tolik nahrávacího času, kolik bylo třeba. „Slits přicházely s tolika věcmi, že šlo spíš o to vyřadit, co se nehodí,“ říká Bovell. „Překypovaly hudebními nápady a já měl za úkol to probrat a říct: ,Tohle dáme sem.‘ Bylo to jako obrovská skládačka, kterou máte vysypanou v klíně.“ Písně na Cut často znějí jako polyrytmické čepy a vyčnívající mechanické části, sestavené dohromady, aby vytvořily mírně rozhrkaný, ale okouzlující mechanismus. Roztěkaný kytarový doprovod Albertineové pobíhá mezi neklidnými basovými linkami Pollittové a Budgieho odtikávajícími bicími. Podle Bovella Albertinová „nebyla žádnej Jimi Hendrix v sukních … Občas zahrála krátký jednoduchý sólo, ale jinak byla tím, jak skvěle doprovázela, spíš ženskou obdobou Stevea Croppera z Booker T. & the M.G.’s. Vždycky dobře věděla, že nechce hrát na kytaru jako chlap, naopak se snažila vytvořit si svůj vlastní styl.“ Zřejmě nejkrásnějším prvkem zvuku Slits je zvláštní geometrie vzájemně do sebe narážejících a překrývajících se vokálů, kdy se hlasy Albertineové a Pollittové proplétají kolem Ariina pronikavého, lehce nerudného trylkování. Úvodní skladba ,Instant Hit‘ je popěvek, složený z náhodných harmonií, podle Ari „takový jako ,Frère Jacques‘“. Albertineové text v něm vypráví o nezdravě hubeném chlapci, který „se nemá zrovna rád / protože se rozhodl, že zničí své vlastní já“. Je to kousavý portrét, který pasuje jak na Sida Viciouse, tak Keithe Levenea, její feťácké spoluhráče z Flowers of Romance. Frenetickou parodii na machistické postoje ,So Tough‘ vystřídá pohřební ska ,Spend, Spend, Spend‘, jehož plíživá basa a nervózní perkuse dokonale doplňují textovou črtu shopaholičky, marně se snažící „ukojit ten prázdný pocit“ impulzivními nákupy. ,Shoplifting‘ převrací ,Spend, Spend, Spend‘ naruby: žena propadlá konzumerismu se drobnými krádežemi mění ve feministickou rebelku. Horečné punk reggae přeřadí na adrenalinový rychloběh, když při činu chycená Ari křičí: „Vem dráhu!“ Píseň vyvrcholí drásavým výkřikem, v němž se spojí hrůza s radostí a úlevou z úspěšného útěku před ostrahou supermarketu, zakvílení, které se zbortí do chichotavého zajíknutí: „Načůrala jsem si do kalhotek.“ Z rychlých písní na Cut je cítit radost: ze ,Shoplifting‘; z ,Love und Romance‘, parodie na milostný vztah, zatmívající mozek, a ze singlové ,Typical Girls‘, výpadu proti ženám, které na rozdíl od Slits „netvoří a nebouří se“ a následkem četby časopisů pro ženy mají hlavy popletené obavami ze „skvrn, tuku, nepřirozených pachů“. Z celé desky se vám ale nejvíc zaryje pod kůži svazek pomalejších, malomyslných skladeb: ,FM‘, ,Ping Pong Affair‘ a ,Newtown‘, jejíž název inspirovala městská centra, vznikající po druhé světové válce. Všechna tato města se zrodila jako utopické vize architektů a urbanistů, ale rychle degradovala do bezvýrazných šachovnic sociálního rozkladu a beznaděje. Píseň naznačuje znepokojivou paralelu mezi konformními občany, závislými na kulturních sedativech „televisium“ či „fotbalium“, a bohémskými souputníky Slits, kteří si otupují smysly nelegálními narkotiky. Nervózní kytarové škrábance
98
KMENOVÝ REVIVAL
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297653
Albertineové imitují pocit bolestivého mravenčení, vyvolaného absťákem. ,Ping Pong Affair‘ se inspirovala ztrátou partnera – Ari odměřuje prázdné večery po rozchodu, vyplněné masturbací („Stará známá věc, jasně, vždyť já vím / dělaj to všichni“) a cigaretami. Pomalé písně na albu Cut se silným vlivem dubu a stísněnou atmosférou, sdělují pocity jedinců se zpřetrhanými společenskými vazbami, kteří svou bolest tiší iluzemi pop kultury, osob citově závislých a celebrit bezcílně bloudících v oparu levných snů. Pod povrchem toho všeho byla cítit touha po jednodušším, přirozeném