Člověk nemůže mít všechno
návštěvu, spisovatelku Helenu Novotnou s manželem. Včera tu měla autorské čtení své knihy o Sidonii Nádherné. Sidonie je moje hrdinka. Vzepřela se tehdejší společnosti, žila úplně jiný život než ženy v její době. Obklopena svou zahradou, kterou vybudovala. Byla milenkou a múzou mužů slavných jmen jako Max Švabinský, Rainer Maria Rilke nebo Karl Kraus. Škoda že jsme se minuly o jedno století. Setkání se spisovatelkou Helenou bylo velmi zajímavé. V létě jsem četla tu její knihu, a tak mě okouzlila, že jsem přemluvila Roba, abychom si udělali výlet do Vrchotových Janovic. Na zámek, kde Sidonie Nádherná žila. Když jsem před zámkem vystupovala z auta, všimla jsem si malého plakátku na obecní vývěsce. Byla to pozvánka na besedu se spisovatelkou Helenou Novotnou, konala se v září. Helena žije se svým manželem ve Švýcarsku a do Čech jezdí málo. Přemluvila jsem holky a na tu besedu jsme vyrazily. Helena byla moc sympatická. Oslovila jsem ji, jestli by nechtěla u nás ve mlýně pořádat autorské čtení. Myšlenka mých salonů se jí líbila, a tak souhlasila. Vyprávěla jsem jí o historii Okoře, o našem mlýně. Nějak jsme se dostaly na téma silvestr. Vylíčila jsem jí, jak ho prožíváme u nás, o ohni pod hradem, o půlnočním ohňostroji a novoročním přípitku v rozpadlých zdech hradu. To ji nadchlo. Tak jsme se domluvily, že čtení uděláme třicátého prosince a silvestra oslavíme společně. 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295688
Simona Paulišinová
Včera s manželem dorazili. Salon se povedl, bylo úplně plno. Někteří návštěvníci to vzali jako oslavu konce roku, takže poslední odcházeli hodně po půlnoci. Kouknu do zrcadla a mám pocit, že na mě hledí někdo úplně cizí. Někdo s opuchlým obličejem a s kruhy pod očima. Ach jo, Sáro, musíš si na ten pohled zvykat. Bohužel nikdo nemládne, řeknu si v duchu. Nahlas vyslovím: „Jsem krásná žena!“ Snažím se myslet pozitivně, jak čtu v duchovních knihách. Ale nenalhávám si to? Opláchnu si obličej studenou vodou a dodělám ranní hygienu. Obléknu si bílé triko se stříbrným nápisem Moschino, vánoční dárek od Moniky, a seprané džíny. „Dobré ráno, miláčku,“ pozdravím Roba, když vejdu do kuchyně. Akorát pokládá na stůl máslo, chleba a mou domácí jahodovou marmeládu. Jakmile mě spatří, objeví se ty jeho ďolíčky ve tvářích. Jemu cizí očividně nepřipadám. „Ahoj lásko, jak ses vyspala? Včera to bylo dost náročné, co?“ „To bylo, vypili jsme dost vína. Zdenka a její přátelé měli železné zadnice. Ne a ne se zvednout,“ povídám naoko mrzutě. Ve skutečnosti mi to vůbec nevadilo, řešili jsme Sidonii, zajímavé knihy a historii. Rob šel spát dřív. Je unavený ze starostí s firmou i ze svého společníka Karla. Já už v našem Art of Home nepracuji. Karel 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295688
Člověk nemůže mít všechno
přijal nového designera. Smutná z toho nejsem, alespoň mám více času na přípravu a organizaci salonů. „Co ty, vyspal ses trochu?“ obejmu ho. „Trochu jo. Ale znáš mě, nejsem ve své kůži, když nemám pořádek. Dneska musím ještě na chvíli do obchodu. Karel odjel na hory a nechal mi tam nějaké faktury a objednávky. Nasnídám se s vámi a pak odjedu.“ „Dobře, miláčku,“ usměji se na něj. „Hlavně se moc nestresuj, víš, jak to bylo s Jirkou! Mám o tebe strach!“ „Neboj, lásko, nebudu. Slibuju, čestný pionýrský!“ odpřisáhne mi to dvěma nasliněnými prsty a pohladí mě po tváři. Trochu klidnější se dám do prostírání stolu. Nejprve vyndám zlaté podložky pod talíře, na ně dám zeleno-červené talířky s malými motivy stromečků, hvězdiček, houpacích koníčků, miluji vánoční porcelán Villeroy & Boch. Přidám hrníčky a dvoupatrový etažér stejné značky. Na něj naskládám cukroví. Vypadá to krásně. Udělám trochu salátu a nakrájím rajčata. Slyším výtah, Helena s manželem už jsou tady. „Dobré ráno, good morning,“ pozdravím je s úsměvem. Helenin manžel Karl-Ludwig nemluví česky. „Dobré ráno, Sáro a Robe,“ odpoví Helena, „u vás se spí božsky. Ani nám nevadil ten hučící vodopád.“ Oba se tváří spokojeně. 99 Ukázka elektronické knihy