Je to zvláštní. Já jsem Žofku nikdy ani neviděla, natož že bych si ji mohla pochovat. Teď chovám v náručí dítě, který je přibližně ve stejným věku, jako by byla ona, kdyby byla naživu. Jsou to hodně rozporuplný pocity. Ne že ne. Ale co je to zač? Mrzí mě to? Jsem naštvaná? Závidím? Samozřejmě že jsem smutná, že Žofka umřela. Že ještě pořád čas od času brečím, když si na ni vzpomenu. Ale se ségrou a Anežkou to nemá co dělat. I když vzájemně propojený, pořád jsou to dva naprosto odlišný příběhy. Dvou různejch matek. A i když mě mrzí, že moje dítě odešlo, rozhodně mě nemrzí, že ségra to svý má. Fandím jí a přeju jí to. Když si rezervuju oblíbenej titul v knihovně a zjistím, že jsem až pátá v pořadí, taky nebudu naštvaná na všechny čtenáře, který byli šťastnější než já. Ne. Nejdřív budu zběsile klít, že jsem v pořadníku tak daleko. Pak se na to vykašlu a počkám. Tohle bylo stejný. Jen v tom systému rezervací měli někde slušný výpadky. O moji krev byl takovej zájem naposledy na skautským táboře v podobě komárů a hovad. Odběrů mi dělaj tolik, že už se v tom přestávám orientovat. V rámci jedněch mi paní doktorka Lásková zjistí trombofilní mutaci. Zní to jako francouzská nadávka. Jako když kulantně řeknete něco hodně sprostýho. Skoro jsem to trefila. Jedná se o poruchu srážlivosti krve, díky který mám zvýšený riziko trombóz. Zkrátka hrozí, že se mi ucpe cévka, a to nejen
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502975
98
v mozku. V souvislosti s mým čím dál tím požehnanějším stavem je větší pravděpodobnost potratu. Případně může nastat ještě větší průser, ucpe-li se průchod přímo v placentě. Něco podobně povzbudivýho jsem přesně potřebovala slyšet. Co tam pro mě ještě máte pěknýho? „Měla byste si začít píchat injekce na ředění krve.“ Čím dál tím líp. Kam myslíte, že se ty injekce píchaj?! Do břicha. To už tady bylo. Touhle kratochvílí jsem trávila dost času, když mě propustili po báječně stráveným Silvestru. Teď si to ale vůbec nedokážu představit. Předtím jsem měla prázdný břicho. Pár modřin navíc bylo to poslední, co by mě trápilo. Teď mám uvnitř cennej obsah. Spíš bych si tu jehlu vrazila mezi oči než pod pupek. Určitě to maj ošéfovaný, ozkoušený na mnoha exemplářích přede mnou. Ale to mi celou proceduru rozhodně neulehčuje. Vůbec nejsem nadšená. Bohužel nemám jinou alternativu. Nakonec souhlasím. Každý ráno začínám děsivým rituálem. Vzít injekci a píchnout si ji přímo do břicha. „Pozor, tam dole!“ Je to nepříjemný. Bolest mi tolik nevadí. Ani to štípání, když mi do kůže proudí tekutina. To bych ještě přežila. Nejhorší je ten pocit, že píchám něco ostrýho kousek od svýho dítěte. Je to příšerný. Je mi z toho nanic. A nemůžu si na to vůbec zvyknout.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502975
Říká se, že chceš-li pobavit Boha, sděl mu svý plány. Se Šimonem náhodou narazíme na reportáž o předčasně narozenejch dětech. Koukáme na ni s vytřeštěnejma očima. Z těch miniaturních tvorečků osamoceně živořících v inkubátorech je nám pěkně ouzko. „To je mazec!!!“ říkáme si a trochu se rouháme, že je možná nakonec dobře, že to se Žofkou dopadlo tak, jak to dopadlo. TOHLE bychom teda rozhodně nezvládli. Kláro! Ta tvoje huba nevymáchaná! Příště buď prosím tě radši zticha. Neříkej, že něco nezvládneš. Radši na to ani nemysli! Nikdy nevíš, kdo tě uslyší. Osud tehdy poslouchal opravdu pečlivě. S hrníčkem nalepeným na naší zdi škodolibě dusil smích do dlaní. „Myslíš, že to nedáš, jo? Tak schválně. Ukaž. Já ti to totiž nevěřím!“ Je léto. Prázdniny. Idylka. Jedeme na tejden pod stan patlat se v hlíně a dělat keramiku. Takovej letní tábor pro dospělý. Vedle mísy a džbánu jsme si společnejma silama uplácali placentovou mísu. Nikdy nevíte, kdy se něco takovýho může hodit, že jo? Povedla se. Vzdáleně připomíná list. Jednotlivý pupečníkový cévy tvořej téměř dokonalý žilkování. Když ji vypálíme, někdo vtipně poznamená: „To je mísa na dítě, ne?“ S významně pozvedlým obočím si ťukáme na čelo. Lidi, proberte se. Každýmu musí bejt jasný, že sem se přece žádný dítě nemůže nikdy vejít. To by muselo bejt strašně miniaturní! Hmm. Hahahahaha.
Ukázka elektronické knihy
99