životě. Slavná fotografie skupiny na obalu Cut jako blátem pomazaných amazonek v sobě spojovala slabost pro spodinu se vzdorem válečnic a běžného návštěvníka obchodů s deskami praštila do oka. Slits, jen v bederních rouškách a s válečným pomalováním, hrdě pózují s obnaženými ňadry, a vyzývavě hledí do objektivu fotoaparátu. Za nimi je vidět venkovní zeď malebného stavení, po níž se plazí ostružiní a růže, jakoby chtěly dodat důraz vzkazu „nejsme žádné něžné květinky a tohle není koketní pohled“. Tím stavením byla Ridge Farm, studio, v němž Bovell produkoval Cut. Ari k tomu říká: „Když jsme album natáčely, venkov nás dostal natolik, že jsme se válely v hlíně. Tak jsme se rozhodly na sebe naplácat bláto a ukázat, že ženy můžou být sexy, aniž by se oblékly předepsaným způsobem. Přirozeně sexy, a nahý, aniž by to byla pornografie.“ Obal Cut rezonuje s fotografií bahenních lidí z Papuy-Nové Guineje na přední straně Y. Stejně jako Slits i Pop Group toužili po ztracené úplnosti, která v jejich představách existovala před oslabujícím působením civilizace. Ve skladbě ,She Is Beyond Good and Evil‘ Mark Stewart naříkavě sděluje, že „západní hodnoty pro ni nic neznamenají“. Během turné Animal Instincts pouštěli Pop Group před svým nástupem na pódium pásek s nahrávkou afrických bubnů a své fanoušky vyzvali prostřednictvím rozhovoru v Melody Makeru, aby si přinesli bubny a píšťaly a udělali z koncertů domorodé obřady. Gareth Sager v jednom článku v NME tvrdil, že západní kultury, které jsou „založené na městech“, jsou nemocné, protože jsou na rozdíl od afrických kmenů, kde genová exprese jednoduše neexistuje, odříznuté od „přirozených cyklů“. Navrhl zrušit konvenční vzdělávací systém a za ušetřené peníze pomáhat lidem zbavovat se zažitých vzorců chování. Nepřítelem mohl být i samotný jazyk: skladba ,Words Disobey Me‘ navrhovala odstranění vrstev naučených pravidel a obnovení čisté, bezelstné řeči srdce. „Řekněte beze slov / první slova dítěte … slova nepotřebujeme / odhoďte je,“ zapřísahal Stewart. Slits sdílely naivní idealizaci vznešené divokosti a přirozeného instinktu Pop Group, kultu nevinnosti a intuice, v němž se občas objevil antiintelektuální tón. Podle Ari Up si byly obě skupiny „tak blízké, že jsme byli jako jeden kmen“. Bruce Smith převzal od Budgieho místo bubeníka Slits a během společného evropského turné odehrál oba sety. Došlo dokonce na kmenovou endogamii: Sager se dal dohromady s Albertineovou, Sean Oliver (poslední z několika basáků Pop Group) měl dítě s Pollittovou, Bruce Smith chodil s Ariinou kamarádkou KMENOVÝ REVIVAL
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297653
Slits projevují na obalu alba Cut svou přirozenost, 1979. Zleva: Ari Up, Viv Albertineová, Tessa Pollittová.
Neneh Cherry, kterou si později vzal a která se časem připojila ke Slits jako pódiová tanečnice a doprovodná zpěvačka. Úplné sloučení do jednoho kmene bylo formálně posvěceno, když skupiny v roce 1980 založily svůj vlastní nezávislý label Y v čele s manažerem Pop Group Dickem O’Dellem. Slits se rozešly s Islandem, a když se Pop Group ke své hrůze dozvěděli o spojení mateřské společnosti WEA s konglomerátem Kinney, který se podílel na obchodu se zbraněmi, zpřetrhali pouta s Radarem. Uprostřed těchto rozporných emocí se vynořil singl ,We Are All Prostitutes‘, první po odchodu od Radaru. Hudebně je to nejsilnější nahrávka Pop Group. Text však opustil imagistické blouznění alba Y ve prospěch teatrálních výpadů proti „nejbarbarštějšímu náboženství“ – konzumerismu. „Naše děti proti nám povstanou,“ varoval Stewart. Zdálo se, že Pop Group se mění – z básníků-bojovníků plných života na puritánské kazatele zkázy. V rozhovorech z té doby
100
KMENOVÝ REVIVAL
Ukázka elektronické knihy