KAPITOLA 7
Čím mám začít? Dobrý začátek Jedna z nejčastějších otázek, které na workshopech ACTu dostávám, je: „Russi, kde bereš ty úžasné košile?“ Na což odpovídám: „Je mi líto, ale to je obchodní tajemství.“ Ovšem další dvě otázky, které dostávám hodně často, jsou: „Čím mám začít?“ a „Na jaký proces se mám zaměřit nejdříve?!“ A moje odpověď na obě tyto otázky zní: „Záleží na okolnostech.“ Nezapomínejte, že ACT je nelineární přístup a že můžete pracovat s kterýmkoli jádrovým procesem v kterémkoli okamžiku kteréhokoli sezení. Neexistuje žádné pevně určené pořadí; to, kde začnete, se bude lišit klient od klienta. Mohu vám ovšem poskytnout několik vodítek ohledně (a) prvních kroků aktivní terapie; (b) toho, kam pokračovat v následujících sezeních. (A jako obvykle – nezapomeňte si všechno, co následuje, upravit a přizpůsobit, jsou to jenom doporučení a tipy, nikoli desatero.) V ideálním případě začnete své (svá) první ACT sezení tím, že projdete všechny oblasti, které jsme probrali v předcházejících dvou kapitolách: • navážete s klientem terapeutické spojenectví, • proberete jeho minulost, • získáte od něj informovaný souhlas se zahájením terapie, • určíte behaviorální cíle terapie.
Úvodní intervence Pokud jste to všechno zvládli během prvního (nebo prvních dvou) sezení a ještě vám zbyla chvilka času, pak ideálně (1) proveďte krátké prožitkové cvičení a (2) zadejte klientovi jednoduchý domácí úkol. Podívejme se teď krátce na každou z těchto intervencí. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294566
Čím mám začít?
Krátké prožitkové cvičení V této knize najdete širokou nabídku prožitkových cvičení, z nichž mnohá netrvají déle než pět minut. Jedno z nejjednodušších je „spuštění kotvy“, které popíšu v kapitole 10. Další je technika odstupu „mám myšlenku, že…“, popsaná v kapitole 12. Mnoho dalších je popsáno v jiných kapitolách a kterékoli cvičení všímavosti (např. pozorování dechu nebo procházení těla) můžete upravit do tří- nebo čtyřminutové verze. Nezapomeňte ovšem, že pokud chcete provést prožitkové cvičení, musíte mít dost času nejen na jeho dokončení, ale i na jeho následné probrání, abyste se ujistili, že klient správně pochopil jeho smysl a ví, jak souvisí s jeho terapeutickými cíli. A také nezapomeňte, co jsme probírali v minulé kapitole: pokud má váš klient zájem pouze o to, aby se cítil dobře a zbavil se své bolesti, a odmítá vaše úsilí o určení behaviorálních cílů, pak se musí vaše první zážitková práce zaměřit na kreativní beznaděj (kapitola 8).
Jednoduchý domácí úkol Chtít po klientech, aby mezi sezeními plnili určité domácí úkoly, je dobrý nápad. Pokud například provedete s klientem v sezení cvičení všímavosti, můžete ho poté požádat, aby si totéž procvičoval i doma. Jinou možností je požádat ho, aby si vedl denní záznamy nebo aby vyplnil nějaký pracovní list, jako jsou ty uvedené na konci této kapitoly. Praktický tip: Pokud se vám nelíbí slova „domácí úkol“, doporučuji používat něco jiného. Můžete klienta například požádat: „Byl byste ochoten si s tím doma sám pohrát (nebo vyzkoušet si to sám, ověřit si to, experimentovat s tím, vyplnit to, pustit se do toho, pracovat na tom, uplatnit to, strávit nad tím nějaký čas)?“ Pokud jste klienta seznámili s bodem volby, pak se nabízí jako jednoduchý domácí úkol. Tady je můj oblíbený: Všímat si kroků přibližování a vzdalování Terapeut: Mohu vás požádat, abyste mezi tímto a příštím sezením udělal několik věcí? Za prvé, všímejte si těch svých kroků, kterými se ke svým cílům přibližujete. Kdy a kde je děláte? K čemu vedou? Uvidíte, jestli je dokážete dostatečně ocenit, když je budete dělat. 101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294566
Začínáme
Za druhé, všímejte si také těch svých kroků, kterými se od svých cílů vzdalujete. Kdy a kde je děláte? A především zjistěte, jestli si dokážete všimnout myšlenek a pocitů, které vás přitom chytily na háček a přiměly vás, abyste tyto kroky dělal. *** Existuje mnoho způsobů, jak tento domácí úkol pozměnit. Můžete například klienta požádat, aby si svá pozorování vedl formou denních záznamů. Nebo mu můžete dát list s prázdným diagramem Bodu volby, aby si jej umístil na nějaké nápadné místo. Nebo ho můžete požádat, aby vyplnil diagram Bod volby mezi sezeními a zaměřil se přitom na konkrétní problém (např. na zlozvyk, kterého se chce zbavit, jako je kouření nebo nadměrné pití alkoholu, nebo na opakující se situaci, se kterou zápasí, jako je hlídání svých tří malých dětí) a přinesl jej vyplněný na příští sezení. Zdánlivě jednoduchý diagram Bod volby může sloužit mnoha různým účelům: • Zvyšuje sebeuvědomování klienta. • Poskytuje užitečné informace pro příští sezení, na jejichž základě můžeme určit jeho program a rozhodnout se, na co se zaměříme nejdříve. • Je to dobrý první krok k tomu, aby si klient začal všímat svých myšlenek a pocitů a lépe si uvědomoval své chování. • Informace o krocích, které cíl terapie přibližují, jsou obvykle velmi užitečné při prozkoumávání hodnot, cílů a odhodlaného jednání. Praktický tip: Pokud se vám bod volby příliš nezamlouvá, můžete zadat úplně stejné domácí úkoly, aniž byste ho nakreslili nebo se o něm zmínili. Jazyk a pojmy (chycení na háček, osvobození se z háčku, kroky přibližování a vzdalování) jsou pro většinu lidí nejpřístupnější, když je vizuálně znázorníte, ale určitě to tak nemusíte dělat.
Pracovní listy klienta Pracovní listy jsou často užitečné, protože připomínají klientovi sezení, zvyšují šanci, že se jimi bude řídit a poskytují dobrý materiál pro další sezení. Pokud však klient nemá chuť formuláře vyplňovat (nebo je nemá rád terapeut), nemusíte je používat. Jsou to jen pomůcky k provádění ACTu, ale nejsou pro tento přístup nezbytné. Na konci prvního sezení, pokud jste nezískali dostatek informací ohledně hodnot a klient nevyplnil pracovní list Trefa do černého (kapitola 6), můžete 102 Ukázka elektronické knihy