ANNIE WESTOVÁ
Zvedl ruku a prstem ji pohladil po čele. „Není čeho se bát, Stephanie. Slibuju.“ Nebála se, ale nebylo třeba odpovídat, protože Damen ji už vedl k posteli. „Chci, aby se ti to líbilo. Musíš mi říct, co je ti příjemné, a co ne.“ „To já nevím.“ Stephanie ztěžka polkla. Damen potřásl hlavou. „Brzy to budeš vědět. Slib mi, že kdykoli se nebudeš cítit dobře, povíš mi to a já přestanu. Kdykoli. Ano?“ Přikývla, ale na moment ji přepadl strach, že od ní bude očekávat něco zvláštního. Myslela na všechno, co kdy slyšela o sexuálních praktikách – „Neboj se, koritsi mou. Jediné, co se po tobě chce, je, aby sis to užívala.“ A to byl začátek toho, nač později vzpomínala jako na rozkošné mučení. Damen se věnoval každému kousku jejího těla a vyvolával stále divočejší odezvu stále jemnějšími doteky. Bylo to jako kouzlo. Možná, že to bylo tím, jak se na ni Damen celou dobu díval, když spolu dělali ty kouzelné věci, nebo tím, jak ji držel za boky, jako by mu patřila, a jak se pak stali jedním tělem. Slyšela Damenův hlas, ale nebyl to jeho hlas – bylo to zasténání, výraz triumfu i úžasu, a pak vykřikl její jméno. V tu chvíli svět kolem vybuchl v plamenech a ty ji pohltily ve žhavém objetí, které bylo Damenovým objetím. Svíral ji pevně a na tváři cítila jeho dech, když je oba zachvátila extáze.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297384
DEVÁTÁ KAPITOLA Damen se díval, jak Stephanie spí. Bylo už pozdě k ránu, když znavení a uspokojení konečně klesli do peřin. O čtyři hodiny později byl Damen ještě vzhůru. V hlavě mu pádily myšlenky. Nemohl spát, jen ležel a díval se na ženu, která mu tak důvěřivě spočívala v náručí. Obvykle se s ženami po sexu neobjímal. Ani jim nenabízel, aby zůstaly do rána. Rozhodně ne od té záležitosti s Ingrid. Čekal, že se při té vzpomínce otřese odporem, ale kupodivu tentokrát se nic nestalo. Nejspíš proto, že teď v náručí svíral Steph, teplou a vláčnou na dotek. V noci měl intenzivní dojem, že dosáhl jakéhosi bodu zlomu, a teď se snažil přijít na rozumné vysvětlení svých pocitů. Protože Stephanie byla panna? Protože po ní tak dlouho toužil a musel na ni čekat mnohem déle, než byl zvyklý? Protože ačkoli platil za její společnost, dala jasně najevo, že mu své tělo nabízí jako dar, který nemá co dělat s jejich obchodním ujednáním nebo představením, které hrají pro ostatní? Protože její nevinnost a přímočarost tvořily neodolatelnou kombinaci, s jakou se nikdy v životě nesetkal? Protože si ji pustil k tělu, nejspíš. Vysvětlil jí popravdě důvod celé té maškarády i svoje vztahy
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297384
ANNIE WESTOVÁ
s Manosem a Clio – zrovna on, který žádné ženě nikdy nic vysvětlovat nehodlal. Cítil, že ten poslední důvod je asi nejblíže pravdě. Díval se, jak nad Egejským mořem vychází slunce a obloha se postupně mění z růžové a oranžové v zářivě modrou. Nemyslel přitom na práci, kterou musí později udělat, až se vrátí na jachtu, ani na jednání s Manosem. Myslel jenom na to, kdy zase bude mít Stephanii. Přemýšlel, jestli bude z prvního milování rozbolavělá, jestli by jí neměl po zbytek dne dát pokoj, a co by asi měl dělat, kdyby si od něj chtěla odpočinout. A taky jestli by se jí líbilo milovat se zezadu a jak by se tvářila na nápad strávit celý den v posteli. Promnul si rukou obličej ve snaze zaplašit příliv erotických představ, které se mu vyrojily v hlavě. Kdykoli si představil následující dny nebo týdny, myšlenky mu hned sklouzly k vidině nahé Stephanie – pod ním, nad ním, před ním. Jak ho hladí. Měla by chuť pomilovat ho pusou? Stephanie si ze spánku povzdechla a rozkošnicky se protáhla. Sjela nohama po jeho stehnech a rty se přitom dotýkala jeho hrudníku. Damen bez dechu čekal, až se probudí. Místo toho se k němu zavrtala blíž – jako by byl její osobní polštář. Na kůži ho hladil její pravidelný dech. Díval se na jednu její něžně růžovou bradavku, jak se drobně chvěje s každým nádechem, a říkal si, že byla snad stvořena k tomu, aby ho mučila. Po chvíli opatrně vyklouzl z postele a podložil jí hlavu a paži polštářem. Bál se ji probudit – protože až bude Stephanie vzhůru, bude mu klást otázky. Otázky, na které nemá chuť odpovídat. Bude se ptát, jak se jejich vztah změní, když jsou teď milenci. Damen zamířil k šatně a skřípal přitom zuby. Odpověď byla prostá. Nic se měnit nebude. Nic faktického. 100 Ukázka elektronické knihy