4. březen
Sv. Kazimír – Stela
Pátek
Iz 58,1-9a; Žl 51; Mt 9,14-15
Evangelium
Mt 9,14-15
K Ježíšovi přišli Janovi učedníci a ptali se: „Proč se my a farizeové postíme – ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim odpověděl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a potom se budou postit.“ Podnět k rozjímání
Evangelium nenabízí rychlou výmluvu pro neochotu postit se. Nyní se totiž nacházíme právě v tom čase, který Ježíš definuje slovy: „Přijdou však dny…“; je tedy doba postu. Z tohoto konstatování vyplývá víc než jen symbolické dělení liturgického roku. Čas půstu je časem zvláštní milosti. Církev s velkou vděčností opatruje duchovní pokladnici, z níž právě v době postní – skrze osobně prožívaný půst – plynou mnohá obdarování k očištění a posile jednotlivých věřících i celku lidu Božího. Každý postní sebezápor, almužna, skutek zbožnosti či lásky, je-li konán s vírou, Bůh „dotuje“ vkladem své milosti. K čemu je to důležité? Jedna z pravd víry zní: Milosti Boží je ke spáse nevyhnutelně zapotřebí!
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501323
5. březen
Sv. Teofil (Bohumil) – Kazimír
Sobota
Iz 58,9b-14; Žl 86; Lk 5,27-32
Evangelium
Lk 5,27-32
Ježíš uviděl jednoho celníka – jmenoval se Lévi – jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou!“ (Lévi) nechal všeho, vstal a šel za ním. Ve svém domě pak mu vystrojil velkou hostinu. Spolu s nimi bylo u stolu celé množství celníků a jiných lidí. Farizeové a jejich učitelé Zákona reptali a řekli jeho učedníkům: „Proč jíte a pijete s celníky a hříšníky?“ Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní! Nepřišel jsem povolat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky.“ Podnět k rozjímání
Minimálně v jednom případě se učitelé Zákona dopouštějí, sotva nevědomky, nepřípustné demagogie, když učedníkům vytýkají jejich spolčení s celníky a hříšníky. Lévi už přece není hříšník. Vydal se na cestu následování, je z něj apoštol. I dnes se najdou lidé, kteří rádi „přehlédnou“, že dřívější hříšník usiluje vykročit na cestu obrácení a kajícnosti, a namísto povzbuzení vyjadřují pohoršení. Z toho vyplývají dvě skutečnosti. Předně se nesmíme až tak ohlížet na mínění světa. Ten je ve vztahu k Ježíšovým učedníkům plný pokrytectví. Ale hlavně musíme bedlivě zpytovat svědomí. V jakém prostředí se vlastně cítíme lépe? Uprostřed domněle bezproblémových, formálně dokonalých věřících? Nemělo by nás to táhnout spíše k těm druhým, všelijak klopýtajícím – neměli bychom spíše jim nabízet svou lidskou blízkost, společenství, pomoc…?
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501323
6. březen
1. neděle postní Bl. Friedrich (Bedřich, Miroslav) Miroslav
Neděle
Dt 26,4-10; Žl 91; Řím 10,8-13; Lk 4,1-13
Evangelium
Lk 4,1-13
Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha Svatého. Duch ho vodil pouští čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. Ty dny nic nejedl, a když uplynuly, vyhladověl. Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kameni, ať se z něho stane chléb!“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen z chleba žije člověk.‘ “ Pak ho (ďábel) vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa a řekl mu: „Všechnu tuto moc a jejich slávu dám tobě, protože mně je odevzdána a dávám ji, komu chci. Jestliže se přede mnou skloníš, všechno to bude tvoje.“ Ježíš mu na to řekl: „Je psáno: ‚Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit!‘ “ Potom ho (ďábel) zavedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrchol chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů! Je přece psáno: ‚Svým andělům vydá o tobě příkaz, aby tě ochránili, a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.‘“ Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: ‚Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha!‘ “ Když ďábel dokončil všechna pokušení, opustil ho až do určeného času.
100 Ukázka elektronické knihy