JANICE MAYNARDOVÁ
do houpacího křesla, aby ji nakrmila. Dolly už začala jíst kašičky a jednoduchá jídla, ale Ivy se líbilo dávat jí po probuzení a před spaním mléko z láhve. Když byla Dolly po jídle, bylo Ivy jasné, že musí do Farellova domu. Nemělo smysl to odkládat. Farell se může vrátit na oběd, protože si s sebou nic nevzal. Rozhodla se uvařit zeleninovou polévku. Venku bylo chladno a mlhavo a polévka mu určitě přijde vhod. Byla nervózní. Jak by se měla dnes chovat? Jednu bláznivou vteřinu zvažovala, zda za ním nezajít do laboratoře. Ale ne. O tom jejich vztah nebyl. A i kdyby byli pár, několikrát jí jasně řekl, že když pracuje na projektu, zapomíná na celý svět. Určitě nepotřeboval, aby ho rušila. Hodina oběda minula a po Farellovi nebylo ani vidu. Ivy se najedla sama. Ve dvě hodiny jí cinkla textovka. Farellovo sdělení bylo stejně stručné jako vzkaz na posteli. Ivy, v Portlandu se něco stalo. Musel jsem tam odjet. Vrátím se s Katií a Quinem zítra ráno. Farell. Zírala na telefon a srdce jí málem vyskočilo z hrudi. Opravdu se něco stalo, nebo Farell odjel, protože si potřeboval po včerejší noci utříbit myšlenky? Nemyslel si, že to pochopila špatně? Nebo ještě hůř, neměl výčitky svědomí, že zradil svoji zesnulou ženu? V noci na ni nemyslel, nebo si to Ivy aspoň myslela. Ale co když se dnes ráno probudil a přepadl ho smutek a touha po jediné ženě, která si dokázala získat jeho srdce? Ženě, kterou pořád miluje. Prázdný dům a depresívní myšlenky jí vzaly radost z celého dne. Byla tu tak šťastná. Měla novou práci. Nové přátele. Jistě, Farell byl přítel, navzdory všemu, co se mezi nimi stalo. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294199
DVĚ ZTRACENÁ SRDCE
Ale on to třeba takhle necítí. Bude muset odejít? Pokud ho jediná noc s Ivy takhle vyvedla z míry, třeba spolu už nebudou moct být pod jednou střechou. Představa návratu do Portlandu ji ničila. Farellovo lesní útočiště na severu bylo hotový balzám na duši. Někomu jinému by tu chyběly restaurace a noční život a zábava. Jenže Ivy takový životní styl vlastně neznala. Pro ni bylo odlehlé místo a soukromí rájem na zemi. Kdyby si bývala držela Farella od těla, všechno mohlo zůstat při starém. Jenže se nechala unést city, a to ji mohlo stát práci a domov. A bude muset začínat někde jinde úplně od začátku. Aby přišla na jiné myšlenky, zašla do horních pater a ještě jednou pro jistotu zkontrolovala pokoje pro hosty. Všechno bylo v pořádku. Farellovy pokoje pro hosty byly útulné. Každý měl své vlastní téma a barvy. Z některých byl výhled na oceán, z jiných na les, ale nedokázala si představit, že by si některý z hostů mohl na cokoliv stěžovat. Ze všeho dýchal luxus. Z víkendové akce byla nervózní i nadšená. Katie jí se vším pomůže, a to byla útěcha. Proč ale Farell odjel do Portlandu? Co to mělo znamenat? Došla k rychlému rozhodnutí. Nedá Farellovi jedinou záminku litovat, že se s ní vyspal. Dá mu jasně najevo, že není citově angažovaná… a že hodlá žít a pracovat přesně jako předtím. Když mu svým chováním dá najevo, že se nic nezměnilo, třeba to tak začne brát i on. Budou prostě přátelé. Den se nekonečně vlekl. Ivy by si ráda namluvila, že neví, čím to je, ale příčina byla jasná. Nebyl tu Farell, aby dodal domu svou energii. Chyběl jí. A to byla potíž. Ale tu překoná. Strávila příjemné odpoledne a večer s Dolly. Šly 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294199
JANICE MAYNARDOVÁ
obě brzy spát. Ivy si potřebovala odpočinout. Čekaly ji čtyři náročné dny. Jenže měla těžké sny. Ve všech byl Farell. Druhý den časně ráno zašla do Farellova domu. Katie, ne Farell, jí napsala, že dorazí před polednem a požádala ji, zda by pro ně nepřipravila lehký oběd. Ivy se pustila do práce a za chvíli už se kuchyní linula lahodná vůně. Kolem desáté vykouklo sluníčko a rozpustilo mlhu. Když uslyšela bouchnutí dveří auta, vykoukla z okna a srdce se jí rozbušilo. Jakmile Katie a oba Stoneovi bratři vešli dovnitř, sebrala se a pozdravila je širokým úsměvem. „Jdete akorát. Doufám, že máte hlad.“ Quin postavil kufr u vchodu a protáhl se. „Vstávali jsme strašně brzy. Umírám hlady.“ Katie Ivy objala. „Já taky. Tady to teda voní. Chceš s něčím pomoct?“ Jen Farell nic neříkal. Probíral se hromadou pošty. Ivy přikývla. „Kdybys jen zjistila, co si pánové dají na pití, jinak už je všechno hotové.“ Vytáhla tři talíře a začala servírovat jídlo. Katie se zamračila. „A kde máš talíř ty?“ „Já už jsem jedla,“ zalhala Ivy. Katie se sice moc přesvědčeně netvářila, ale rozhodla se to nechat být. Jakmile Ivy nachystala na stůl, zmizela za Dolly do Farellovy pracovny. Posadila se do křesla, opřela se a zavřela oči. Nezničila všechno, když se s ním vyspala? Farell k ní byl tak laskavý. Byl tak neuvěřitelně sexy. Copak nebylo docela přirozené, že se do něho zakoukala? Být s ním v posteli, cítit jeho doteky, vychutnávat si slast, kterou jí poskytl… to byla zkušenost, o které netušila, že ji potřebuje. S Farellem se cítila naplněná. 100 Ukázka elektronické knihy