Výstavba univerzitního centra byla zahájena v červnu 2008, stavbu kde sídlí rektorát univerzity a moderní knihovna, navrhla Eva Jiřičná,118 Na šesti fakultách UTB studuje přes 9000 posluchačů.119 Mezinárodní prostředí pomáhají vytvářet zahraniční studenti, jichž je na UTB 10 % a pocházejí z celého světa. Ve výzkumu má UTB významné výsledky zejména v oblasti polymerního inženýrství, aplikované informatiky nebo kreativních oborů. Špičková výzkumná pracoviště slouží zároveň jako ideální prostředí pro výuku studentů i pro spolupráci s firmami a institucemi. Univerzita Tomáše Bati je otevřenou a flexibilní vysokou školou, která rozvíjí na základě pětice stěžejních hodnot a vycházejí z Baťových idejí: 1. Podnikavosti, 2. otevřenosti, 3. užitečnosti, 4. tvořivosti 5. odpovědnosti.
Obrázek č. 17 budova Kongresového centra s rektorátem Univerzity Tomáše Bati
Eva JIŘIČNÁ narozená v roce 1939 ve Zlíně – světově proslulá česká architektka. Navrhla také Kongresové centrum ve Zlíně. 118
Poznámka autora Karla Nedbálka na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Fakultě aplikované informatiky, od roku 2012 učí a procvičuje hospodářské právo a občanský zákoník. 119
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS299121
Díky tomu patří k prvním vysokým školám v Česku, které získaly prestižní institucionální akreditace. Univerzita je pravidelně velmi dobře hodnocena v mezinárodním srovnání. Prestižní britská společnost Times Higher Education ji zařadila na pozici 301-350 v žebříčku Young University Rankings (2020). Podle žebříčku, který v roce 2020 zpracovala britská společnost QS World University Rankings, patří univerzitě 85. místo mezi univerzitami střední a východní Evropy a Střední Asie.120
120
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Základní informace, 2021.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS299121
5. Právní posouzení resumé Majetková podstata firmy Baťa a. s. byla znárodněna na základě dekretu č. 100 z 24. 10. 1945, o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Znárodnění bylo provedeno ex lege ke dni vyhlášení dekretu, tj. k 27. 10. 1945. Podle § 8 přísluší za znárodněný majetek náhrada. § 10 zmocnil ministra průmyslu, aby v dohodě s ministrem financí (na Slovensku s pověřenci pro průmysl a obchod a pro finance) rozhodl o náhradě a způsobu placení. Náhrada má být vyplacena vlastníkovi. Nárok na náhradu za znárodnění z hlediska československého vnitrostátního zákonodárství dodnes nedospěl, protože úprava tohoto nároku a způsob placení nebyly dosud provedeny. Pokud náhrada za znárodnění je poskytována na základě zvláštních mezinárodních dohod cizím státním příslušníkům, musí být podmínky nároku jednotlivých osob posuzovány rovněž podle principů československého práva. Vycházíme-li z předpokladu, že náhrada za znárodněný majetek firmy Baťa a. s. náleží jejím akcionářům – vlastníkům akcií, pak předpokladem pro určení, kterým konkrétním osobám náleží, je zjištění, kdo byl vlastníkem těchto akcií v den znárodnění, tj. 27. 10. 1945. Akcie firmy Baťa a. s. byly vytištěny, tedy vydány až 28. 6. 1940, tj. 9 let po založení společnosti. Do té doby se vlastně jednalo o nárok na akcie, které mají být vydány. Tato skutečnost však neměla žádný vliv na splatnost emisních poplatků a byla v souladu s platnými předpisy. Jediným skutečným upisovatelem akcií fy Baťa a. s. a v důsledku toho i jejich jediným vlastníkem akcií firmy byl Tomáš Baťa st. (1876) Toto výlučné vlastnictví Tomáše Bati st. trvalo navenek až do dne jeho smrti. Od tohoto dne, kdy byly nalezeny listiny uvedené, jako kupní smlouva a závěť, vyplynulo, že Tomáš Baťa st. (1876) prodal téměř veškerý svůj majetek, vč. všech akcií firmy Baťa a. s. svému polorodnému bratrovi, Janu A. Baťovi. Posouzení platnosti tohoto majetkového převodu je nejdůležitější otázkou. 100 Ukázka elektronické knihy