Vznik Československa a provincie Deutschböhmen
pro pokračování byla příprava a koordinace činnosti při plánovaném obsazení provincie Deutschböhmen.62 Od důvěrníků z Liberecka, Jablonecka a Tanvaldska přicházely sále častěji informace o rozprodávání státního majetku a vyklízení vojenských skladů. Plné vlaky zásob různého materiálu odjížděly z Liberce jediným volným směrem pod stálou kontrolou Volskwehru, a to do Hrádku nad Nisou a dále do Německa. Velitel Ještědské fronty setník Fischer se po setkání s místními veliteli posádek rozhodl urychleně vypracovat plán na obsazení Liberecka a okolí a pokusit se stabilizovat neutěšené poměry mezi obyvateli.63 Společně s bezpečnostním referentem Okresního národního výboru Turnov Václavem Kulichem vypracovali 10. prosince podrobný plán akce k postupnému obsazení Deutschböhmen, přesněji řečeno jeho východní části.64 Snažili se ve svůj prospěch využít momentu překvapení a postupovat velice rychle ze čtyř směrů k Liberci. Tato strategie měla působit na představitele Deutschböhmen tak, že území provincie je obsazováno dohodovým vojskem. Okresní národní výbor Turnov jako složka československé vlády rovněž zplnomocnil svého místopředsedu Josefa Průšu k přebírání úřadů do služeb československého státu na území Deutschböhmen.65 Denní rozkaz 11. prosince 1918 pro branné síly Ještědské fronty a Pojizerského pluku stanovil postup na nové pozice za doposud střeženou jazykovou hranici.66 Velitelé se chtěli přesvědčit, jestli bude proti československému vojsku zakročeno silou, jak o tom stále hlasitěji mluvili zemský hejtman Lodgman von Auen a poslanec Seliger. Vojenská operace začala o páté hodině ranní, kdy se daly do pohybu posádky na východní části Ještědské fronty. Vojákům se podařilo během několika hodin obsadit Tanvald, Smržovku, Jablonec nad Nisou, Proseč, Dlouhý Most, Ještěd a Suchou. Postup vojska byl natolik rychlý, že se místní Volkswehr nezmohl na žádný odpor. Samotný Liberec se podařilo ze tří stran odříznout od železničního spojení s okolím. Zemská vláda Deutschböhmen pod tíhou těchto nepříjemných zpráv rezignovala na jakoukoliv koordinaci obranné činnosti a utekla jedinou možnou cestou do Saska.67 Až 13. prosince českolipská posádka obsadila Hrádek nad Nisou a začala kontrolovat železniční trať směrem do Žitavy.68 Vojáci odzbrojující Volkswehr zabavili přes 400 pušek a Ještědskou frontu se podařilo rozšířit na 65 kilometrů.69 I přes tento úspěch se velící důstojníci rozhodli nepokračovat až do Liberce. Podle posledních zpráv bylo v okolí nádraží rozmístěno okolo 1 450 mužů Volkswehru, kteří měli mít v zásobě pro případ nepřátelského přepadení připra-
62 SOkA Semily, Okresní národní výbor 1918 Turnov, kart. 1, i. č. 5. Předsednictvo okresního Národ-
ního výboru. VÚA – VHA, Ministerstvo národní obrany – prezidium 1918–1923, kart. 123, i. č. 2860, sign. 1527. 64 Tamtéž. 65 SOkA Semily, Okresní národní výbor 1918 Turnov, kart. 1, i. č. 1. Zápisy ze schůzí. 66 VÚA – VHA, Ministerstvo národní obrany – prezidium 1918–1923, kart. 123, i. č. 2860, sign. 1527. 67 Tamtéž. 68 KULICH, Václav J., cit. v pozn. 10, s. 67. 69 VÚA – VHA, Ministerstvo národní obrany – prezidium 1918–1923, kart. 123, i. č. 2860, sign. 1527. 63
96 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501828
Aktivity orgánů veřejné moci a politických elit Turnovska a Českodubska vůči provincii Deutschböhmen ( M. Petrus)
