32. ÚTĚK, TOUHA A JEDNOTA (Rituální caffè latte) Eva: „Já bych si chtěla udělat rituál na to, že už dlouhé roky vždy někoho potkám, trvá to velice krátce a z nějakého důvodu to zase skončí. Buď se rozejdeme, nebo jsou ti partneři zadaní, nebo nechtějí, nebo prostě jsou nějak nevhodní. K tomu musím říci, že v sobě mám takový zvláštní protipól; primárně totiž nemám se samotou problém. Tak třeba jezdím na týdny do hor, dělám hodně věcí sama, potřebuji hodně nezávislosti, ale zároveň bych chtěla poznat toho pravého muže a konečně si užít hluboký a trvalý vztah.“ Jan: „A co bylo v tvé původní rodině – tedy s tátou a mámou a jinými předky?“ Eva: „Táta je Čech a maminka Němka. Jsou spolu a alespoň mně se zdá, že se milují. Všichni říkají, že jsem hodně po mamce, ale já zjišťuji, že jsem taky dost podobná tátovi.“ Jan: „A dědečci a babičky?“ Eva: „No, moje babička z máminy strany byla vystěhovaná, nebo tedy odsunutá z dnešního Polska. A děda a babička z tátovy strany měli docela zajímavý osud – babička strašně toužila po partnerovi, hlavně protože už měla věk na vdávání a její předchozí vztah byl bolestivý a nevyšel. A když poznala dědečka, zamilovala se do něj a chtěla vybudovat rodinu. Ale ten můj děda se vůbec nechtěl ženit, nebyl to rodinný typ a nakonec od své ženy, tedy od té mé babičky, odešel a táta ho už pak nikdy neviděl. Já ho pak tajně vyhledala a zjistila jsem, že je tátovi strašně podobný a že je to takový ten vlk samotář v naší rodině. Že má rád ‚svůj klid‘. Takže mám pocit, že tyhle dva póly se 79
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297200
Zen v umění konstelací ve mně vaří. Ten jeden je ten vlk samotář a ten druhý ta žena, která chce svého muže a touží po stabilním manželství.“ Jan: „Dobře, tak do té konstelace postavíme tebe a tvého mladšího bráchu, tátu a mámu a pak i babičku a dědečka z tátovy strany a babičku z máminy strany, tu odsunutou.“ To Eva dělá a staví konstelaci, kterou máme zachycenou na prvním obrázku. Máma a Táta se vzájemně nespouštějí z očí a tak trochu se tváří, jako kdyby pro ně okolní svět neexistoval. Děda-Vlk by se chtěl vzdálit ještě dál. Babička z tátovy strany se dívá za ním a cítí se osaměle. Bratr je, jak říká: „V pohodě, jen si připadám být na Marsu. Ale to mi vůbec nevadí.“ Německá Babička (M) z máminy strany nic necítí, ale hlavně nechce vidět dceru (Matku). A Klientka se na to dívá a „ničemu nerozumí“. Po jisté době, kdy se v konstelaci nic moc neděje, tam přidáváme Německo a Česko. Rázem se konstelace změní. Především se od sebe odtrhnou Máma a Táta a zacouvají k příslušné domovině. I Babička (M) se postaví do blízkosti Německa a objeví se jí slzy v očích. Nyní se už může dívat na svou dceru. Dědeček-Vlk se otočí a prohlásí, že i on se může podívat na Babičku (T) a na celý svět. A zástupce za bráchu Evy (Bratr) se vydá ke Klientce a obejme ji. Celá nová situace je znázorněna na druhém obrázku. 80
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297200
32. Útěk, touha a jednota Nyní staví Jan Evu do konstelace, protože závěrečný rituál musí provést ona sama. Nechává ji říci následující rituální věty: „Milý táto, milá mámo, milí mí předci z německé strany a milí mí předci ze strany české. Ve mně jste spojeni. Ale to spojení není lehké. Je to spojení dvou stran, dvou různých pohledů a mnoha různých osudů. A tak vás prosím, požehnejte mi. Prosím svou babičku z máminy strany – jež měla těžký osud člověka, který odešel ze své domoviny a nemohl se navrátit, prosím požehnej mi. Prosím svého dědu z tátovy strany, který byl, tak jako já, svou duší osamělý vlk, vehnaný do sítě manželství, požehnej mi. Prosím i svou babičku z otcovy strany, která, tak jako já, celý život toužila po manželovi, jehož neměla, požehnej mi. Prosím svoji mámu, jež přišla do vlasti mého otce, aby zde mluvila cizím jazykem, ale zato žila v lásce, požehnej mi. A prosím i mého tátu, kterému se tak podobám, o požehnání. A svého bratra nejlépe obejmu.“ Jan (po chvíli): „Děkuji, to byl ten rituál. A nyní všichni až na Evu vystupte z rolí.“ Komentář mistra Chetan Kus-Hala: Někdy to vypadá, že si dva lidé padnou do náruče a vezmou se a založí rodinu a mají děti a vše je krásné a zcela, jak má být. Ale co když se našli z velké části jen proto, aby se nemuseli otočit tam, odkud utekli? Co když na útěku do sebe oba vrazili, a protože utíkali rychle, byl ten náraz tak silný, že je to slepilo a už se nikdy 81
Ukázka elektronické knihy