DEVÁTÁ KAPITOLA Stone tam stál a hleděl na ni. Slunce laskalo její tělo a způsobovalo, že šaty, který si přes sebe hodila, byly téměř průsvitné. V hlavě mu tepalo a v jeho poloviční erekci také. Každá buňka v jeho těle na něj křičela, aby si ji vzal. Aby ji uchopil do náručí, položil ji na měkký vyhřátý písek a prozkoumal každý centimetr jejího vnadného těla. Růžové rty měla pootevřené a oči trošku zamlžené. Její tichá slova jím prochvívala jako přiznání, které bylo o mnoho let opožděné. Další tragédie v jeho životě. Stone stiskl zuby a přiměl se uvolnit ruku, v níž držel pramen jejích vlasů. Když ho pustil, přejel mu po ruce jako kousek hedvábí. Pak od ní odstoupil a kývl směrem k vodě. „Co se tady utábořit? Přinesu nějakou snídani sem ven.“ Nečekal na její odpověď a vešel zpět do domu. Potřeboval pauzu, jinak by zřejmě udělal něco velice hloupého. Něco, co by mu Piper nikdy neodpustila. Stone vytahoval z ledničky jídlo a připravil na tác sýry, studené maso, ovoce a křupavý chléb. Chvíli se mračil na džbán s pomerančovou šťávou, přemýšlel, jestli by bylo chytré namíchat jim mimózy, ale nakonec usoudil, že šampaňské bude lepší. Věděl, že potřebuje něco na uvolnění a na skotskou bylo přece jen ještě příliš brzy. Otevřel vysoká okna, která lemovala celou zadní část domu, aby dovnitř mohl teplý vánek, vzal
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295712
NA KŘÍDLECH SVOBODY
všechno a odnesl na kamennou terasu. Uprostřed bylo umělé jezírko z tmavého kamene, ale on ho používal jen málokdy. Proč by měl někdo dávat přednost chlorované vodě, když Karibik je jen pár kroků? Velký dřevěný stůl chránila ručně vyřezávaná stříška a celý prostor byl uzpůsoben pro zábavu a odpočinek, ale zřejmě ne tak, jak by většina lidí očekávala. Jeho rodiče nepořádali žádné velké večírky, alespoň ne tady. Tento prostor byl vždycky zasvěcený jen rodině a přátelům. Pohodlný, příjemný. Měl na toto místo spoustu krásných vzpomínek a až do této chvíle si pořádně neuvědomil, jak moc se mu po zdejším klidu a míru stýskalo. Schválně se nedíval na pláž a všechno nejprve prostřel, než zavolal na Piper. Když se posadila do křesla vedle něj, doprovázela ji vůně soli a něčeho sladkého. Už teď měla její pokožka lehce narůžovělý nádech. „Určitě se natři. Nejsi zvyklá na takové silné slunce. Tady dokáže spálit velice rychle.“ Piper pokrčila rameny a dala si do úst hrozen. „Díky za upozornění.“ Nasnídali se, ale příliš spolu nemluvili. To ticho nebylo vysloveně nepříjemné, ale nebylo taky příjemné. Táhlo se jako jakýsi spodní proud, který neviděli, ale jemuž nemohli vzdorovat. Stone neměl ponětí, co by měl Piper říct, což byla velmi neobvyklá situace. Ale dřív či později si musí promluvit o tom, co se děje doma. Momentálně všechno monitoroval Gray a podával Stoneovi pravidelná hlášení. Jejich hacker nasadil kamery k Pipeřinu domu i ordinaci, takže neustále věděli, jaká je tam situace. U její ordinace se dnes opět sešla banda reportérů, ale jakmile jim došlo, že nepřijde, rozešli se. Bezpochyby bloumají po městě a snaží se zjistit, kam se zašila. Nikoho z nich vůbec nenapadlo, že jim unikla přímo před nosem. Protože však neexistoval vážný důvod, proč 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295712
KIRA SINCLAIROVÁ
by jí o tom Stone měl říkat, mlčel. Věděl, že Piper potřebuje čas, a on taky nebyl připravený vyrovnávat se s dalším návalem jejího hněvu. Po snídani společně odnesli vše dovnitř a Piper trvala na tom, že umyje nádobí, i když jí řekl, že někdo, komu bezmezně věří, přijde odpoledne uklidit a přiveze jim vše, co budou případně potřebovat. Pak na chvilku zmizela ve svém pokoji, aby se vzápětí vynořila s paperbackem v jedné a lahví opalovacího krému ve druhé ruce, a zase vyšla ven. Stone chvíli čekal, než za ní přišel na pláž. To už byla usazená na jednom z bambusových lehátek, na hlavě měla klobouk se širokou krempou, která jí skrývala téměř celý obličej, ale tělo… tělo zůstalo bohužel odhalené. Její bledá pleť pod Karibským sluncem jen zářila. A bylo jí hodně, protože ty bikinky, které si oblékla, rozhodně neměly dost látky snad ani na to, aby se daly nazvat oblečením. Jednu nohu měla pokrčenou a prsty zasunuté pod dokonale vykrouženým lýtkem. Nehty měla nalakované tmavě rudým lakem; to ho překvapilo, ale asi nemělo. Kdy se z ní stala siréna? V určité chvíli se Stone zastavil, aby se na ni mohl jen dívat. Nohama byl doslova přilepený k písku a v krku mu vyschlo. Nehledě k tomu, že měl plavky vpředu vyboulené erekcí, která se snažila prodrat na svobodu. Když si Piper uvědomila jeho přítomnost, odložila knihu, kterou četla, a obrátila se. Stone před sebe rychle spustil ručník, aby zakryl svůj kompromitující stav. „Budeš tam postávat celý den, nebo začneš obdivovat výhled vsedě?“ On si výhled užíval už teď a podle něj to byl ten nejkrásnější výhled na celém ostrově. Byl ale natolik moudrý, že si tu myšlenku nechal pro sebe. Asi tři vteřiny přemýšlel, že by se posadil do křesílka, které 100 Ukázka elektronické knihy