Nehýbe se mnou, že bych byla nějak emočně neuzavřená, protože nejsem taková ani maková. Člověk to musí brát tak, že tahle skupina je speciální a dává mi další dimenzi toho, odkud jsem. Nemám pocit, že bych nepatřila ani sem, ani tam. Zásadní pro mě je, že už vím, kdo jsem. A to, že si můžu vybrat, je klika jako hrom. Že jsme v dobrém slova smyslu výjimeční, vím až teď. Řekne ti to i spousta tmavých lidí, že cítí, že jsme ještě někde jinde, ale zároveň jsme jim blízcí.
98
Jaké máš teď s kubánským tátou vztahy a jak tě přijala jeho rodina? Řekla bych, že až nebezpečně hezky. Měla jsem na ně štěstí, protože takových rodin není hodně. Zaprvé jsou Afrokubánci, milují hudbu, dokonce i babička, která předloni zemřela, tančila do poslední vteřiny. Smějí se a dělají trošku rámus, ne všichni Kubánci jsou takoví. Jsou strašně hodní, někteří nemají nic, táta tedy pracuje, aby měl víc, ale jsou šťastní. Snaží se mě vtáhnout do toho, že tam patřím, což je krásný, ale někdy i náročný pocit. Navíc si tam o mně všichni myslí, že jsem Kubánka. Já tam necítím žádný stres, pochopitelně i proto, že tam nepracuju, ale lidé jsou tam strašně srdeční, a není to klišé. Samozřejmě, že nemůžeš všem všechno věřit, to ale tady taky ne. To, že můžu prožívat takovéto chvíle, považuju za jednu z nejšťastnějších okolností svého života. Navíc je to velmi krásná země a mělo by zaznít, že Kubánci by si už konečně zasloužili svobodu. A co na to tvoje česká rodina? Mají z toho radost. I máma, pro kterou to není jednoduché, protože se jí skrze mě vracejí staré příhody, což není příjemné. S českým tátou nám to vztah nejdřív zkomplikovalo, ale předloni na Vánoce jsme si o tom poprvé povídali, a nakonec nám ho to zase zachránilo. Přijal, že já to potřebuju zjistit, jinak se zblázníme všichni. Trochu jsem se na všechny zlobila, že mi to zatajovali. Určitě bych ho nepřestala mít ráda, ale zřejmě trošku
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500377
99
Zuzana Tvarůžková.
přispěl k tomu, že mám potřebu pořád někomu dokazovat, že jsem stejně dobrá jako ostatní. Nechtěla jsem ho přesvědčovat, že ho mám radši a že mu mám být vděčná, protože já jsem mu život nezkomplikovala. Za to, že se mu kvůli mně zkomplikoval třeba reputačně nebo lidsky, jsem
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500377
nemohla. Dlouho jsme se o tom, že jsem byla na Kubě, nebavili, a taky se s tím musel smířit, ale mně to, v jedné těžké chvíli, zachránilo elementární radost. To si nenechám vzít, ani kdyby z toho někdo měl být smutný. Není to tak, že máš najednou někoho radši, naopak. Je strašně těžké přijmout někoho dalšího do kategorie lidí, o které se potom bojíš.
100
Měla jsi pocit, že to máš kvůli své odlišnosti v životě těžší, nebo lehčí? Zpočátku jsem vůbec nevnímala, že to existuje. Potom jsem měla fázi, kdy jsem měla pocit, že je to spíš nevýhoda. Pak, někdy okolo gymplu, jsem byla vyrovnaná, a tím pádem jsem asi i cítila, že můžu být jiná, ale pořád jsem s tím neuměla pracovat. Navíc jako žena si na to musíš dávat pozor. Později, než jsem tátu našla, jsem měla zase takový útlum, a za poslední roky jsem asi dospěla k tomu, že jsem šťastná, že jsem mulatka. A jsem hrdá na to, jak jsme ten příběh odžili, že jsme to všichni zvládli se ctí a moji nejbližší se za mě nemusí stydět. Velmi intenzivní vnímání toho, že bych na sebe mohla být hrdá, přišlo taky skrze babičku, když jsem začala pracovat v televizi. Byla učitelka a chtěla mít vždycky všechno srovnané. Teď může být konečně pyšná, že se ta ostuda zacelila… Řada kolegů mi to možná nevěří, ale pro mě není tak zásadní být v televizi a být známá, protože kudy jsem už jako dítě prošla, pořád jsem koukala do země, jelikož všichni se vždycky otočili. A to je úplně stejné, jako když pracuješ v televizi. Jak vlastně tvoje novinářská kariéra začala? Omylem nebo spíš náhodou. Dobře, tak úplně omylem ne… Původně jsem chtěla studovat práva. Už ve dvanácti jsem chtěla být jako ta soudkyně ze seriálu Chobotnice. Původně jsem paralelně s gymplem chodila i do přípravky na konzervatoř a rozhodovala jsem se mezi hudbou a právy. Pak jsem se rozhodla, a to si dobře vzpomínám, že „dokážu společnosti, že jsem chytrá“. Sestra už studovala žurnalistiku a já jsem taky potřebovala
Ukázka elektronické knihy