Pokud je žák s postižením zraku integrován do běžné školy, je třeba zabezpečit jeho individuální potřeby, např. vhodnou strukturou prostředí (school space structure); vybavením optickými, mechanickými a elektronickými pomůckami (optical, mechanical and electronic aids); dostupností vizuálních, hmatových a akustických médií (visual, tactile and acustic media availability) či správným osvětlením (suitable lighting) v případě světloplachosti (photophobia) nebo zvýšené potřeby osvětlení (increased need of light). Slabozrakým osobám je třeba zpřístupnit text pomocí speciálních optických pomůcek, jako je např. lupa (magnifying glass). Při pohledu do dálky, např. na tabuli, se používají monokuláry (monoculars). Práci na počítači lze usnadnit použitím braillského terminálu (Braille terminal), který převádí textové informace z obrazovky do Braillova písma (Röderová, 2013, s. 157). Speciální školy pro zrakově postižené nabízejí žákům řadu didaktických, optických a kompenzačních pomůcek (compensation aids), ale i prostředí upravené pro pohyb osob se zrakovým postižením, ve kterém figuruje např. kontrastní barevnost (high colour contrast), popisky v Braillově písmu na dveřích (door signs in Braille) nebo prostor bez překážek pro pohyb s bílou holí (white cane). Žákům, rodičům i vyučujícím bývá k dispozici také speciálně pedagogické centrum (special pedagogical centre), popř. oftalmolog (ophthalmologist). Nevýhodou je, že žáci nemají ve škole žádný přímý kontakt s dětmi bez zrakového postižení a mimo výuku musí zůstávat na internátu (dormitory), často daleko od místa bydliště (ibid., s. 156). Proces vzdělávání osob se zrakovým postižením je obecně ovlivněn obtížným přístupem k informacím a vznikem tzv. informační bariéry (information barrier). Zde jsou důležitým facilitátorem speciální pomůcky, které lze mimo jiné dělit na optické a neoptické (optical and non-optical aids). Mezi běžné optické pomůcky patří brýle (glasses), kontaktní čočky (contact lenses), monofokální čočky (monofocal lenses), bifokální čočky (bifocal lenses), multifokální čočky (multifocal lenses), čočky vyráběné metodou free-form (free-form lenses) a prizmatické čočky (prism lenses). Dále existují speciální optické pomůcky pro slabozraké, které je možné rozdělit na speciální free-form brýlové čočky (free-form glass lenses), filtrové čočky (filter lenses), lupy (magnifying glasses), lupové systémy (magnifying glass systems), dalekohledy (binoculars), dalekohledové brýle (binocular glasses), turmony (turmon monoculars) a elektronické zvětšovací či přibližovací pomůcky (electronic magnifying and approach aids). Neoptické pomůcky jsou většinou určeny osobám se zbytky zraku (residual vision) a osobám nevidomým. Jedná se o speciální elektrická čtecí zařízení (electric readers), zápisníky pro nevidomé 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501102
(paper notebooks for the visually impaired), Braillovo písmo (Braille), Pichtův stroj (Picht Braille typewriter), odečítače obrazovky počítačů (screen readers), zvětšovací software (magnifying software), hmatový displej (touch display) a další (Vrubel, 2015, s. 79–81). Socializaci osob se zrakovým postižením komplikuje řada jejich odlišností. Patří mezi ně mimo jiné omezení či ztráta možnosti učení nápodobou (learning by imitation), nedostatek vizuálního kontaktu v komunikaci (lack of visual contact in communication), neschopnost vnímat neverbální komunikační signály (inability to perceive non-verbal communication signals) a omezená prostorová orientace (Hamadová, Květoňová a Nováková, 2007, s. 65). Pokud se takto postiženému mladému člověku nepodaří se se svými vrstevníky ztotožnit, vyhledává často jinou skupinu lidí, která by ho přijala, a začleňuje se proto do skupin osob se stejnými obtížemi, čemuž říkáme efekt similarity (similarity-attraction effect) (Röderová, 2013, s. 156). Významnou roli v procesu odstraňování bariér mezi zrakově postiženými jedinci a zbytkem populace proto hraje sociální inkluze (social inclusion) a vytváření pozitivních postojů k lidem s tímto postižením (Vrubel, Röderová a Jágerová, 2017, s. 78). TASK 30
SLOVOTVORBA. V následujícím cvičení jsou uvedeny tipy pro učitele, kteří pracují se zrakově postiženými žáky. Doplňte mezery v textu slovy, která vytvoříte ze slov v závorkách. WORD FORMATION. The following exercise presents some suggestions for teaching students with visual impairments. Complete the gaps with words made from the words in brackets.
24
36
1 ___________ all texts, notes and handouts to 18, , or even font size. (LARGE) 2 Use very clear verbal ___________ and ___________. (DESCRIBE, EXPLAIN) 3 Seat the student in the most ___________ position for him or her to be able to see the blackboard or the screen. (ADVANTAGE) 4 Ensure that the student establishes a network of friends within the class. Social interaction is often not easily achieved without ___________. (ASSIST) 5 Address blind students ___________ by name during lessons to engage them ___________ in the group-learning process. (FREQUENT, FULL)
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501102
6 Get all the advice you can get from ___________ personnel. (ADVISE) 7 Make sure that any specialized assistive ___________ is at hand and in good order. (EQUIP) 8 Encourage students with impaired vision to use their ___________ vision effectively. (RESIDUE) 9 Avoid overloading worksheets with too much information and heavy ___________ of print. (DENSE) 10 If the student has extremely limited vision, make sure that any changes to the physical ___________ of the room are explained and experienced by the student to avoid accidents. (ARRANGE)
(Adaptováno z Westwood, 2007, s. 43–44)
9.3 Sluchové postižení Hearing impairment Podle Vágnerové (2004) trpí vrozenou nebo v dětství získanou sluchovou vadou přibližně 0,15 % populace. Sluchové postižení lze klasifikovat dle místa vzniku na periferní nedoslýchavost či hluchotu (peripheral hearing impairement or deafness) nebo centrální nedoslýchavost či hluchotu (central hearing impairment or deafness). Dle doby, kdy k postižení sluchu došlo, mluvíme o vrozených a získaných sluchových vadách, které můžeme dále členit na prelingvální a postlingvální (prelingual and postlingual), tedy vyvinuté před či po naučení se řeči (Doležalová, 2013, s. 196). Podobně jako děti s poruchami zraku, také děti se sluchovým postižením mohou být vzdělávány na speciálních školách nebo integrovány do běžných škol. Nedoslýchaví žáci (students who are hard of hearing) jsou většinou schopni si osvojit mluvenou řeč, přičemž někteří si při komunikaci v mluveném jazyce vypomáhají např. daktylní abecedou (finger alphabet), odezíráním (lip reading), znakovanou češtinou (signed Czech), popř. znakovým jazykem (sign language). U neslyšících žáků přebírá dominantní roli zrakový analyzátor (visual analyser) a velmi často se stává preferovaným komunikačním systémem znakový jazyk. Mezi další systémy pro komunikaci s osobami se sluchovým postižením řadíme vizualizaci mluvené češtiny (spoken Czech language visualizaton), písemný záznam mluvené řeči (written transcript), Lormovu abecedu (Lorm alphabet), daktylografiku (fingerspelling), Braillovo písmo s využitím taktilní formy (tactile Braille), taktilní odezírání (tactile lip reading) a vibrační metodu Tadoma (Tadoma) (ibid., s. 208). 100
Ukázka elektronické knihy