HERNÁN CORTÉS — DOPISY
jsem pobýval dvacet dnů, léčil se z utržených ran, které se mi velmi zhoršily cestou a špatným ošetřením, zvláště ty na hlavě, a stejně tak jsem dohlížel na kurýrování svých raněných druhů. Někteří zemřeli buď na zranění, nebo minulé útrapy, jiní zůstali jednorucí a chromí, neboť utrpěli tuze zlé rány a k jejich léčení bylo pramálo útěšných chladivých prostředků. I já jsem přišel o dva prsty levé ruky. Vzhledem k tomu, že z mé družiny mnozí zahynuli a zbývající byli vyhublí a zranění a zděšení z přetrpěných nebezpečí a útrap a obávali se těch budoucích, jež byly vpravdě blízké, byl jsem mnohokrát žádán, abych se vypravil do osady Veracruzu, tam abychom se opevnili dříve, než se zdejší spřátelení domorodci, vidouce nás zničené a pramálo silné, spojí s nepřáteli a obsadí průsmyky, jimiž musíme projít, a udeří zvlášť na nás a zvlášť na Veracruzské, zatímco budeme-li všichni pohromadě a s loďmi po ruce, budeme silnější, a kdyby nás napadli, lépe se ubráníme, než získáme z ostrovů pomoc. Já však vida, že ukázat domorodcům, zvláště našim přátelům, malé odhodlání by bylo dalším důvodem, aby nás opustili a postavili se proti nám, a pamětliv toho, že odvážným vždy štěstí přeje a že jsme křesťané, a přesvědčen o nesmírné dobrotě a milosrdenství Božím, které by nedopustilo, abychom byli docela zničeni a ztracena tak veliká a pěkná zem, která již byla nebo téměř byla pro Vaše Veličenstvo získána, a neuskutečněn zůstal ten velký úkol pokračovat ve válce, v jejímž důsledku by země byla znovu pacifikována jako předtím, rozhodl jsem se, že za žádnou cenu nesestoupím průsmyky k moři, naopak bez ohledu na všechny útrapy a nebezpečí, s nimiž bychom se mohli střetnout, řekl jsem jim, že tuto zemi neopustím, neboť by to podle mého náhledu znamenalo nejen hanbu pro mne osobně a nebezpečí pro všechny, ale i tuze velkou zradu Vašeho Veličenstva. A že jsem odhodlán obrátit se proti nepříteli na všech možných stranách a napadnout jej všemi dostupnými prostředky. Poté, co jsem v této provincii pobyl dvacet dnů, jsem se vydal, ačkoli jsem neměl příliš zhojena svá zranění a moji druhové byli dosud hrubě vyhublí, do jiné [provincie] zvané Tepeaca, sdružené a spřátelené s Culújskými, našimi nepřáteli, odkud přišly zvěsti, že zabili deset či dvanáct Španělů, kteří se ubírali po cestě vedoucí tudy z Veracruzu do velkého hlavního města. Řečená provincie Tepeaca hraničí a sousedí s Tascaltecalem a Churultecalem, je to totiž náramně velký kraj. Jen jsme vstoupili na území té provincie, postavilo se proti nám v boji množství tamních domorodců a bojovali a hájili přístup, co jim síly stačily, vyhledávajíce silná a nebezpečná stanoviště.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295795
DRUHÝ DOPIS — RELACE
Nechci vypočítávat všechny podrobnosti toho, co se nám v této válce přihodilo, bylo by to rozvleklé vyprávění, proto povím jen tolik, že poté, co jsme jim jménem Vašeho Veličenstva předložili požadavky ke smíru, které oni nechtěli vyplnit, jsme s nimi vedli válku a oni proti nám mnohokrát bojovali. A s Boží pomocí a královským štěstím Vaší Výsosti jsme je pokaždé porazili a mnohé jsme pobili, aniž mi v celé té válce zabili nebo zranili jediného Španěla. A přestože, jak jsem říkal, je tato provincie velmi rozlehlá, zpacifikoval jsem po dvacetidenním úsilí mnoho měst a osad jí podřízených. Jejich panstvo a hodnostáři se nabídli, že se stanou poddanými Vašeho Veličenstva. Kromě toho jsem odevšad vyhnal mnoho Culújských, kteří do té provincie přišli, aby podpořili zdejší domorodce ve válce proti nám, a dokonce jim bránili, aby nebyli ani po dobrém, ani po zlém našimi přáteli. Takže jsem se dosud měl čím zabývat v této válce, která ještě není u konce, neboť stále zbývá pacifikovat některá města a osady, jež budou s pomocí Boží brzy podřízeny královské moci Vašeho Veličenstva, jako ty ostatní. V jisté části té provincie, právě tam, co zabili oněch deset Španělů, protože tamní domorodci byli vždy tuze bojovní a vzpurní a byli přemoženi silou zbraní, jsem vzal něco