veno velké množství zbraní, které uložili přímo v Liberci nebo v blízkém okolí.70 V Turnově se uskutečnila další schůzka vojenských velitelů Ještědské fronty, aby mohli zhodnotit současné úspěchy a domluvit se na dalším postupu. Velmi pozitivně všichni kvitovali, že se podařilo zamezit dalšímu převozu jakéhokoliv materiálu do Saska. Společně vyhotovili plán na obsazení Liberce, který byl neprodleně odeslán na vrchní velitelství do Prahy, kde ho předložil ke schválení místopředseda Okresního národního výboru v Turnově Josef Průša. Po návratu zpět do Turnova oznámil Václavu Kulichovi a setníkovi Karlu Fischerovi, že dokázal pro tuto akci vyjednat pancéřový vlak i houfnice. A aby toho nebylo málo, navrch bylo Ještědské frontě přiděleno dalších 500 mužů z českolipské posádky.71 Slíbený pancéřový vlak dorazil dne 14. prosince do Turnova, kde se uskutečnila ještě poslední schůzka kvůli doladění podrobností a rozdělení kompetencí při obsazování Liberce mezi okresním národním výborem a velitelem Ještědské fronty.72 Vojenská akce byla zahájena v 11 hodin v noci dne 15. prosince 1918.73 Po několika ujetých kilometrech zůstala lokomotiva vinou špatného uhlí nehybně stát u vesnice Doubí. K řízení lokomotivy se postavil sám velitel Fischer, který přikládal lopatou uhlí do kotle. Jejich dílčí cíl byla stanice Dlouhý Most, kde vojáci vyložili houfnice, protože odtud mohl být Liberec za nepříznivě vyvíjejícího se stavu ostřelován. Po příjezdu vlaku na hlavní liberecké nádraží velitele Fischera informoval český úředník o situaci v Liberci. Postupné obsazování města probíhalo přesně podle plánu ze čtyř stran. Místní Volkswehr nekladl žádný ozbrojený odpor. Po úspěšném převzetí města do československých rukou byla záloha 500 vojáků ještě týž den vyslána k obsazení Frýdlantu.74 Václav Kulich přijel do Liberce až po jeho obsazení. Se všemi přidělenými úředníky převzal do správy Československé republiky všechny státní úřady. Převzetí šlo opravdu bez problémů až na liberecký magistrát, kde se jednání zkomplikovala kvůli horlivosti českých úředníků, kteří se ho snažili převzít za nevýhodných podmínek. Když se o tom Kulich dozvěděl, odebral se na radnici a zmařil veškerá dosavadní jednání. Společně s vojskem poté vyvěsil nad libereckou radnicí československou státní vlajku.75 Po úplném obsazení Deutschböhmen se sešel na své poslední schůzi Okresní národní výbor v Turnově a oficiálně se usnesl ukončit svou činnost. Pro vyřízení nedokončených záležitostí a vyrovnání veškerých účtů byla zřízena likvidační komise Okresního národního výboru Turnov.76 Orgány veřejné moci (i ty nahodile vzniklé) a politické elity Turnovska a Českodubska dokázaly, že jejich role v období vzniku a konsolidování Českoslo70 SOkA Semily, Okresní národní výbor 1918 Turnov, kart. 1, i. č. 17. Liberecko. 71
VÚA – VHA, Ministerstvo národní obrany – prezidium 1918–1923, kart. 123, i. č. 2860, sign. 1527.
72 SOkA Semily, Okresní národní výbor 1918 Turnov, kart. 1, i. č. 17. Liberecko. 73
VÚA – VHA, Ministerstvo národní obrany – prezidium 1918–1923, karton 123, i. č. 2860, sign. 1527. 74 KULICH, Václav J., cit. v pozn. 10, s. 73. 75 Tamtéž, s. 75. 76 SOkA Semily, Okresní národní výbor 1918 Turnov, kart. 1, i. č. 1. Zápisy ze schůzí.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501828
Vznik Československa a provincie Deutschböhmen
venské republiky byla zcela nezastupitelná. Občané svým nadšením a političtí představitelé Turnovska svou kompetentností významným dílem přispěli ke konečnému obsazení provincie Deutschböhmen.
98 Ukázka elektronické knihy