Aaronovitch 10 - zlom.qxd
24.7.2021
18:56
Stránka 97
7
Uz zádná mýdlová opera Je divné pozorovat vyšetřování z opačné strany modro-bílé pásky. Johnson mě požádal, abych věc monitoroval, a bylo to, jako bych sledoval televizní seriál, na němž se podíleli ostřílení poradci. Uvědomil jsem si, že souhlasným přikyvováním kvituju způsob, jak všichni účastníci nastoupili na místo činu, pěkně jednou přístupovou cestou, s nasazenými maskami a brýlemi. Divákům televizních dramat se tím ztěžuje jejich identifikace, ale v reálném životě je takový přístup nezbytný pro eliminaci křížové kontaminace. Bylo to také divadlo. Podezřelý byl ze scény odveden s pouty na rukou, měli jsme tu očité svědky a útok na záběrech bezpečnostních kamer. Policisté nemuseli odvádět mravenčí forenzní práci a jako jediné počáteční důkazy, jichž bylo zapotřebí k zadržení podezřelého, figurovaly nůž a pistole – a ty už byly uložené v sáčcích a opatřené štítkem. Všechny myši dostaly povolení k odchodu domů, podezřelý byl odvezen a Skinner a zraněná bodyguardka se stáhli do jedné ze zasedacích místností. Ale až poté, co jí byla zdvořile, ale nekompromisně odňata balistická vesta – a podle všeho také střela. Všiml jsem si, že to se jí nelíbilo, ale byla natolik rozumná, že důkazy nezadržovala. Měl jsem podezření, že celá tahle scénka s mlčenlivým svědkem byla ze strany policie zamýšlena jako záminka vyvinout na firmu tlak s vidinou možnosti dobře se v ní porozhlédnout. V jedné forenzní kombinéze chodila vysoká žena, kterou mohla být Silverová, ale pod maskou a brýlemi jsem ji bezpečně identifikovat nedokázal. „Znáš někoho z téhle party?“ zeptal se mě Johnson, když se ke mně o něco později připojil. – 97 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295790
Aaronovitch 10 - zlom.qxd
24.7.2021
18:56
Stránka 98
B E N A A RO N OV I T C H
„Pár z nich ano,“ přisvědčil jsem. „Tohle je třeba inspektorka Stephanopoulosová.“ I v anonymní kombinéze byla zřetelně vidět její typicky postavená ramena nebo mírné kulhání, jež si odnesla z jednoho střelného zranění. „Ta Stephanopoulosová?“ zeptal se Johnson významně. „O té už jsem slyšel.“ „Pokud je to ona, znamená to, že vrchním vyšetřovatelem je inspektor Seawoll,“ dodal jsem na vysvětlenou. „O něm jsem slyšel taky,“ řekl Johnson. „Kdo byl ten podezřelý?“ zeptal jsem se zase já. „Znáte ho?“ „Jmenoval se William Lloyd. Ve složce má uvedenou pozici softwarový inženýr. Myslím, že víc než jednou jsem se s ním nesetkal.“ To bylo nezvyklé. Johnson si uchoval policejní zvyk poznat každého od vidění – už jen pro případ, že by bylo dotyčného potřeba později zatýkat. „Jak to?“ „Dělal nahoře v Bambulovi,“ odpověděl. „Díval jsem se na jeho osobní profil. Je z Harborne.“ „To je kde?“ „V Birminghamu. Studoval v Cambridgi, kde vydržel rok, a pak šel pracovat pro různé herní společnosti. Od všech získal dobré reference. Čistý trestní rejstřík, žádná bezpečnostní varování.“ Vzpomněl jsem si, jak se rozbrečel, když jsem ho zadržel. Při útoku ho prostupovala zuřivost a napětí, ale jen co s ním skončil, všechno to odplynulo. „Podíval ses na ty zbraně?“ zeptal se Johnson. „Mně nedovolili, abych se k nim vůbec přiblížil.“ „Byl to nůž a nějaká improvizovaná střelná zbraň,“ odpověděl jsem. „Obojí vypadalo, jako by to bylo z plastu.“ „Nemáš tušení, odkud mohly být?“ „Nemáte tady v prostorách firmy 3D tiskárny?“ Johnson svraštil čelo. „Pokud vím, tak ne.“ „A v Bambulovi?“ Na to Johnson nic neřekl. Vyloučení z Bambuly ho muselo šíleně štvát. Policejní práce souvisí s vlastnictvím – od policistů se očekává, že si určitý problém přivlastní, a budou tak odpovědní za výsledky. A je jedno, jestli jde o zatopení Covent Garden, pokus o vraždu na Old Street nebo – 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295790
Aaronovitch 10 - zlom.qxd
24.7.2021
18:56
FA LE Š N Á
Stránka 99
H O D N OT A
zajišťování bezpečnosti na ústředí technologického start-upu. Mít odpovědnost, aniž vám případ zcela patří, je typ věci, která mezi řadovými policisty vytváří nespokojenost. I když uznávám, že uzavření poloviny kantýn v Londýně stojí pravděpodobně ještě výš. „Řekli ti, co od tebe chtějí?“ zeptal se Johnson. „Když se tam přestali motat, řekli, že by byli rádi, kdybych přijel do Belgravie podat výpověď.“ „Jasná věc,“ odpověděl Johnson. „O panu Skinnerovi je známo, že když dojde na právní záležitosti, bude ti krýt záda.“ Vyslýchala mě mladá somálská seržantka v drahém zelenozlatém hidžábu a krásném, na míru šitém tmavomodrém kostýmu, který, jak jsem s jistotou věděl, si přičarovala od nějakého pokoutního krejčího v Hongkongu. Věděl jsem to proto, že se jmenovala Sahra Guleedová a už přes tři roky jsme byli kolegové. Velice rád bych se jí zeptal, jak dopadla návštěva u příbuzných jejího snoubence, ale Terrence Skinner bohužel nehodlal dopustit, aby některý z jeho zaměstnanců mluvil s policií v nepřítomnosti drahého právníka. Takže důvěrné rodinné informace musely počkat. Sahra se svědomitě snažila, aby její vystoupení působilo přesvědčivě, ale moje role byla poměrně jasně vymezená – pohotový zachránce. Neděkujte mi, paní, vždyť jsem jen dělal svoji práci. Hotoví jsme byli za necelou hodinu a nakonec mi Sahra potřásla rukou a bez špetky ironie poděkovala za spolupráci. Cestou ven jsem se pak ještě schválně poflakoval na chodbě, aby se drahý právník mohl dostat mimo doslech. „Začínám v tom mít chaos,“ pronesla Sahra potichu. „Slyšela jsem, že tě vrátili do funkce, pak odjedu na dovolenou, a když se vrátím, doslechnu se, žes od policie odešel.“ „To byla součást mojí taktiky,“ odpověděl jsem. „Abych mohl požádat o místo u SCC.“ „Takže seš tajný agent?“ „Ano.“ „Jako přímo sám za sebe?“ „Šetří ti to čas s biflováním podkladů. Nightingale určitě všechny svolá na schůzku, jen co bude aspoň trochu moct.“ Se všemi podrobnostmi Skinnerova případu seznámili Sahřiny nadřízené, vrchního inspektora Seawolla a inspektorku Stephanopoulosovou, – 99 –
Ukázka elektronické knihy