriky migrovala jedna žena, jejíž geny nese každý z nás a jejímž přičiněním se lidská populace rozšířila do Evropy, východní Asie, Ameriky a pak dále do celého světa. To není mýtus, to je vědecky ověřená skutečnost. V bibli, v knize Genesis, byli na počátku světa stvořeni první dva lidé: Adam a Eva, kteří žili v rajské zahradě, jejímž hledáním se zabývají již po mnoho a mnoho desetiletí vědci a také badatelé. Podle ostatních pramenů bylo lidstvo stvořeno ze zemského prachu, kterému Bůh – či bohové – vdechl jiskru života. Co byla ona jiskra, se ale zatím nepodařilo zjistit. Mohl to být právě onen gen, který v roce 2006 odhalil vědecký tým vedený Davidem Hausslerem z Univerzity of Califonia v Santa Cruz? Celý výzkum probíhal pomocí speciálního počítačového programu, který se probíral postupně patnácti miliony změn, jaké se v lidské DNA odehrály od doby, kdy na zemi žil společný předek lidí a šimpanzů. Přitom bylo objeveno celkem 49 oblastí, ve kterých se pozvolná evoluce lidského genomu náhle neskutečně zrychlila. Proto byl tento gen nazván HAR 1, tedy human accelerated region neboli lidská urychlená oblast. Otázkou ale zůstává, kde se tedy v naší DNA tento gen vlastně vzal. 100
Ukázka elektronické knihy