Muži vstoupili dovnitř. V pracovně doktora Dahla stál urostlý ošetřovatel. „Kde je pacient?“ ptá se udiveně doktor. „Byla tu sestra Prisca s pověřením od vás, aby odvedla Patera na pokoj,“ odpoví ošetřovatel směrem k řediteli Malstadtovi. „Nic takového jsem nenařídil, Olafe!“ udivil se Malstadt. Ošetřovatel sklopil zrak. „Co se to tady děje?!“ rozčílí se Dahl. „Měli bychom zjistit, jestli sestra Prisca opravdu Patera Blanceho na pokoj odvedla,“ navrhuje Halmborg s pohledem na svého kolegu. „Prisca Alhborg?“ diví se Kjelsson. „Kde ta se tu vzala?“ „Vy znáte Prisku Alhborg?“ udivil se Dahl. „Dotyčná byla v minulosti pacientkou doktora Hansena,“ vysvětluje kapitán. Pohledy se okamžitě soustředily na detektiva Kjelssona, jako by řekl něco zásadního. „Proč by dotyčná unášela Patera Blanceho?“ ptá se ředitel Malstadt. „Možná, ze stejného důvodu, proč ho zde držel doktor Mortensen a zkoušel na něm svůj experiment,“ podotkne Kjelsson. „A vy tomu věříte, detektive?“ ozve se doktor Dahl. „Rozhodně to vyšetřím,“ řekne Kjelsson a zkoumavým pohledem si prohlédne všechny v místnosti. Všiml si nervózních pohybů ošetřovatele. Mnul si prsty a jeho pohled byl těkavý. Něco věděl a obával se, abychom to na něm nepoznali.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502245
„Možná bychom se měli zeptat, tady ošetřovatele,“ kapitán se k němu otočí. „Já nic nevím,“ brání se. „Myslím si opak!“ vyhrkne Kjelsson a vykročí k němu. Ošetřovatel sebou škubl. „Já…já…“ „Povězte, co víte?!“ zaútočí na něho Kjelsson. „On řekl, abychom se na nic neptali a nechali tu mladou sestru s doktorem Mortensenem na pokoji,“ ukazuje ošetřovatel na doktora Dahla. „Doktore Dahle?!“ reaguje okamžitě ředitel Malstadt. Všichni se ohlédli k doktorovi Dahlovi. „Nevím, o čem to mluví,“ pokusí se lhát. „Já mu věřím,“ zastane se Kjelsson mladého ošetřovatele. „To byste nepochopili,“ odsekne a chce utéct pootevřenými dveřmi. V tu samou chvíli ho poručík Halmborg chytl za ruku. „Snad byste nám nechtěl utéct, doktore!“ „Nevím, co k tomu dodat,“ šeptne Malstadt. Evidentně se styděl za celou situaci. „Vyslechneme doktora u nás,“ navrhuje Halmborg a vyvedl ho z místnosti. „Jeďte hned! Já mezitím vyslechnu ošetřovatele Olafa,“ pronese Kjelsson. „Myslím, že nebude nutné, abychom ho odváželi na oddělení.“ „Nepůjdeme ke mně?“ nabízí se Malstadt. „Klidně můžeme zůstat tady, pane řediteli. Jestli to nevadí.“ „Ne, klidně se posaďte tady.“ Kjelsson přikývl a vyzval ošetřovatele, aby se posadil.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502245
„Jaké vaše celé jméno?“ začne Kjelsson se svým otázkami. „Olaf Karlsson.“ „Co vám řekl doktor Dahl, abyste udělal?“ „Abych zavolal Prisku Alhborg. Pak říct vám, že přišla s pověřením, že ho má odvést na pokoj.“ „Nezajímal jste se proč?“ „Ne, prostě udělám, co mi řeknou.“ Olaf Karlsson? Byla by opravdu velká náhoda, že by měl něco společného s Mortenem Karlssonem, který byl před několik dny nalezen mrtvý, pomyslel jsem si Kjelsson. Přesto se ho na to musel zeptat. „Znáte Mortena Karlssona?“ „Samozřejmě, že ho znám. Je to můj otec,“ odpoví ošetřovatel. „Něco mi tu uniká,“ sykne Malstadt. „Doktor Dahl, řekl, že když udělám všechno, co chce, otce pustí,“ vysvětluje Olaf. „Znal jste tu mladou sestru, co pomáhala doktoru Mortensenovi?“ „Vím, že se jmenovala Inke.“ „Jak dobře znáte doktora Dahla?“ otočí se Kjelsson s otázkou na doktora Malstadta. „Přišel na kliniku před dvěma roky. Měl výborné doporučení.“ „Odkud přišel?“ „ICAN.“ „Co to je?“ „Vládní výzkum.“ „Ovšem, vláda,“ přikývne Kjelsson. Koho jiného by v této době zajímali experimenty s lidskou myslí, pomyslel si
Ukázka elektronické knihy