MÍSTA HLEDÁNÍ TEMPLÁŘSKÉHO POKLADU
„Templáři… Do Čech přišli kolem r. 1232, kdy na Hradecko, nedá se více zjistiti. Vítek z Hradce jim vykázal újezdy: lodhýřovský, deštenský, mnichovský a snad i doběšovský či černovický, tedy území v délce několika mil. Lodhýřovský si označili pěknými mezníky… V Hradci brzo si zřídili nákladný dům, kde se říkalo v Jerusalemě „v templu“ a postavili opodál za rybníkem nemocnici pro – malomocné, které přivtělili pro dodávání potřeb dvůr špitálský neboli sedliště ve Věcemilech nedaleko Deštné… Snad stál v místech pozdějšího domu Křižovníků č. 39.III., druhý Temple byl u hřbitova; domek malomocných v místech hospodářské školy…). Mám za to, že templáři postavili kostel sv. Jana Křtitele, v němž jejich kněží konali první duchovní správu hradeckou. Když ji ztratili, dostali v náhradu právo patronátní ve Stodůlkách u Prahy (roku 1291 29./12.).“
EVROPA
97
Teplý dále k templářům (ovšem opět bez konkrétních odkazů) poznamenává: „O faru a kostel se Němci (rozuměj němečtí rytíři) smluvili s templáři.“ Kostel sv. Jana Křtitele upoutává mimořádnou pozornost dodnes. Kdo jej nechal vystavět, je stále zahaleno tajemstvím, neexistuje o tom žádný dochovaný zápis. Někteří se domnívají, že ho vystavěli němečtí rytíři, kteří z pověření pánů z Hradce kolonizovali okolí. Stavebník ale musel disponovat nebývalými zdroji, což by zase ukazovalo spíše na templáře. Archeologický průzkum prokázal, že už ve 3. čtvrtině 13. století byl kostel založen jako trojlodní, tedy ve své době velkolepá stavba. O kostel (spolu s farou) se podle Teplého měli dělit němečtí rytíři s templáři. Za povšimnutí zde mj. stojí záhadná fresková výzdoba ze 14. století, která nemá ve světě obdobu. Na vnitřní straně okenních výklenků a v triumfálním oblouku se
Záhadná fresková výzdoba v kostele sv. Jana Křtitele
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298484
98
EVROPA
Žena mezi apoštoly v kostele sv. Jana Křtitele – jediné středověké zobrazení na světě
Záhadný erb s kolem na jednom z kostelních pilířů
MÍSTA HLEDÁNÍ TEMPLÁŘSKÉHO POKLADU
nacházejí řady obdélníkových polí, které připomínají jakousi kombinaci karet a domina (šifra?). Obrazce tvoří linie, pruhy, trojúhelníky aj. Každá „karta“ je ale jiná a má i svůj specifický barevný odstín. Přímo se nabízí vysvětlení, že se jedná o šifru s poselstvím zasvěcenému. Zatímco zdálky působí jako ornament, zblízka lze v obdélnících rozeznat až zrůdné kombinace lidských a zvířecích těl. Tak např. jakýsi „skřet“ – hlavonožec s tělem bez trupu a s dlouhýma ušima, ale i např. i „žertovný“ obrázek člověka v pozici batolete – s prsty jedné ruky v puse, druhá ruka kamsi ukazuje, na hlavě má jakousi čelenku aj. Účel nástěnných maleb není známý. Výjevy mohou poukazovat na zlo a varovat před nebezpečím kacířství (valdenští na Jindřichohradecku), ale kdo ví. Dalším velkým otazníkem jsou i postavy dvanácti apoštolů. Všichni drží v ruce knihu, jedenáct ji má sepnutou sponou, ale hlavně – jeden z apoštolů je žena (sv. Máří Magdaléna?)! Je to jediné středověké zobrazení ženy mezi apoštoly na světě! – A navíc, pouze její kniha není uzamčena sponou. Nelze přehlédnout ani záhadný erb na jednom z kostelních pilířů. Erb nelze nikomu přiřadit. Jeho součástí je i vozové kolo, které má ovšem proti heraldickým pravidlům devět ramen místo osmi. Má snad znázorňovat devět zakládajících templářských rytířů? Těžko říct. Nějaké zašifrované poselství zde určitě je. Tak například podle českého záhadologa Arnošta Vašíčka šifrované
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298484
MÍSTA HLEDÁNÍ TEMPLÁŘSKÉHO POKLADU
fresky sdělují, že ve zdejším chrámu je skrýš. Podle něho je tu ukryto největší tajemství templářů – Bafomet a snad i Svatý grál… S Jindřichovým Hradcem se pojí i dvě zajímavé místní pověsti (ze kterých použil některé stěžejní motivy např. i český spisovatel Josef Šimánek ve svém románu „Bílá paní“ z roku 1937), a to „Záchrana Svatého grálu“ a „Archiv
EVROPA
99
Šindelářská věž v 19. stol. (pozůstatky hradu Chvojno a sídlo templářů?)
templářů“ (viz kap. Pověsti).
Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem, město položené na horním toku řeky Labe, se nachází v okrese Trutnov na severovýchodě Čech. Vznik samotného města (původně Dvůr nad Labem) se předpokládá ve 2. polovině 13. století. Zbytky hradeb se zachovaly zejména u děkanského kostela sv. Jana Křtitele, ale i jinde, součástí opevnění je i mohutná Šindelářská věž, která by mohla být pozůstatkem hradu Chvojno. První historicky dochovaná zmínka o městě je z roku 1270. Město bylo od založení knížecím, později královským. Mnozí regionální historici (Puš, Víták, Wolf, Langfelner aj.) však na základě věrohodných historických svědectví (bohužel z pramenů dnes již neexistujících) situují do místa předpokládaného hradu zároveň i sídlo řádu templářů. Místní rodák, děkan Jan Puš, nejspíše v rukopisu „Dějeprava král. věn. Města Dvora Králové“ z počátku 19. století, údajně uváděl, že templáři převezli po
svém zrušení z Francie do Dvora Králové a ukryli zde třetinu hlavního templářského pokladu. Uvedený rukopis byl přechováván v městském archivu a uváděl k domnělým templářským místům více podrobností a pověstí. Původní rukopis se však nedochoval, neboť už v 19. století byl zřejmě v chatrném stavu, a proto byl přepsán královédvorským radním a obrozeneckým spisovatelem J. V. Pelikánem. Ačkoli místní historik A. K. Víták ve spise „Dějiny královského věnného města Dvora Králové nad Labem“ (1867) uvádí, že Pelikán uvedený rukopis nejenom přepsal, ale dokonce i s mnohými poznámkami vydal, v současné době je (včetně údajného vydání tiskem) ztracen.
Ukázka elektronické knihy