JULES BENNETTOVÁ
Upřímně řečeno ani nechtěl nic pojmenovávat, protože by to mohlo naznačovat něco nebezpečně blízkého vztahu. Ale tělesnost dokázal pochopit a ovládat. Tuhle emoci a reakci dobře znal. Natáhl paži, uchopil ji v pase a přitáhl si ji k sobě. „To je nádhera,“ řekl a naklonil se k ní. „Ta večeře, atmosféra, sexy šaty. Tohle všechno jsi kvůli mně dělat nemusela.“ Usmála se a zavěsila se mu kolem krku. „Možná jsem to udělala pro nás. Možná jsem s tebou ráda a chtěla jsem dobře vypadat, i když nikam nejdeme.“ Ano, nikam nejdou. Rozhodně nechtěl nikam chodit, protože nevěděl, jak dlouho se dokáže ovládat. Nejdůležitější teď pro něho bylo svléknout ji z těch šatů. Bylo to dokonce důležitější než ty dokumenty v jídelně. „Nikam nechodit je ten nejlepší nápad, jaký jsem dnes slyšel.“ Lehce ji políbil na rty a stále ji držel v pase. „Vzala sis ty šaty, abys mě doháněla k šílenství?“ Zaklonila hlavu a v očích jí vesele hrálo. „A funguje to?“ „Máš štěstí, že jsem to vydržel tak dlouho, aniž bych ty šaty z tebe strhal.“ Haley vzala jeho tvář do dlaní a políbila ho na rty. „Napřed večeře. Potom můžeme vybírat moučník.“ Vymanila se z jeho sevření a ukázala na židli, kterou mu odsunula od stolu. „Posaď se a jez, než ti to vystydne.“ Neochotně se posadil. „Jestli tohle má být nějaká předehra, tak vyhráváš.“ Sáhla po ubrousku a rozprostřela si ho na klíně. „Já nikdy neprohrávám,“ prohlásila a změřila si ho pohledem. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297376
DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ POMSTA
Jako kdyby potřeboval další důvod, aby mu připadala ještě neodolatelnější. Ale musí se soustředit. Ty dokumenty a její roztomilost okořeněná důkladnou dávkou sex-appealu ho vyváděly z rovnováhy. Ale o těch dokumentech s ní rozhodně nechtěl mluvit. Nejspíš si vzala práci domů, a to ho rozhodně nijak nepřekvapovalo. Haley vzala do ruky vidličku a napíchla si sousto hovězího. „Tak, teď mi pověz, jak ses naučil dělat tak nádherné zákusky.“ „Ach, nejenom nádherně vypadají, ale také naprosto skvěle chutnají.“ „Vidím, že skromnosti máš na rozdávání.“ Chase si vzal sousto zřejmě domácích nudlí. „Skromnost nemá v mém životě místo. Sebedůvěra a schopnost riskovat mě dostaly všude tam, kam jsem potřeboval.“ „Žádné řeči o práci, prosím,“ požádala ho. „Sama jsem si musela vzít domů pár dokumentů, které musím projít, a chci mít aspoň jeden večer, kdy nemusím vůbec nic dělat.“ Chase odložil vidličku a natáhl se k ní přes malý, kulatý stolek. „Jsem rád, že si uděláš trochu času pro sebe.“ „S tebou.“ Chase povytáhl obočí. „Je tady ještě někdo jiný?“ „No samozřejmě,“ odpověděla se smíchem. „Sešla jsem se se všemi uchazeči o místo výkonného ředitele. Prostě abych věděla, s kým bych asi nejlíp vycházela.“ Nedokázal se ubránit úsměvu. Líbilo se mu, když ho dokázala rázně usadit. „Koledoval jsem si o to,“ opáčil. „Kdy naposledy jsi s někým chodila?“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297376
JULES BENNETTOVÁ
„My spolu chodíme?“ Tohle ho netrápilo. Zato ho trápila skutečnost, že tohle všechno je jenom dočasné. Tohle skočí, i kdyby měl čas investovat do skutečného vztahu. „Spím jenom s tebou a už jsme si spolu vyšli,“ odpověděl. „Jak tomu chceš říkat?“ Haley stiskla rty a sáhla po sklence. Zakroužila s vínem, opřela se a nespouštěla z něho oči. „Nevím,“ odpověděla po chvilce. „Jsem s tebou ráda, ráda s tebou spím a zrovna teď nechci spát s nikým jiným.“ Zrovna teď. Znamenalo to, že si také myslí, že tohle je jenom dočasné? Protože jediným důvodem, proč se víc nesnažil, bylo vědomí, že mu nikdy neodpustí, když zjistí, že šel proti její milované společnosti. Tak proč si tedy také ona myslí, že se to už dál nebude vyvíjet? A proč se sakra cítí dotčený? „Takže zpátky k zákusku,“ pokračovala. „Řekneš mi, jak ses to naučil, a máš ještě nějaká skrytá tajemství, o která by ses se mnou chtěl podělit?“ Skrytá tajemství? Nebyla na ně připravená, ale věděl, že jednou stejně vyplavou na povrch. Za stávající situace se jenom musel postarat o to, že ho nebude nenávidět a pochopí jeho pohnutky, až bude všechno řečeno a dokonáno.
100 Ukázka elektronické knihy