otroků, z nichž byli důstojníkům Vašeho Veličenstva přiděleni rekruti. Kromě toho, že zabili řečené Španěly a vzbouřili se proti službě Vaší Výsosti, totiž všichni pojídají lidské maso, což je o nich všeobecně známo, proto Vašemu Veličenstvu neposílám o tom důkazy. Také mne k tomu, abych vzal ty otroky, vedlo přání nějak zastrašit Culújské a rovněž to, že je těch lidí tolik, že kdybych jim nevyměřil velký a krutý trest, vůbec nikdy by se nevrátili na správnou cestu. V této válce jsme se těšili pomoci domorodců z provincií Tascaltecal a Churultecal a Guasucingo, kde vpravdě potvrdili přátelství k nám, a máme dobré mínění, že budou vždy věrnými poddanými Vaší Výsosti. Zatímco jsem v provincii Tepeaca vedl válku, obdržel jsem dopisy z Veracruzu, v nichž mi dávali vědět, že tam do přístavu připluly dvě lodi Franciska de Garaye, celé poničené; podle všeho je znovu vypravil s větší posádkou k oné velké řece, o níž jsem Vaší Výsosti vyprávěl, a tamní domorodci je přivítali bojem a zabili jim sedmnáct či osmnáct mužů a mnohé další zranili. Dál jim zabili sedm koní, a zbývající Španělé doplavali zpět k lodím a ve velkém spěchu uprchli. A že kapitán a všichni ostatní přijeli dočista ztraceni a zraněni a zástupce, jehož jsem byl v osadě zanechal, je velice dobře přijal a dal ošetřit. A aby se mohli lépe zotavit, poslal část těch Španělů do země jednoho spřáteleného indiánského velmože,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295795
HERNÁN CORTÉS — DOPISY
ležící nedaleko, kde o ně bude dobře postaráno. To vše nás tížilo stejně jako naše minulé trápení. A možná by takovou porážku neutrpěli, kdyby se na mne tehdy obrátili, jak jsem již Vaší Výsosti vyprávěl, neboť jsem byl velmi dobře zpraven o všech záležitostech těch krajů a mohl jsem jim dát rady, jak se vyhnout tomu, co je potkalo, tím spíše, že pán té řeky a země jménem Pánuco se stal poddaným Vašeho Veličenstva, na stvrzení čehož mi do města Temixtitánu dal svými posly dopravit nějaké věci, jak jsem již řekl. Odepsal jsem do onoho města, bude-li si kapitán dotyčného Franciska de Garaye a jeho lidé přát odejet, aby jim byli příznivě nakloněni a nápomocni při vypravení mužstva i plavidel. Když jsme obnovili pořádek ve všech částech této provincie Tepeaca, byl zde nastolen klid a byly podrobeny královské moci Vaší Výsosti, uvažovali jsme nejednou já i důstojníci Vašeho Veličenstva o řádu, který by měl být zaveden v zájmu bezpečnosti této provincie. I viděl jsem, že poté, co se zdejší domorodci stali poddanými Vaší Výsosti, vzbouřili se a pobili Španěly a že žijí na cestě a při stezce, kudy prochází zboží ze všech přímořských přístavů do vnitrozemí, a usoudil jsem, že bude-li řečená provincie ponechána sama sobě jako dříve, domorodci ze země a panství Culúa ležícího nedaleko odtud by ji znovu povzbuzovali a podněcovali k další vzpouře a rebelii, z čehož by vzešly mnohé škody a překážky při zavádění pořádku v těchto krajích a zájmů Vaší Výsosti vůbec a ustal by i onen obchodní ruch, hlavně z toho důvodu, že cesta od mořského pobřeží je schůdná jen dvěma tuze strmými a těsnými průsmyky, ležícími na hranici řečené provincie, a tamní domorodci by je bez velké námahy ubránili. Proto a z dalších důvodů a velmi závažných příčin jsem usoudil, že abychom tomu všemu zabránili, je třeba v oné provincii Tepeaca zřídit v její nejvhodnější části město, které by pro své osadníky splňovalo všechny potřebné požadavky. I přistoupil jsem k činu a pojmenoval jsem toto město z moci Vašeho Veličenstva Segura de la Frontera a jmenoval jsem rychtáře a radní – regidory – a další úředníky, jak je zvykem. A pro větší bezpečnost obyvatel toho města se na místo, které jsem označil, začal přivážet materiál na zbudování pevnosti, protože se zde nachází vhodný [materiál]. Postupovat se bude, co nejrychleji to půjde. Právě když jsem psal tuto zprávu, přišli za mnou poslové od vládce jednoho města ležícího pět mil od této provincie, při průsmyku, kterým se prochází do provincie Mexico, jménem Guacachula, kteří
Ukázka elektronické knihy