Kapitola 12
Asi čtvrt hodiny poté, přijela sanitka a bílé vozidlo. Z něho vystoupil muž v hnědé kožené bundě a sympatická dlouhovlasá blondýnka. Byl to policejní inspektor Larsen a jeho kolegyně seržantka Vickersenová. Dalo se čekat, že se nás budou ptát, co se tam stalo. Ještě před jejich příjezdem jsem Elisu a Bjorna požádal, aby trvali na tom, že se tam objevil neznámý muž. Nic víc. Elisa mě poslechla, ale Bjorn se bál a řekl, co doopravdy viděl. Inspektor Larsen mu moc nevěřil, proto se nás ptal znovu, jestli jsme někoho takového viděli. „Já nic neviděl,“ řekl Alex. „Viděla jsem ho na chodbě. Vylekala jsem se a utekla ven. Pak se ozval výbuch,“ vypověděla Elisa. „A ty?“ podíval se na mě inspektor. „My jsme byli s Alexem nahoře, když nastal ten výbuch, chtěli jsme se podívat, co se stalo, ale když se ozval druhý výbuch, dostali jsme strach a utekli ven.“ „Co jste tam dělali?“ zeptala se seržantka Vickersenová. „Jsou přece prázdniny,“ vstoupil do toho znovu inspektor. „Připravovali jsme třídu pro první ročníky,“ odvětil jsem. „Může vám to někdo dosvědčit?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS296003
„Děláte si legraci?“ „Směji se snad?“ „Inspektore, byli jsme tu o svém vlastním volnu, a když najdete profesora Jerse, potvrdí vám to.“ Krátce na to jsme zahlédli nosítka, na kterých ležel profesor Jers. Toho využil inspektor a zeptal se zdravotníků, jak je na tom. „Je v bezvědomí,“ odvětil doktor, který šel vedle nosítek. Policista se otočil k nám. „Nevypadá to s vámi moc dobře,“ pronesl. „S námi?!“ rozpažil jsem ruce. „Nic jsme neudělali.“ „A ten výbuch?“ „My to neudělali!“ trval jsem na svém. „Ovšem byl to ten chlap s velkou pusou a zuby ostrými jako nože,“ rozesmál se. Myslím, že Bjorn pochopil, že mu to inspektor stejně neuvěřil. Zrovna přiběhl správce školní budovy pan Holstered. „Co se stalo?“ ptal se a zamířil rovnou k nám. „Hořelo v učebně fyziky,“ odvětil inspektor a chtěl se představit, ale pan Holstered mávl rukou. „Vím, kdo jste,“ odsekl školník. Bylo hned jasné, že ho nemá rád. „A chcete mi říct, že oni to udělali?!“ zeptal se Holstered policisty. „Zatím to není potvrzené, ale jeden z nich viděl cizího muže v budově. Ostatní to nepotvrdili a profesor Jers byl odvezen do nemocnice.“ „Co se tam sakra stalo?!“ vyprskl školník směrem ke mně. „Něco bouchlo v učebně fyziky,“ odvětil jsem.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS296003
„Jak jste se tam dostali?“ „My?“ podivil jsem se. „Byli jsme v přízemí ve třídě prvního ročníku, kterou jsme připravovali pro nové žáky.“ „Sakra!“ zaklel a vyrazil se podívat dovnitř. Velitel hasičů ho však dovnitř nepustil. „Až moji muži řeknou, že je to bezpečné!“ „Jasný,“ kývl a vrátil se k nám. „Inspektore, můžeme jít domů?“ podíval jsem se na muže v kožené bundě. „Kdybyste něco ještě potřeboval, víte, kdo jsme a kam chodíme do školy.“ Larsen se podíval na svou kolegyni. „Co myslíš?“ „Máme jejich iniciály a víme, kde je najít,“ řekla a mávla rukou do strany. „Dobře, běžte domů,“ pronesl a vyrazil za velitelem hasičů. Už se o nás nezajímal. Přikývl jsem a vyvedl spolužáky ven. Protáhli jsme se kolem čumilů, kteří se tu ukázali hned, jak přijeli hasiči. Kdo by nechtěl vědět, co se stalo, že? Lidská zvědavost je nekonečná. *** V parku jsme se zastavili. Postavil jsem se před své spolužáky a spustil na Bjorna. „Nechápu, proč jsi mě neposlechl.“ „Chci, aby ho policajti chytli,“ odvětil. „Sám jsi viděl, že ti ten inspektor stejně nevěřil.“
Ukázka elektronické knihy