„Co tak šílíš?“ zvedne pohled Alec. „Jen se dívám, ne?“ znovu se skloní k mému pasu. „Co to je za blbost?“ nakrčí obočí. „To je mravenec s diamantem, ne?“ Jessper sebou prudce cukne a já zmrtvím. Jeho pohled se setká s mým vytřeštěným. V jeho se mísí nepochopení s nevěřícností. Pak se pohne k nám, odstrčí jednoho kamaráda, aby se ke mně dostal, a skloní se dolů. Nevidím mu do obličeje, ale jeho ramena naprosto ztuhnou. Přijde mi jako věčnost, než se narovná. Jeho oči se zabodnou do mých a já v nich vidím šok. On v mých musí vidět strach. Než ale stihnu něco říct, otočí se a uteče ze šatny. „Jesspere?“ zakřičí na něj Val. „Vole, kam jdeš?“ „Co se mu stalo?“ otočí se na něj Turner a konečně mě všichni pustí. Prosmýknu se kolem nich, rychle na sebe naházím oblečení, vezmu si věci a vyběhnu ven. Nehledám Jesspera, jen chci pryč. Zajdu do první třídy, kde nikdo není, a vytáhnu si telefon. Najdu na něm zprávu od Slona. Poslal ji ještě před tím, než zjistil, kdo jsem. Slon: Ahoj Mravenečku, domluvil jsem si to a můžeme se sejít. Kdy přijedeš?
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503811
KAPITOLA 18. Doma se posadím k počítači a najedu na gayfórum. Ne, Slon je neaktivní. Ani od něj nemám žádnou zprávu. Nevím proč, ale čekal jsem, že nějak zareaguje. Odhlásím se a přemýšlím. Chci, aby se ozval? Ano, ale jakou zprávu očekávám? Možná omluvu. Vždyť se přece provinil a měl by se omluvit. Nic se nezmění na tom, že s ním už nikdy nechci nic mít, ale potřebuji nějaké vysvětlení. „Bastiane?“ „Ano, mami?“ „Pojď se najíst.“ Vstanu a jdu na večeři. Táta sedí u stolu a nandává si na talíř kuřecí maso s pečenými bramborami. Zvedne ke mně oči, ale já svými hned uhnu. Sednu si na židli a počkám, až si naloží i mamka. Potom si konečně vezmu svoji porci. Mamčino vaření mi chutná. Jsem moc rád, že je doma a stará se o nás. Poloviční úvazek má jenom proto, že sama chce a dělá to spíše pro zábavu. Táta si moc nepřál, aby chodila do práce. Zvyknul si na to od své maminky a je zastáncem toho, že by ženy neměly být nuceny pracovat. Podle něj muž musí umět ženu zajistit, jinak se nemá ženit. Snažil se to naučit i své děti. Teresa se mu ale vysmála. Ona prý nebude závislá na nějakém chlapovi. Prý by tam byl nepoměr sil a muž by si na ni dovoloval, protože by měl dojem, že ji vlastní. Proběhly o tom dost hlasité rozpravy, ale Teresa se nedala. Závidím jí její odvahu a průbojnost. Zvyknul jsem si, že ona vše řeší
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503811
za mě a nikdy mě nenechá v problémech. Teď, když je pryč, mi chybí. „Co ve škole?“ zeptá se mamka. Přikývnu, jako že vše je v pořádku. „Známky v pořádku?“ Znovu kývnu a napiju se. „Našel sis nějaké kamarády?“ „Hm.“ „Opravdu? Ty, se kterýma jsi šel do kina?“ zajásá mamka. „Hm.“ „Jak se jmenují?“ „Cal-“ Zvednu hlavu a uvidím tátův pohled. Co si asi myslí? Že on o svoje přátele přišel a já si libuji? Odmlčím se a rychle si dám jídlo do pusy. Táta se mírně ušklíbne a dál v tichu jí. *** Nejdříve do třídy opatrně nakouknu. Ne, Jessper tam není. Vejdu dovnitř a posadím se na své místo. Přijde dnes? Možná se s tím vším musí vyrovnat. Přece jen to pro něj byl pořádný šok. Když si vzpomene na všechny věci, které mi provedl, musí se asi hodně stydět. Pokud tedy zná stud. U slona bych o tom nepochyboval, ale u Jesspera je možné vše. Dokonce i to, že nemá svědomí a je mu vše jedno. „Ahoj Bastiane.“ 100 Ukázka elektronické knihy