14.
Společnost
S
arah nejprve zabrousila do koupelny a otevřela skříňku s léky. V ní našla plno tub a kelímků a celou jednu poličku zaplňovaly EpiPeny v originálním balení. Spořádaně vyskládané a připravené k použití. Menší ložnice byla prázdná, žádný přehoz, žádné povlečení, a působila dojmem, že jí Kirsty nepoužívala. Na druhé straně horního podlaží našli větší, hlavní ložnici. Mansardová střecha se svažovala strmě dolů a po celém stropě se táhly odhalené trámy. Vlevo stála rozměrná šatní skříň s dvoukřídlovými dveřmi, vedle toaletní stolek na nožkách v podobě zvířecích tlapek. Sarah si všimla, že na horní desce stolku leží otevřená nevelká krabice. Přistoupila blíž a zvedla ji. „Co tam máš?“ zeptal se Jack. Zavrtěla hlavou. „Tohle je taky plné EpiPenů. Kirsty rozhodně netrpěla nedostatkem léků, na které byla odkázaná.“ Sarah se zachvěla. V podkroví bylo o poznání chladněji než v přízemí. „Jacku, já nevím – ale tady je něco špatně. Cítím to úplně jasně.“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500494
Vraždy
v
Cherringhamu – Smrt
za úplňku
„Ano, já taky. Ale nic z toho, co jsme zatím našli, to nevysvětluje. Mám dojem, že nám něco klíčového pořád uniká. Že musíme ještě s někým mluvit nebo něco najít nebo…“ „Jenže od Kirstina úmrtí uběhlo několik týdnů. Třeba jsme se do toho pustili moc pozdě.“ Na to Jack nereagoval a Sarah se v duchu smiřovala s tím, že by skutečně mohlo uplynout už příliš času na to, aby objasnili, co se vlastně Kirsty přihodilo. „Myslím, že už jsme viděli všechno, co mělo význam. Takže možná…“ Jenomže právě ve chvíli, kdy se Jack odhodlal ukončit ilegální prohlídku stavení, zaslechla Sarah zarachocení a zaskřípání, jak někdo dole otevíral hlavní vchod. Instinktivně chňapla po Jackově paži, jako by u něho hledala oporu. „Jacku…“ Přiložil si prst na rty. Viděla, jak střelil pohledem ke dveřím do ložnice. Pak zaslechla z přízemí nějaké nesrozumitelné hlasy, nesrozumitelné mumlání, rozpoznala hlasy dvou mužů, kteří si povídali a pohybovali se po přízemí chalupy. Otočila se k Jackovi. Ten se rozhlížel kolem. Bylo nad slunce jasnější, že nemohou podstoupit takové riziko, aby se pokoušeli sejít dolů a uniknout bočním vchodem. Jack ji vzal za loket a ukázal na velkou šatní skříň. To jako fakt? pomyslela si. Schováme se ve skříni? Ale nepotřebovala žádné další pobízení, protože zaslechla zvuk kroků stoupajících po schodišti. Skrýš ve skříni nebyla zrovna kdovíjak skvělá myšlenka, jenže – naneštěstí – jim nic jiného nezbývalo. *
*
*
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500494
Vraždy
v
Cherringhamu – Smrt
za úplňku
Ve skříni visela spousta šatů, které zde zůstaly po Kirsty, takže když se s Jackem přimáčkli k zadní stěně, částečně se za nimi schovali. Ale jen do té chvíle, říkala si Sarah, než se někdo podívá na dno. Tam by mezi elegantními střevíčky, teniskami a holínkami uviděl v řadě i boty, v nichž vězí něčí nohy. To byla opravdu strašidelná představa a Sarah bušilo srdce jako kovadlina, jenže jí to současně připadalo neobyčejně vzrušující. Něco jí to připomínalo. Jako spousta podobných vzpomínek se to týkalo filmu, nějakého konkrétního filmu. Ale kterého? A pak jí svitlo. Viděla ho před pár lety, dívala se spolu s Danielem a Chloe, když ho dávali na kanálu BBC2. E. T. Konkrétně scéna, kdy děti schovaly malého mimozemšťana do skříně. Při té vzpomínce se skoro rozesmála. Takovéhle to je, když se dva lidé vloudí do cizího obydlí… „Tohle je hlavní ložnice. Hezky útulná, jak vidíte, a hned vedle je plně zařízená koupelna.“ „Je to trochu malé, Cecile.“ Sarah první hlas poznala. Byl to realitní agent Cecil Cauldwel. Předvádí nemovitost. „No, říkal jste, že to má být jen pro ně dva, vaši dceru a jejího partnera, ne?“ Druhý muž na to zabručel a jeho hlas jí také připadal povědomý, ale nedokázala ho hned zařadit. „Prozatím. Jenže mají všelijaké bláznivé plány. Chtěli by si zařídit vlastní firmu. A mít děti, zatraceně! Proboha, vždyť oni sami jsou teprve děti!“
100 Ukázka elektronické knihy