5. Chaos vygeneruje diktátora. 6. Diktátor zavede pořádek – diktaturu. 7. Až po smrti diktátora lze uvažovat o zavedení idejí revoluce. Většinou se to ovšem nepodaří. Příklady: •
Velká francouzská revoluce – Napoleon
•
Velká říjnová revoluce v Rusku –Lenin, Stalin
•
Německý zmatek po první světové válce – Hitler
•
Revoluce na Kubě – Fidel Castro
I do jisté míry slabá, málo radikální revoluce v Československu 1989 vygenerovala vůdce s diktátorskými sklony – zhodnoťte si sami. Provedení přechodu na novou epochu nesmí být v žádném případě formou revoluce! Musí se tak stát postupně se vyvíjející evolucí za stávající legislativy! Hlavní úkoly k realizaci Hlavním úkolem je co nejplynulejší zavedení průmyslu 4.0. 1. Automatizace a robotizace: ➢ výzkum a vývoj, ➢ výroba automatů a robotů, ➢ aplikace automatů a robotů, ➢ vývoj software, ➢ podpora školství, ➢ legislativa odpovědnosti umělé inteligence, ➢ propagace. 2. Tvorba nových nevýrobních pracovních příležitostí: ➢ státní podpora, ➢ usměrnit školství, 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298937
➢ propagace, ➢ hlavní směry: kultura, sport, zábava, cestování, služby, zdraví, sociální služby, podpora práce pro radost, vzdělávání jako zábava a další. 3. Propagace kladných motivačních faktorů: ➢ faktor morálního ocenění, ➢ faktor seberealizace, ➢ faktor radosti z práce, ➢ faktor společenské odpovědnosti. 4. Ekonomika: ➢ sdílená ekonomika, ➢ využívání kryptoměny, např. bitcoin, ➢ nová tvorba cen, ➢ vytváření podmínek pro základní nepodmíněný příjem. 5. Společenské změny: ➢ genetické manipulace DNA se stanou normální možností, ➢ lidstvo pochopí fungování lidského mozku, ➢ nový pohled na spravedlnost, ➢ zvýší se ochrana životního prostředí, ➢ sjednotí se komunikační jazykové problémy, ➢ náboženství nebude nadřazeno ve společnosti, Tvorba „nových možných světů“ nebo jejich nových částí, nových stavů nebo nových systémů, tj. inovační aktivita, má vždy své omezené horizonty, hranice realizovatelných možností. Proto také
103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298937
důležitým cílem kognitivních aktivit není jen poznání těchto možností, ale také jejich horizontů, jejich hranic. 121 Čím dál víc se ukazuje, že náš pohled na spravedlnost, a tím i nové uspořádaní světa v nové epoše, se mohou až diametrálně odlišovat od velkých sebevědomých států. Každý stát je budovaný na jiných základech a pohledy na spravedlnost a demokracii se mohou diametrálně lišit. Tyto pohledy se mohou také lišit v průběhu let. Jako příklad uveďme hypotetický rozhovor Mojžíše s faraónem, kteří diskutovali o tom, co je spravedlivé: „Je tedy spravedlivé, aby člověk, který odvedl dobrou práci, měl co jíst, a ten, kdo se na něho jenom dívá a místo práce se oddává radovánkám, aby zemřel hlady?“ Výš, než spravedlnost je uznávaná moc. Spravedlnost existuje jedině tehdy, pokud je možné ji uplatnit. Spravedlnost je forma nátlaku. Čím větší je nespravedlnost, tím je zapotřebí větší moci. Nejvyšším strážcem spravedlnosti je faraón, protože má svrchovanou moc, kdyby byl nespravedlivý, Bůh by ho potrestal. Jediná spravedlnost pochází od bohů, protože oni jsou nejsilnější. Spravedlnost je zákon a zákon pochází od bohů.122 Podle Aristotela je spravedlnost nejdůležitější ctností, protože se vztahuje ke druhému, nazývá se také „dobro pro druhé.“ 123 Je to jeden ze základních pojmů pro dobré uspořádání lidských vztahů, je to regulativní idea pro uspořádání společnosti v oblastech různých vztahů a lze ji charakterizovat několika principy:
121
122 123
TONDL, L., Věda, technika a společnost: soudobé tendence a transformace vzájemných vazeb, 1994, str. 162. MESSADIE, G., Mojžíš, 2000, str. 31. ARISTOTELES., Etika Nikomachova, 1996, str.122–132.
104 Ukázka elektronické knihy