spánku, ale myslím si, že když vás pozná… když bude vědět, že jste s ním…“ „Rozumím,“ řeknu, protože víc se vzpírat nedokážu. Ne při pohledu na její tvář plnou naděje. „Chci, abyste zůstala bydlet tady. Koneckonců, jste součástí rodiny a já vás považuji za svoji vnučku. Jsem přesvědčená o tom, že i můj vnuk by si to tak přál.“ Nevím, co na to říct. Asi bych to měla přijmout. Myslí si, že se milujeme, proto nemám na výběr. Vlastně mi to vyhovuje. Musím se s nimi spřátelit, abych se neprozradila. Až se Collin uzdraví, dostanu svoje peníze a budu moci odejít.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503778
10. KAPITOLA Dopiju čaj a stará dáma pokračuje. Povídáme si už asi hodinu, ale vůbec mi to nevadí. Po týdnech samoty v hotelu je to příjemná změna. „Takže jste nedostudovala.“ Přikývnu, protože tak jsme si to s Collinem tehdy nacvičili. „Studium jsem musela přerušit. Strýc onemocněl a já jsem musela převzít obchod.“ „Přiznám se, že o tom klenotnictví jsem nikdy slyšela.“ „Je to jen malý obchůdek.“ Dáma přikývne. „Jak dlouho jste chodila s mým vnukem?“ „Ne dlouho. Jenom tři měsíce a pak jsme se vzali.“ „Mám pocit, jako kdybyste mluvila o Jamiem a ne o Collinovi. Collin
nikdy
nedělal
taková
unáhlená
rozhodnutí,
tak…
nepromyšlená. Zdá se, že se do vás bezhlavě zamiloval.“ „Myslím, že ano.“ „Určitě ano,“ opraví mě rázně a stiskne mi ruku. „Jinak byste se nevzali. Stále tomu ale nemohu uvěřit. Vždyť ještě nedávno jsme se bavili o tom, že by se měl oženit. Sňatek byl klíčem k dědictví, ale můj vnuk o něj nestál. Chtěl být nezávislý. Neprahl po majetku, který mu otec přenechal a který měl nabýt platnosti až po jeho sňatku. Jenže se oženil a zatajil to. Oddaloval svoje dědictví?“ „Nevím, paní Jane. O tom mi nikdy neřekl,“ částečně zalžu a žena na mě zapůsobí ještě unaveněji.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503778
„Nerozumím tomu. Proč by tajil vaši svatbu celé dva měsíce? Proč by se ženil, když nechtěl dědit? A proč se oženil a nepřiznal se, aby mohl dědit?“ „Možná právě proto, aby nemusel dědit,“ odvážím se říct. Žena zavrtí hlavou a povzdechne si. „Jsem si jistá, že až se probere, protože věřím, že se tak stane, vysvětlí nám všechno sám. Kde je Jamie? Šel za přítelem do města, ale podívejte se, kolik je hodin a on tady pořád není.“ „Možná ho něco zdrželo.“ Přikývne. „Leda nějaký podnik a přátelé. Jamie je větroplach. I proto se podnik a jeho vedení přenechali Collinovi, je z dětí nejstarší a nejrozumnější. Jamie je jeho pravý opak. Velmi se zlobil, že podnik zdědil Collin, ale Jamie toho není hoden. Mrzí mě, že to říkám, ale je to tak. Jamie chce jen majetek, aby si mohl užívat. Collin je ten, kdo všechno drží při životě a vede celý rodinný podnik. A řídí ho opravdu dobře.“ „A co Caroline?“ „Ach,“ mávne rukou stará dáma. „Ta je jako Jamie, ale je ještě mladá, tak doufám, že bude jako Collin, časem dospěje a pochopí, že život není jenom o zábavě. Collin jim měsíčně platí, aby si mohli žít na úrovni, ale pořád čeká, že si najdou zaměstnání. Jen tak si začnou vážit peněz, ale Jamie je příliš povrchní. Myslí si, že s majetkem, který naše rodina vlastní, by nemuseli dělat ještě ani jeho děti. Ach, asi vás tím unavuji, že? Je skoro deset a vy už jste určitě vyčerpaná.“ Znovu zazvoní na zvonek a v místnosti se okamžitě objeví mladá služka. „Trudy, doprovoďte paní Wainovou do Collinova pokoje a…“ „Ne…“
100
Ukázka elektronické knihy