98 •
SIMONA AHRNSTEDTOVÁ
la Ana. Jinak se mohlo seběhnout něco hodně hloupého. Dessie zakroužila sklenicí a sledovala, jak se v ní přelévá bledá tekutina. Patricia mezitím pobíhala po místnosti. Skoro neustále byla v pohybu, měla ráda rychlost, spád a akci. Provozovala exkluzivní cestovní kancelář, která nabízela drahé lovecké zájezdy. Třeba na buvoly do jižní Afriky. Nebo do Namibie střílet antilopy. Žádný zájezd nešel pod padesát tisíc. Po zabíjení zvířat v cizích zemích byla zjevně ohromná poptávka. „Vzpomínáš si ze školy na kluka jménem Sam?“ zeptala se Dessie. Neměla by o něm mluvit, byl to klient, jenže potřebovala aspoň říct nahlas jeho jméno, aby se nezbláznila. A navíc je to společný známý z dětství, obhajovala sama sebe. Patricia vzala sklenku a dlouze, zamyšleně se napila. Pak sklenici postavila. „Asi ne,“ usoudila, prohlédla si nehty a vyndala ze skříňky lahvičku vrchního laku. Dessie si znovu lokla. Ještě nevečeřela a alkohol už začínal působit. „Fakt ne?“ Vzpomněla si, že vlastně Sama před rodiči a Patricií tajila. Bylo to tak nové, tak úžasné, že to chtěla mít jen sama pro sebe. Možná taky tušila, že by rodiče neskákali štěstím, že Sam pochází z jiné země. Navíc ze Středního východu, pomyslela si hořce. A Patricia byla v té době úplně marná, měla plnou hlavu sebe a svých problémů, pořád se s někým dramaticky hádala o blbostech. A tak si Dessie nechala Sama pro sebe jako nádherné a malinko zakázané tajemství. „Vzpomínáš na tu párty, když jsem slavila devatenáct? Byla jsi s tátou a mámou na chatě, ale utekla jsi a přijela tam.“ „Haha. To zní jako já. Ale já jsem utíkala na různý kalby furt. Ne jenom na tu tvoji.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS299116
VŠECHNO A TEBE
• 99
Patricia byla v pubertě jako utržená ze řetězu. Mnohem odvážnější než Dessie. Mnohem dobrodružnější. „Přijela tam policie,“ připomněla jí Dessie. „Tak to byla asi dobrá párty,“ prohodila Patricia a pofoukala si nehty. Dessie se na ni skepticky podívala. Je pravda, že Patricia byla mladší, dva roky můžou být v pubertě gigantická propast. Ale na druhou stranu z toho byl takový skandál, že by si to měla pamatovat. „Ty si to nepamatuješ? A nefoukej si na ten lak, budeš tam mít bublinky.“ Patricia místo toho začala mávat prsty. „Možná matně.“ Nikdy se nebavily se stejnými lidmi a pak se Patricia vdala. Její svatba stála majlant. Z Dessiina úhlu pohledu vypadali novomanželé jako stvoření jeden pro druhého, takže není divu, že ji pak překvapil jak rozvod samotný, tak to, jak ošklivě probíhal. Nakonec dostala Patricia tenhle obrovský byt na Strandvägen a během let ho průběžně zařizovala drahým značkovým nábytkem. Měla svou kadeřnici, švadlenu, uklízečku a rybáře. To je velmi důležité, pokud člověk bydlí na Östermalmu. Mít „na všechno lidi“. Tohle bylo mimo Dessiiny kruhy. Ona se bavila s kamarády z vojny a byla černou ovcí rodiny. V mládí byly role obou sester mírně řečeno opačné. Dessie byla ta spořádaná a předvídatelná, Patricia problémové dítě. „Vzpomínáš občas na školu? Na spolužáky a tak?“ Patricia dopila víno. „Ježíši, to vůbec. Byli strašně nudní. A co máš s tím, jak že se jmenuje? Sam?“ Bylo od ní hloupé, že zmínila Samovo jméno. Za to může on, pomyslela si Dessie temně. On ji nutil dělat hlouposti. Odteď už se bude chovat chytře. Neříkat nahlas Samovo jméno – tak. Nepředstavovat si, jak ho líbá – tak. Nechápala, jak mohla v Malmö vůbec jen pomyslet na to,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS299116
100 •
SIMONA AHRNSTEDTOVÁ
že ho políbí. Načež on vstal a vrátil se do postele s Anou. To mohlo dopadnout tak špatně! „Jak se mají máma s tátou?“ změnila Dessie téma. „Táta mi nedávno volal, stěžoval si,“ odpověděla Patricia. Znělo to poněkud podrážděně. „Zase srdce?“ Jejich táta měl srdeční potíže a pro Dessie byl neustálou příčinou špatného svědomí. Rozhodla se, že je musí jet navštívit, skoro si nepamatovala, kdy naposledy byla ve žlutém domku v Danderydu, kde prožila dětství a kde její rodiče dodnes bydlí. Měla spoustu práce a cestování, a do toho studium. „Asi jo. Mimochodem, máma se zajímala, jestli žiješ,“ pokračovala Patricia. Zahihňala se. „Týjo, to by byla sranda, kdyby se jednou takhle zeptala a tys byla mrtvá. Já jí to schválně příště řeknu.“ „Máš divnej smysl pro humor. Jen toho mám moc v práci.“ Patricia se ušklíbla. „Každej toho má moc v práci. Já jsem singl, mám firmu a dvě děti, a všechno stíhám.“ „To je fakt. Jsi lepší dcera než já. A navíc nikdy nespíš. Pověz mi něco o tom chlapovi. Je to pořád ten stejnej?“ zeptala se Dessie, aby zaplašila myšlenky na rodiče. Pravda byla, že ne vždycky měla na styky s rodiči sílu. Kdysi bývali poměrně šťastná rodina, ale teď už měli pramálo společného, nikdy se spolu nebavili o ničem důležitém. „Jo, pořád stejnej. Je to pravej muž, gentleman.“ „Jak dlouho se scházíte?“ „Dva a půl týdne. Ale je to dokonalý.“ Dessie odstrčila sklenici, už nechtěla pít. Patricia to s muži uměla lépe než ona. Přestože se z Dana, který Dessie připadal hodný, vyklubal tyran. Všechno sváděl na Patricii, nazýval ji psychopatkou, handrkoval se o peníze a odmítal si vzít dcery do péče. Ukázka elektronické knihy